Harry Potter

Harry Potter je název řady fantasy knížek o mladém čarodějnickém učni napsaných britskou autorkou J. K. Rowlingovou. Následně bylo podle knížek vytvořeno několik filmů a počítačových her. První díl série – Harry Potter a Kámen mudrců (v originále Harry Potter and the Philosopher's Stone) – byl vydán v roce 1997. Ačkoli autorka neuvádí žádné oficiální datování děje, z obsahu knih je možné odvodit, že se první díl odehrává v roce 1991. Úvodní díly řady knih o Harry Potterovi jsou určeny starším dětem, autorčiným záměrem ale je, aby souběžně s hlavní postavou stárli i čtenáři. Sice se nakonec nepodařilo vydávat každý rok další knihu, nicméně platí, že pozdější díly jsou určeny mnohem staršímu obecenstvu. To se odráží i ve skutečnosti, že kromě „dětských“ verzí knih jsou vydávány i edice pro dospělé čtenáře (lišící se hlavně obálkou). Nápad na příběh o kouzelnickém učni dostala Rowlingová během cesty vlakem z Manchesteru do Londýna. Jejím oblíbeným místem pro psaní se během tvorby prvního dílu stala jedna z edinburghských kaváren. Prodeje knih udělaly z Rowlingové dolarovou miliardářku a 552. nejbohatší osobu na světě. Svým majetkem dokonce poráží i královnu Alžbětu II. Každá kniha popisuje jeden rok v životě Harryho Pottera, počínaje začátkem školních prázdnin a konče závěrem školního roku. V prvním díle je Harrymu a jeho spolužákům 11 let, v šestém se na konci blíží k 17. narozeninám. Do pátého dílu měly jednotlivé knihy vzrůstající délku, ale šestý díl tuto tendenci narušil. Děj se časem komplikuje (včetně politických zápletek), zvyšuje se počet postav a také přibývá temnějších momentů.V sérii je možné nalézt řadu opakujících se motivů. Začátek každého dílu popisuje Harryho prázdniny, které tráví u své tety a strýce, odtržen od kouzelnického světa. Následuje toužebně očekávaný odjezd do Školy čar a kouzel v Bradavicích. V průběhu školního roku se Harry učí čarovat, připravovat kouzelné lektvary nebo hrát famfrpál. Kromě toho musí překonávat řadu potíží, například: vyrovnat se se svým nepřítelem Draco Malfoyem (zatím ve všech dílech), někdy se musí postavit proti všem na celé škole (Tajemná komnata, většina Ohnivého poháru a Fénixův řád), bojovat s Mozkomory (Vězeň z Azkabanu, začátek Fénixova řádu), pozvat spolužačku na ples (Ohnivý pohár)
Rowlingová oznámila, že osu příběhu bude tvořit 7 knih, z nichž šest již bylo vydáno. Každý díl je trochu temnější než předchozí, spolu s věkem hlavního hrdiny stoupá i nebezpečí představované Harryho úhlavním nepřítelem a vrahem jeho rodičů – Lordem Voldemortem. Knihy jsou napsány er-formou a z pohledu Harryho (s výjimkami v prvním, čtvrtém a šestém dílu). Série je srovnávána s řadou známých příběhů, včetně Letopisů Narnie (C. S. Lewis) a Pána prstenů (J. R. R. Tolkien). Je možné je zařadit i mezi britské romány s tematikou života na internátních školách. Části knihy, ve kterých Harry přebývá u svých příbuzných (Dursleyů), zase mohou připomínat dílo Roalda Dahla. Děj se také podobá řadě filmů Star Wars, ve kterých musí Luke Skywalker žít se svou tetou a strýcem až do dovršení devatenácti let, kdy se dozví pravdu o svém osudu a o hrozbě představované Impériem.Některé prvky příběhu se dokonce dostaly do skutečného světa, například Bertíkovy fazolky, pod jejichž jménem společnost Jelly Belly prodává skutečné bombóny. Na své osobní stránce uveřejňuje Rowlingová některé drobné informace a nápovědy o ději dosud nevydaných dílů. Často se jedná o vyvrácení teorií, se kterými přišli fanoušci. Ti mohou na stránkách dokonce hlasovat, kterou otázku má Rowlingová zodpovědět jako další. Snad nejznámějším omylem fanoušků je postava Marka Evanse. Ten byl letmo zmíněn na začátku pátého dílu. Fakt, že se jeho příjmení shoduje s rodným příjmením Harryho matky (Lily Evansová, provdaná Lily Potterová) vedlo mnoho fanoušků k závěru, že Mark bude hrát významnou roli v závěrečných dílech série. Rowlingová to vyvrátila s tím, že se v příběhu pravděpodobně už ani neobjeví.

