Ilias

Homér: Ilias

Paridův soud

Paris se narodil Hekábě, manželce trojského krále Priama. Protože však věštba předpovídala, že přinese zkázu městu, dal král dítě odnest na skály, aby tam zahynulo. Nejprve dítě našla medvědice a chovala je se svými mláďaty, pozdeji se ho ujali pastevci. Paris vyrostl v krásného a silného mladence.
Jednou k němu přišly tři krásné ženy. Byly to bohyně Héra, Athéna a Afrodita a Paris měl podat zlaté jablko té, která je nejkrásnější. Paris dal jablko Afroditě, protože mu slíbila lásku nejkrásnější ženy.
V Tróji byly závody, Paris se jich účastnil a porazil všechny protivníky. Když mu král předával odměnu, poznal v něm svého syna. Objal ho a přivedl na hrad.
Po čase se Paridovi zjevila bohyně Afrodita a oznámila mu, že nejkrásnější ženou je manželka spartského krále a že ona mu ji pomůže získat. Paris připlul do Sparty a král Menelaos jej přijal jako vzácného hosta. Paris však porušil zákony pohostinství a unesl Menelaovu ženu- krásnou Helenu.

Trojská válka

Menelaos vyzval řecké hrdiny, aby mu pomohli ztrestat Paridovu proradnost a vytáhli s ním do války proti Tróji. Spolu s Menelaem se do války vypravili jeho bratr Agamemnon, ithacký král Odysseus, hrdinové Achilleus a jeho přítel Patroklos. Řekové obléhali Tróju devět let, ale dobře opevněné město se dokázalo ubránit a válečné štěstí přálo střídavě oběma stranám. Na obou stranách již padlo mnoho statečných mužů. Mrtvi byli Achilleus i jeho přítel Patroklos, ale také nejstarší syn trojského krále Hektor a jeho mladší bratr a původce celé války Paris. A tehdy Odysseus vymyslil lest.

Dobytí Tróje

Řekové předstírali, že zanechávají obléhání. Nasedli na své lodě a odpluli. Skryli se však v nedaleké zátoce mezi skalami. Trójané vyšli z města a v opuštěném řeckém táboře našli obrovského dřevěného koně, netušili, že jsou v něm ukryti řečtí bojovníci, a vtáhli koně do města. Dlouho do noci Trojané slavili konec bojů a pak znaveni usnuli. Řecké lodě se vrátily, muži ukryti ve dřevěném koni otevřeli brány Tróje a řecké vojsko vtrhlo do spícího města. Ráno byla z města jen hromada kouřících rozvalin.
Ale i řecké vítěze stíhala neštěstí. Mnoho lodí se na rozbouřeném moři potopilo i s válečnou kořistí, mnozí bojovníci našli po návratu své domovy zpustlé a své drahé mrtvé. Odysseus byl za svou lest potrestán dlouhým blouděním po moři.