Řek Zorbas

NIKOS KAZANTZAKIS
ŘEK ZORBAS

Díky náhodnému setkání svou mužů – vypravěče a Zorby, se začne odvíjet zajímavé přátelství, ve kterém si razí cestu filozofie, životní zkušenosti, odříkání i užívání si života. Stojí proti sobě dva silné póly: vypravěč hodně čte (hlavně Danteho) a píše o Buddhovi a jeho náhledu na svět. Je to pól rozumu, striktně odděluje ďábla a Boha. Proti němu stojí pudový Zorbas, který žije vlastní životní zkušeností, a z toho moudrostí, užívá si žen a všeho, co mu okolí nabízí. Místo vypravěčových knih má svůj hudební nástroj santuri a místo myšlenek z knih má uvolňující tanec, kterým se podle něj dá vše sdělit. Ďábel, Bůh, tajemství či žena se mu sléva v jeden celek.

Děj:
Vypravěč se se Zorbasem setkává v přístavu po odjezdu svého přítele. Po krátkém rozhovoru se dohodnou, že pojedou spolu pryč. Když přistanou na ostrově, seznámí se s několika místními, též se starou pannou Hortensií, kterou Zorbas úspěšně svádí. Vypravěč se Zorbou spolu otevřou důl a Zorbas dostane nápad s těžením dřeva . Oba tedy koupí od kláštera les a chtějí začít pracovat – ve vrcholném okamžiku se ale rozbije lanovka, nad jejímž sestrojením Zorbas dlouho přemýšlel. Poté oba odjíždí.
Jako vsuvka je příběh o vdově, která svou krásou poblouznila město a které je pak v obklíčení davem uříznuta hlava. Obdobně umírá na nemoc Hortensie, taktéž umírá i mnich, který zapálil klášter a ze kterého pak Zorbas „vyrobil zázrak“.
Tematizuje se i vlastenectví: vypravěčův spolužák píše dopis z Afriky a haní Řecko; poté píše přítel o plánu dostat Řeky z ciziny zpět do vlasti; o tomto tematu mluví i Zorbas, který byl ve válce a nyní nerozlišuje podle národnosti. Vypravěč má vlast jako vysokou hodnotu.

Příběh osciluje mezi užíváním si života a odříkáním. Toto je poté též podáno v dvojnosti u mnicha, který má v sobě „ďábla“, ačkoli je velmi zbožný – nakonec zapálí klášter na vnuknutí anděla Gabriela. Po této události zemře. Jeho smrt se stane díky Zorbovi zázrakem – nastrčí ho do kapličky oholeného, v ruce s kopím Panny Marie. Tento „zázrak“ lze převést i na rovinu vypravěče a Zorby: oba ztratili vše (vdovu, Hortensii, ztroskotala práce), až na vzájemné přátelství, přesto dosáhnou vrcholného štěstí, kdy umlknou všechny touhy a tancem si sdělují své pocity. Taktéž dosáhne štěstí vypravěčův přítel, který nakonec také zemře. Když vypravěč dopíše knihu o Zorbovi, zorbas zemře.

*neustálé vyprávění bajek, příběhů, přirovnání, za kterými je ve zkratce skryta moudrost
* Zorba vidí vše „poprvé“ – jako velcí myslitelé, po smrti Hortensie klade vypravěčovi zásadní otázky po smrti a smyslu života
*“pověz mi, co děláš s jídlem ,které sníš a já ti povím, kdo jsi.“