Do této chvíle vyšlo o Harry Potterovi 6 knih. Kromě jednotlivých dílů série napsala autorka pod pseudonymy další dvě doplňkové publikace (Famfrpál v průběhu věků a Fantastická zvířata a kde je najít) pro britskou nadaci Comic Relief.Celkem na celém světě prodalo více než 100 miliónů výtisků a knihy o Harry Potterovi v ČR obsadily první místo v anketě o nejoblíbenější knihu českých čtenářů. Tato anketa probíhala v českých knihovnách a na internetu v roce 2004. Předpokládá se, že Harry opustí školu těsně před svými 18. narozeninami. Rowlingová však ráda připomíná, že nikdy neřekla, že se Harry konce série dožije. Knihy se staly tak populární, že řada knihkupectví pořádá půlnoční prodej v den oficiálního vydání dalšího dílu. Knihy byly přeloženy do celé řady jazyků, existuje i latinská či starořecká verze (překlad Fénixova řádu je prý nejdelší knihou, která byla v tomto jazyku za posledních 1000 let uveřejněna). Knihy mají i speciální americké verze s lehce upraveným slovníkem u výrazů, které se v britské a americké angličtině liší. U nás jsou autory oficiálního českého překladu Pavel a Vladimír Medkovi.

Rowlingová uvedla, že by mohla napsat o Harry Potterovi další knihu i po vydání závěrečného sedmého dílu. Jednalo by se o jakousi encyklopedii kouzelnického světa s informacemi, které byly příliš podružné, než aby se vešly přímo do některého z dílů. Oznámila také, že nenapíše žádný prequel k příběhu, neboť všechny podstatné informace o minulosti kouzelnického světa stihne uvést v hlavní sérii.Harry Potter and the Half-blood Prince je první knihou, která je v Británii vydána ve stejnou chvíli jak v normální tištěné, tak v brailleovské edici. Jméno hudební skupiny Sudičky (The Weirds), která hraje na Bradavickém plese ve čtvrtém dílu, je odkazem na dílo Williama Shakespeara. Jedna ze skladeb soundtracku k třetímu filmu je právě ztvárněním písně tří sudiček ze hry Macbeth.

Bradavický vlak, kterým se studenti dopravují z Londýna do školy, vyjíždí z nástupiště „devět a tři čtvrtě“ na King's Cross Station. Rowlingová zde vyšla z britské legendy, podle které je pod 10. nástupištěm pochováno tělo jednoho z keltských válečníků. Přítelem a spolupracovníkem Albuse Brumbála v knize Kámen mudrců je Nicolas Flamel. Alchymista stejného jména skutečně žil v Paříži, kde je po něm a jeho ženě pojmenováno několik ulic. Kromě Flamela je jedinou skutečnou postavou v knihách Natalie McDonaldová, studentka zařazená do Nebelvírské koleje. Tato Harryho fanynka poslala autorce e-mail, ta však stihla odepsat až den poté, co dívka zemřela na rakovinu. Po její smrti udržovala Rowlingová kontakt s její matkou a rozhodla se zařadit ji do (v tu dobu rozpracovaného) čtvrtého dílu. Mnoho scén odehrávajících se v Bradavické škole se ve skutečnosti natáčelo na Oxfordské univerzitě. Svět Harryho Pottera. Podobně jako J. R. R. Tolkien, i J. K. Rowlingová stvořila při psaní Harryho Pottera fantasy svět s vlastními zákony. Na rozdíl od klasické fantasy tolkienovského typu se ovšem Harry Potter neodehrává v minulosti (tedy ve světě podobném např. evropskému středověku), ale v přítomnosti, v jakémsi paralelním světě. Čarodějové se vyskytují ve stejné Británii (a jiných státech světa, jak se Rowlingová postupně zmiňuje v 4. a 5. díle) jako obyčejní lidé neschopní kouzlit, zvaní mudlové. Dovedně se skrývají, aby je mudlové neodhalili – ochrana světa čarodějů před nežádoucí pozorností ostatních je jedním z nejdůležitějších zákonů kouzelnického světa, nad jejichž dodržováním bdí Ministerstvo kouzel. Kouzelníci tak žijí stranou od lidí, buď přímo v kouzelnických vesnicích (např. Prasinky, některé londýnské ulice), nebo skrytě za pomoci kouzel přímo v mudlovských městech a ulicích (v pátém díle je takto zmíněno sídlo Fénixova řádu v nezakreslitelném domě).

