Slezské písně

Básník ve sbírce kritizuje tehdejší společnost, poukazuje na bídu a utrpení pracujícího lidu ve Slezsku. Lid trpí pod nadvládou panstva, lid se poněmčuje a popolšťuje. Sbírka obsahuje celkem přes 30 básní.

Kantor Halfar
Autor zde líčí velký útisk češtiny na pomezí Moravy a Slovensku. Kantor Halfar však učí i nadále jen češtinu a proto taky se nemůže dočkat zaslouženého postupu. Jeho život je velmi smutný a chudý kantor nakonec spáchá sebevraždu.

70 000
V této básni naříká Bezruč nad lidem a uvádí, že část národa mluví německy, část polsky a zbytek – 70 000 žije ve velké bídě a beznaději. Tito lidé vyzývají své bohy, ale marně. Nakonec prosí lidé markýze Gera o pomoc, ať jim dá bečky s pitím, že se dají i poněmčit nebo popolštit, jen ať se mohou opít a zapomenout na bídu.

Maryška Magdonová
Nejznámější báseň. V chudé havířské rodině krátce po sobě zemřeli otec i matka. O děti se musí starat nejstarší Maryška. Jednou, když jde do lesa na dříví, někdo ji vidí a udá. Pro Maryšku přijde četník, aby ji odvedl na stanici do Frýdku, ale Maryška se rozhodne spáchat sebevraždu.

Bernard Žár
Aby udržel své společenské postavení a moc, zapírá svou rodnou řeč a neváhá zapřít ani matku, která neumí německy. Vždy, když se v chalupě objeví hosté, musí se matka schovat. Když umře, k jeho hrobu přichází jen jeho matka.

Slezské lesy
Básník se přirovnává k Slezským lesům. Jsou tak smutné jako on sám, jako lidé,kteří žijí v bídě. Stromy padají jako lidé, stejně mlčí a hynou.

Ostrava
Báseň vypráví o stesku a zlosti starého havíře, který vidí velké bezpráví, které zde vládne. Horník se lopotí a z jeho práce žijí boháči.

Markýz Gero
Chudý lid nenávidí Gera, který z něho tahá peníze a dokonce žádá, aby se lid před ním klaněl. Chudý lid vidí rozdíl v chování Gera mezi chudinou a boháči. Báseň končí slibem pomsty pyšnému markýzu Gerovi.