Márinka

Dějství první:
Autor se procházel májovým večerem a najednou zpozoroval žebráka, který hrál na housle. Byl to vysoký, vyzáblý muž, chudě, ale čistě oblečen. Poté se odvážil jít kolem něho. Muž po něm nežebral, ale odevzdal mu papír. Z dopisu se K.H.Mácha dověděl, že ho zve k sobě těžce nemocná dívka.
Dějství druhé:
Druhého dne se vydal na návštěvu. Když došel do chudé čtvrti na Františku k domku, kde bydlela Márinka, potkal její matku, která mu ukázala na dveře Márinčina pokoje. Vešel dovnitř a byl odkouzlen Márinčinou krásou. Márinka oděna do bílých šatů ho uvítala jako svého známého. Přečetla všechny jeho knihy. Mlčky seděli a tu si básník vzpomněl na Márinčina otce – žebráka, který byl podruhé ženatý a žebral, aby měla nemocná Márinka péči. Macecha dívku utiskovala a nevěnovala se jí. Nemocná Márinka věděla, že brzy zemře a proto si přála, aby jí přišel ještě jednou navštívit. Poté usedla k piánu a K.H.Mácha odešel. K večeru k Márince přišel znovu. Hrála opět na piáno a zpívala. Smutný básník ji sdělil, že odjíždí na dlouhou cestu. Márinka si uvědomila, že už ho nikdy neuvidí. Karel Hynek Mácha cestoval po horách a když se v září vrátil, Márinka již byla mrtva.