Tajemství proutěného košíku

Tuto knihu napsala Markéta Zinnerová pro svou maminku.
Tato kniha je o Klárce a jejími kamarády Tondou a Vláďou.
Děti prožívají různé zažitky, které Klárka maluje a schovává je do proutěného košíku, který našla na půdě.

Kniha od Markéty Zinnerové byla moc pěkná. Nejvíce se mi líbil příběh Tajemství proutěného košíku. Tento příběh se odehrává v zimě a začíná tím, že se babička Klárky vdala za pana dědečka Karase. Děti Klárka, Tonda s Vláďou jedou na svatbu na saních tažené koňmi. Děti byly zachumlané do kožíšků a do huňatých čepic a koníčci byli krásně vyhřebelcovaní jak čerstvě ražené mince, do hřív měli zapletené červené stuhy, mezi ušima měli
koruny parádního chocholu. Vše bylo připraveno k odjezdu, ale přispěchal malý Vojtíšek a chtěl jet s dětmi na saních. Děti mu řekli, že je ještě moc malý, ale on se bránil tím, že vztekle vykřikl:,,Jsem velikej!". Ze zápraží vyšel rozlobený dědeček a sjel Vojtíška:,,Mordyje,Vojto půjdeš do auta, nebo ne?" Vojta poslechl a už se jelo na svatbu. V tom ještě přijela Klárky a Vojtíška maminka Miriam. Po svatbě se stala babička Klárky a Vojtíška Karasová. Dojeli všichni domů a tam na ně čekaly dobroty. Pár dní po svatbě odjela Klárka s Vojtou do Prahy. Na poslední chvílí si vzpoměla na proutěný košík a
utíkala pro něj na půdu. Když přiběhla ke košíku, nevěděla, jestli se má smát nebo plakat, tím jí došlo, že je jí líto
opustit kus svého dětsví. Jak se blížila k autu s košíkem, přiběhl malý vojtíšek a zeptal se Klárky co to nese. Klárka mu odpověděla:,,To je,Vojtíšku,tajemství." Tímto končí kniha Tajemství proutěného košíku,od Markéty Zinnerové.