Šibeničník

Básnická sbírka Šibeničník je sbírkou velké většiny děl (balad) Francoise Villona, typického předchůdce pozdějších prokletých básníků. Sbírka zahrnuje i jeho nejslavnější díla Velký a Malý testament, tedy Odkaz a Závěť. V jeho poněkud kruté poezii jsou líčeny hříchy tehdejší francouzké šlechty i té nejchudší spodiny, do které se Villon také sám zařadil, a to v knize také prohlašuje. Další typickým znakem života Villonova, kromě samotného faktu villonské (francouzké) balady je, že si dělal v legraci ze své smrti, v jen málo jeho baladách není užito slova smrt.
Kniha je rozčleněna do několika částí: Odkaz; Závěť; Různé básně; Balady v žargonu
Poněkud rozsáhlý děj Závěti je prolínám nejrůznějšími baladami okořeněnými nespisovnými a velmi často až vulgárními výrazy, chladnou erotikou a zesměšňováním smrti a občas i Boha, prostě věcí, kterých se lidé ve středověku báli, v co nejvíce věřili a to, co stavěli na vrchol tehdejšího společenského žebříčku: pokora, strach a neskonalá víra v Boha. A právě tyto skutečnosti Villon ve svých básních zpochybňuje.