Albus BrumbálKnihy o Harry Potterovi se věnují především kouzelnické škole, která se jmenuje Bradavice (orig. Hogwarts). Škola má sedm tříd a je školou internátní, kde většina žáků až na Vánoce stráví celý školní rok. Vyučují se zde různé čarodějné předměty, jako např. kouzelné formule, přeměňování, péče o kouzelné tvory, obrana proti černé magii, bylinkářství, jasnovidectví atd. Ředitelem školy je slavný čaroděj Albus Brumbál (orig. Albus Dumbledore). Zlo v kouzelnickém světě představují kromě běžných piklů a kouzelníků, které nemají rádi mudly či čaroděje z mudlovské krve, především stoupenci Lorda Voldemorta, jednoho z nejmocnějších čarodějů všech dob. Tito takzvaní smrtijedi se dorozumívají pomocí zvláštních znamení vypálených na předloktí. Proti nim bojují speciálně školení kouzelníci, tzv. bystrozoři. Smrtijedi obvykle po dopadení a odsouzení skončí v kouzelnickém vězení – Azkabanu, které je střeženo děsivými strážci, tzv. mozkomory. Mezi četné knižní parodie Harryho Pottera patří například Barry Trotter (od Michaela Gerbera), Porri Gatter (běloruská řada knih - Andreyi Zhvalevskiyi a Igor'Miyt'ko), Tanya Grotterová (rusko, Dmitri Yemetz), Heri Kókler (K. B. Rottring', maďarsko, autor je podepsán pseudonymem, přičemž kromě slovní hříčky na „J. K. Rowling“ připomínají jeho iniciály zkratku „kb.“, znamenající „přibližně“, zatímco „rotring“ znamená v maďarštině „propiska“). Natočeny byly také dvě scénky pro pořad Saturday Night Live. V jednom díle Simpsonů se Bart a Lisa ocitli v rolích kouzelnických učňů a museli porazit temného čaroděje Lorda Montymorta (Montgomery Burns).

Knižní česká parodie: Harry Trottel a kámen MUDr. Tse, na tuto knihu bylo navázáno pokračování Harry Trottel a Ta jemná tenata Plánovaná česká filmová parodie: Pepa Hrnčíř a Venušin Kámen Dabovaná česká parodie:Barry Bottle a vinný sklípek Podobnost se skutečnými postavami. Přívrženci Vladimíra Putina nařknuli tvůrce filmových adaptací, že při ztvárnění postavy skřítka Dobbyho vyšli ze vzhledu tohoto ruského prezidenta.

Kanadský ministr Pierre Pettigrew vstoupil do politiky ve stejný rok (1994), kdy v knihách uprchl Harrymu zrádce jeho rodičů, Peter Pettigrew. Přezdívku Harry Potter dostala celá řada dalších osobností - nizozemský premiér Jan Peter Balkenende, bulharský politik Nikolay Vassilev nebo švýcarský skokan na lyžích Simon Ammann.

Série o Harry Potterovi vyvolala celou řadu sporů. Podle Americké asociace knihoven patří od roku 1998 tyto knihy mezi nejžádanější. Stížnosti směřují často k tomu, že knihy podporují okultismus, satanismus, jsou násilnické a obsahují motivy kritizující rodinný život. Některé křesťanské spolky ve Spojených státech je proto zavrhují coby přímou propagaci čarodějnictví. Knihy kritizoval i současný papež Benedikt XVI. v době, kdy byl ještě kardinálem. Na druhou stranu řada církevních hodnostářů knihy naopak podpořila. Stížnosti věřících byly parodovány např. v seriálu Simpsonovi, kde věrný křesťan Ned Flanders „čte“ Harryho Pottera svým dětem, přičemž příběh uzavírá slovy „a tak se Harry Potter propadl se všemi svými kouzelnickými kamarády do pekla za provozování čarodějnictví.“ Synové pak zatleskají a Ned vhodí knihu do krbu.

Komunita fanoušků

Světem Harryho Pottera se zabývá početná komunita fanoušků, uznávaná i samotnou autorkou. Ta po vydání šestého dílu série poskytla exkluzivní rozhovor zástupcům dvou největších fanouškovských webů. Mezi kratochvíle oddaných čtenářů patří psaních vlastních příběhů ze světa Harryho Pottera – tzv. fanfiction. Nejrozsáhlejším takovým dílem je český „Harry Potter a Pán smrti“ (alternativa k 6. dílu), čítající přes dva tisíce stran.