Temno

Temno = historický román z poč. 18. století (1723-1729). Zavádí nás do doby, kdy český národ prožíval duchovní krizi, doba největšího úpadku. Evangelíci byli kvůli své víře trestání a jejich knihy páleny. Nejnebezpečnějším jezuitou byl páter Koniáš. Zprvu autor v knize líčí život poddaných na panství Skalka ve východních Čechách. Hlavními postavami je rodina myslivce Machovce, který žije se svými dětmi, Tomášem a Helenkou, na Skalce. Je tajným nekatolíkem. Toto tuší správce Čermák a Machovce udá páteru Koniášovi. Při prohlídce obydlí objeví zakázané knihy, Machovcovi se ale podaří uprchnout. Své děti předá na vychování do pražské měšťanské rodiny k Březinům. Tomáš pomáhá na panských vinicích a Helenka slouží paní Lechové. Helenka je nucena navštěvovat katolické bohoslužby. Setkává se s Jiřím Březinou a zamilují se do sebe, byť jsou každý jiného vyznání. Svou lásku proto tají. Otec Machovec pro děti pošle, aby se k němu vrátili, ale Helenka na poslední chvíli se rozhodne zůstat. Důvodem je láska k Jiříkovi. Jiřík se svěří se svou láskou rodičům, ale nenachází pochopení. Helenka má být odloučena od Jiříka a v tom přichází její otec a odvádí ji z „ temna“, ale pro Helenku je „ temno“ všude tam, kde není její láska. Román končí svatořečením Jana Nepomuckého r. 1729.