Peer Gynt

HENRIK IBSEN
PEER GYNT
(dramatická báseň o deseti obrazech)
(volně zpracoval Boh. Mathesius, 2.vydání. Praha, 1949)

Děj se počíná na počátku devatenáctého století a končí v šedesátých letech. Hraje se v Norsku a na moři u norského pobřeží.

PRVNÍ DÍL:
obraz první: Jízda na sobu - Hovor s matkou, syn se vymlouvá, že ztratil pušku, protože jel na sobu, který se lekl, a nabral ho na parohy. Matka si nakonec uvědomí, že příběh už slyšela před lety od někoho jiného a že si syn vymýšlí. Jejich vztah je založen hlavně na vzájemném pošťuchování a nadávání si (i když se mají rádi). Nakonec se vydávají na svatbu, kde ale má čekat už kovář, který chce Peera zbít.
obraz druhý: Únos nevěsty - Peer přichází na svatbu, kde se ho všichni straní, žádná dívka s ním neche tancovat, i když to vypadá, že přítomná Sovjega snad ano. Nevěsta kdysi toužila po Peerovi, a ten se tedy rozhodne ji nyní unést.
obraz třetí: V paláci horského krále - ráno odmítne nevěstu, potom potká "Zelenou", která ho chce (je přesvědčena, že když mluví o své chalupě jako o království, je princem. Peer vyhoštěný z lidské psolečnosti se dostává do zámku Horského krále trolů, jehož je Zelená dcerou. Jsou však na něj kladeny požadavky, aby se stal též trolem. Nechává si připnout ocas, ale když mu mají být vyloupnuty oči, aby viděl věci též jako trol, odmítá princeznu. Trolové ho chtějí zabít, jemu se ale nějak podaří uniknout a probouzí ho až zvony v lese.
obraz čtvrtý: Chýše v lese - Peer žije sám mimo společnost, přichází za ním Sovjega, která se do něj zamilovala. Též ho ale navštíví nyní už netrolka Zelená, která je ošklivá, má s sebou jeho ošklivé dítě a slibuje mu, že i když nebude chtít, bude vždy blízko při něm. Peer se rozhodne odejít, Sovjega říká, že na něj počká.
obraz pátý: Matčina smrt - matka umírá v chýši, kde ji syn právě zastihl.

DRUHÝ DÍL
obraz šestý: Toulky světem - zpěv sboru děvčat a stále čekající Sovjegy.
obraz sedmý: Na lodi - Peer je kdes na lodi, chce zachránit tonoucí,ale posádka jim nepomůže. Tajemný pasažér předpovídá Peerovi smrt a zmizí.
obraz osmý Ztroskotání - loď se potápí. Gynt utopí kuchaře v boji o člun. Potkává opět pasažéra, který chce jeho mrtvolu. Nakonec ho nechá ještě "chvilku žít".
obraz devátý: Dražba - dostane se na dražbu svých věcí ve městě (po 50 letech?). Lidé ho nepoznají a vypráví o něm - potká ho knoflíkář (Gyntovo původní povolání) a říká, že ho jde přetavit jako šmejd kov, stavit s ostaními a odlít nový knoflík (podobně jako jeho otce opilce). Gynt ještě potká Horského krále žebráka, ten mu ale nepomůže dosvědčit "lidskost", neb prý žil trolským helem "žij jen pro sebe". Gynt si uvědomí svou chybu.
obraz desátý: Návrat - S knoflíkářem stojí u chalupy, kde se setká se Sovjegou. tajediná říká, že je Peer bez viny, on jí ale nevěří. Sovjega ho ukládá na klín, o nji prosí o odpuštění. Zatím vychází slunce, lidé jdou do kostela, Sovjega ho kolíbá, knoflíkář říká, že si pro něj přijde po rozednění.


Celkově působí první díl propracovaně, druhý velmi chaoticky, jaksi narychlo slepený dohromady. Peer Gynt je postavou z lidu, je sobecký, stará se jen o sebe. Hlavně v prvním díle se objevují komické prvky (hlavně situační, ale i dialogy; př-matka vysazená na střechu). Postava spěje k přerodu, je stíhána osudem (černý pasažér), který ho nemůže za jeho činy minout. Nakonec poznává lásku a uvědomuje si svou chybu.
z doslovu: Peer Gynt je stejně známou postavu v severském prostředí jako hloupý Honza (překlad cca Petr Šilha). Tato postava je ztělesněním negativ vlastního Ibsenova národa. Dílo psáno r.1867.