Poklad

Poklad
Jednou šla žena s dítětem na Velký pátek do kostela. V tom spatřila na cestě skálu a v ní světlo. Došla k otvoru, aby se podívala co to svítí a vešla dovnitř. Ve vnitř byly hromady zlata, které se odrážely od stříbrných stěn. Myslela si, že je to dar od boha, a proto položila dítě a nabrala si plnou náruč, dítě už ale nemohla unést, a tak honem utíkala do své chatrče. Když přišla zpět, dítě plakalo, dala mu proto mince, aby si hrálo. A utíkala znovu domů. Doma ale zjistila, že se zlato proměnilo v kamení. Utíkala honem ke skále, ale nebyla tam. Celý rok smutnila a plakala, až přesně za rok na Velký pátek narazila znovu na tu známou skálu. Poskočilo jí srdce, proběhla místností a opravdu tam své dítě našla. Vzala ho a utekla pryč. Až doma si všimla s radostí, že ty mince, které mu dala, má pořád v klíně.