Bela a Sebastián

Sirotek, který se narodil ve velké vánici v horách, v útulku na Velkém Baou, kde zemřela jeho matka, cikánka, když mu dala život. Narodil se na den sv. Sebastiána. Na svět mu pomohl starý César, který se rád toulal po horách a patřilo mu malé stavení při cestě na hranice Francie a Itálie. César se staral o svou vnučku Angelinu a vnuka Jeana. Když se Sebastián narodil, Angelině bylo 14 a Jeanovy 10 let. César s Angelinou Sebastiána vychovávali.
Stejného dne, kdy se narodil Sebastián, na druhé straně hranic narodila fenka Bela. Když Bela trochu povyrostla, prodali ji a od té doby stále začala měnit majitele, protože byla čím dál větší. Nakonec se dostala do psince, kde porazila na zem svého ošetřovatele, který ji přišel nakrmit, a utekla daleko do hor, kde vyrůstal Sebastián.
Od Sebastiánova narození uplynulo skoro sedm let. Sebastián byl zrovna s Angelinou ve městě, kam nechodil rád kvůli ostatním dětem, kteří na něho pokřikovali: „cikáne“, když starosta nechal na náměstí vyhlásit, že po horách se toulá nebezpečná fena slyšící na jméno Bela a kdo ji uvidí muže ji zabít. To Sebastiána rozrušilo a utekl do hor, kde měl své útočiště. V horách se dobře vyznal, protože ho tam César brával už od malička.
Dlouho chodil po horách a málem ho šli ostatní členové Césarovy rodiny hledat, když se vrátil domů. Jen César věděl, co Sebastiána doopravdy trápí. A proto ho hned druhý den vzal k útulku, kde se narodil. A pak ji uviděl, krásnou velkou Bílou Fenu a jemně na ní zavolal „Belo“. Od té doby si každý den s Belou hrál.
Jednou ráno se Bela, celá vyhladovělá, objevila ve vesnici a vesničané na ni uspořádali hon. Sebastián, aby Belu ochránil, odešel s ní do velké soutěsky, kde je velké nebezpečí lavin. Najednou se Bela zastavila a nechtěla jít dál. Sebastián ale šel stále dál, najednou se strhla lavina a Bela chránila Sebastiána vlastním tělem, když na ně spadla lavina.
Hluk padající laviny slyšeli v Césarovém stavení i ve vesnici. Kromě hluku padající laviny uslyšeli i táhlé volání Bely o pomoc. Všichni šli po volání a Sebastiána našli v bezvědomí ve skalním převisu pod Belou. Od té doby Bela vyrůstala společně se Sebastiánem u Césara.
Autorka touto knihou říká, že přátelství a láska je silnější než nenávist a nemusí být jen mezi lidmi, ale může být i mezi zvířetem a člověkem.