Anna Karenina

Lev Nikolajevič Tolstoj – ANNA KARENINA
(Nakladatelství krásné literatury, umění a hudby
Praha 1956)

Hlavní postavy:
ANNA KARENINA – vášnivá žena, v románu vystupuje jako „tajemná, rozkošná dáma z velkého města“, která hledá štěstí. Nebere ohledy na společnost, ale na své city, vydává se za hlasem svého srdce.

VRONSKIJ – bohatý, přitažlivý, inteligentní důstojný. Řídí se tím, co předepisuje společenská morálka, Annin milenec

ŠTĚPAN ARKAĎJIČ OBLONSKIJ – Annin bratr, veselý, oblíbený, hrdý, sobecký, lhostejný ke všemu, co mu nepřinese něco užitečného

DARJA OBLONSKÁ (DOLLY) – klidná, mírná žena, která bere ohled na rodinu a klade ji na první místo, manželka Oblonského

KONSTANTIN LEVIN – nesmělý, poctivý, upřímný, touží po dokonalém manželství a po rodině, nese autobiografické prvky (Tolstoj přisoudil své životní zkušenosti a své názory)

KITTY ŠČERBACKÁ – mladá, hezká dívka, má úspěch ve společnosti, touží po lásce

ALEXANDR ALEXANDROVIČ KARENIN – ztělesňuje typicky chladného člověka žijícího podle svých mravních a právních zásad. Je schopen udělat cokoli, aby nebyla poskvrněna jeho čest a jméno.


Obsah:
Celý román začíná příjezdem Anny do Moskvy za účelem urovnání manželského sporu mezi jejím bratrem a Dolly (Štěpan Arkaďjič měl poměr s anglickou chůvou, která pracovala u nich v domě). Dolly je pevně rozhodnutá svého manžela opustit. Proto pozval Štěpan svoji sestru. Chtěl, aby tento spor urovnala.
Anně se to skutečně podařilo a Dolly se rozhodne zůstat s manželem kvůli dětem. A seznamuje Annu se svojí mladší sestrou Kitty, která je z ní přímo nadšená. Pozve ji na jeden z plesů, který se v Moskvě konal.
Kitty byla ve věku, kdy si měla najít ženicha. Zajímají se o ni 2 nápadníci – důstojník Vronskij a dlouholetý rodinný přítel Levin. Kitty se rozhodne pro Vronského, ale ten si ji nemá v úmyslu vzít. A když potká na plese Annu, tak se do ní zamiluje a protančí s ní celý večer. Kitty z toho zklamání onemocní nešťastnou láskou a odjíždí do ciziny do lázní, kde si uvědomí, že udělala chybu, když Levina odmítla, protože ho moc miluje.
Anna si uvědomí, co způsobila a odjíždí z Moskvy zpět do Petrohradu za manželem a synem Serjožou. Ale odjíždí i ze strachu, aby se do ní Vronskij nezamiloval, protože sama cítí, že jí hrabě není lhostejný. Vronskij ale Annu nechce ztratit, a proto odjíždí za ní. Oba se potkají ve vlaku směřujícím do Petrohradu.
Nakonec Anna podlehá těmto citům, i když jí to velmi ničí. Nerada se přetvařuje a vztah se svým milencem nijak moc neskrývá. Proto ji začala společnost odsuzovat. Její manžel nemohl přehlížet jejich vztah, ale nevěru své ženy si odmítá přiznat.
Poté, co Anna zjistí, že čeká dítě s Vronskim, rozhodne se a řekne svému muži pravdu. Přizná mu svoji nevěru. Karenin tuto zprávu přijímá s ledovým klidem, který byl pro něho typický a pro který ho Anna tolik nenáviděla.
Po těžkém porodu dcery opouští svého manžela a odjíždí s Vronskim do ciziny. Ale její odchod má i stinnou stránku. Musí se vzdát svého syna Serjoži.
Mezitím se Kitty setkává opět s Levinem. Jeho city k ní jsou pořád stejné, a proto ji zkusí znovu požádat o ruku. Tentokrát Kitty jeho nabídku přijímá. Po svatbě spolu žijí na venkově, kde má Levin své hospodářství.
Po návratu s ciziny žíjí Anna a Vronskij v jeho domě v Moskvě. A zde dochází ke zvyšování napětí mezi milenci (protože Kareninovi ještě nejsou rozvedeni). Anna trpí ztrátou svého syna a dcera jí ho nedokáže vynahradit. Možná i proto se o ní příliš nestará a nechává ji na starost chůvě. Díky častým hádkám se Vronskij začíná Anně vyhýbat (večery tráví v pánských klubech). I když ji velmi miluje, cítí se být svázán a těžko tuto situaci zvládá. Anna velmi trpí, protože si uvědomuje kolik věcí díky Vronskému ztratila a jak moc ji společnost zavrhuje (začíná mu to dávat za vinu). Je zoufalá.
Nevidí jiné východisko ze své situace a rozhodne se svůj život ukončit skokem pod vlak. Když se Vronskij tuto zprávu dozví, ztrácí smysl svého života a nastupuje jako dobrovolník do války proti Turkům.


Kompozice
V celém románu nám autor popisuje postupný psychický rozpad Anniny osobnosti. Na začátku je to energická, veselá žena, plná síly, která oslňuje všechny svojí krásou a elegancí. Postupně, ale jak Anna podléhá svým citům a uvědomuje si, že to není správné, tak se dostává do hlubších a hlubších depresí a začíná sama sebe nenávidět. Její zhoršující se psychický stav končí sebevraždou.
Protikladem Anny by mohla být mladá Kitty, která vystupuje jako ideál ženy – oddané manželky a milující matky. Ale autor ji omezuje jenom na rodinný kruh.
Postavě Levina přisoudil autor své názory a myšlenky na ruskou společnost. Právě Levin odmítá soukromé vlastnictví. Snaží se být stejně pracovitý jako rolníci a mnokrát jim i pomahá s prací, i když by to jako správný statkář dělat neměl. Někdy i za tuto činnost sklízí posměch okolí. Levin se dokonce zamýšlí i nad otázkami smrti a pravé víry.

Realistické prvky
- Jednou z hlavních postav je obyčejná žena, která jde za hlasem svého srdce, ale díky předsudkům a nesmyslným pravidlům společnosti, jí je zabráněno v dosežení jejího štestí.
- Autorovy úvahy nad ruskou společností – příkladem může být hodnocení nevěry společností – pokud byla žena nevěrná muži, tak to bylo neodpustitelné a pokud tomu bylo naopak (tedy muž ženě), tak to bylo považováno za omyl nebo dokonce za chybu ženy.
- Snaží se o co nejpřesnější analýzu celé společnosti, odhaluje zde proměnlivost člověka, touho po štěstí a lásce
- Autor vyjadřuje nespokojenost s buržoázním vývojem Ruska