Klára a Karolína - dvojčata přes propast času

Knížka je o dvou dívkách, které chodí do stejné školy, vypadají téměř stejně, ale jsou od sebe 40 let.
Kláře je 11 let, žije v roce 1918 a má mladší sestru Emily, jež s ní bydlí v internátě. Je velice zbožná, pečlivá, milá, tichá a chytrá.
Karolína se od ní příliš povahově neliší, až na to, že není tolik zbožná jako Klára a je si velice nejistá sama sebou. Navíc ve svých jedenácti letech žije v roce 1958.
Když se Karolína probudí po prvním školním dni, brzy zjišťuje, že se něco změnilo. Nechápe, jak je to možné, ale po několika hodinách jí dochází, že se ocitla v jiném čase, ale na tom samém místě, ovšem s rozdílem, že ji všichni považují za jakousi Kláru. Klára se nachází ve dni 2. září 1958. Další den jsou ale zase každá zpátky ve své době. Oběma dívkám chvíli trvá, než jim dojde, co se děje. Kláru po několika dnech napadne, že si mohou psát do malého notýsku, který nechají vedle postele. Když do něj jedna z nich něco napíše večer 10. září, ta druhá si to přečte 11. září ráno, samozřejmě v roce 1958. Takhle postupně prožívají den za dnem a začínají si na tuto situaci zvykat.
Přijdou i na to, proč se vyměňují – díky kouzelné posteli, na které spí obě zároveň (tedy s rozdílem čtyřiceti let). Ovšem problém nastane, když se má Klára stěhovat do jiného pokoje. Obě dívky vypočítaly, že to má vyjít zrovna na ten den, kdy jsou vyměněné, takže obě uvízly ve špatné době, ovšem tentokrát na několik měsíců.
Karolíninou kamarádkou se stane sestra Kláry, desetiletá Emily. Jediná ona ví o tom, že Karolína je Karolína a ne Klára.
Naopak v době o 40 let později se stala nejlepší Klářinou kamarádkou a zároveň jedinou svěřenkyní té podivné výměny Karolínina spolužačka Zuzka.
Dá jim to spoustu práce, ale samozřejmě se dívkám nakonec podaří dostat se do vlastní doby. Když se konečně, přibližně v březnu 1959, Karolína vrátí, přijde jí dopis od Emily. Ta píše, že Klára zemřela na zápal plic jen pár dní po svém návratu do vlastní doby. Ikdyž Karolína Kláru vůbec neznala, velice na ní Klářina smrt dolehne.
Věty: Karolína, ač Kláru nikdy neviděla, byla velice posmutnělá, když se dozvěděla o její smrti. Nejspíše proto, že si vyzkoušela, jaké je to být Klárou, ji smrt její dvojnice tak zasáhla.
To je asi nejzvláštnější z celého příběhu. Dívky se nikdy neviděly, ale přesto jim jedné na druhé záleželo, jakoby byla dvojčata.