Skořicové krámy

BRUNO SCHULZ
SKOŘICOVÉ KRÁMY (1934)

Děj se odehrává v rodné Drahobyči na Ukrajině, kde měl otec autora obchod se střižním zbožím. Zpočátku se jedná spíše o útržky, vzpomínky zahalené v barvách a zvláštním odstínech (silné vyjádření atmosféry, obzvlášť horkých dnů), pak vše psojuje postava otce, který se zblázní a ve svých zvláštnostech okouzluje dospívajícího syna, například tím, když přestane nejdříve komunikovat se světem, postupně se nadchne pro ptáky v domnění že se jedním stane, a tudíž si pořizuje drahá oplodněná vejce cizokrajných ptáků, která se líhnou na drahobyčském dvorku. Samičky pak uvazuje na půde, kde se slétají všichni ptáci z okolí - otec tou dobou zůstává na tomtéž místě a stává se nepsaným ptačím králem - do té chvíle, než přijde služka Adéla, která jako jediná z domu má na otce (posedlého uklízením), silný vliv, ptáky vyžene a půdu uklidí. Podruhé se otec stává švábem, když ve své hrůze před tímto hmyzem se rozhodne je zabíjet, což nakonec přechází do posedlosti hnusem a končí pohyby připomínajícími švábí. Otec je zde chvílemi vykreslen jako starozákonní prorok, když se sám domáhá božího hněvu, načež se sám mění v postavu, skrz kterou tento hněv prochází. Ve velkém domě, kde se jednotlivé pokoje už ztrácejí v zapomnění, neb už nikdo neví, zda jsou pronajímány či ne, se otec posedne věcmi kolem - nalézá tak ducha ve hmotě, o čemž dělá přednášky dvěma švadlenám, které jsou v domě ubytovány a jejichž tělo obdivuje. Časem se stane posluchačkou i Adéla, která však otce vždy, pokud je třeba, uzemní.

Mladý chlapec silně vnímá celé město a jeho atmosféru, obzvláště na něj působí Krokodýlí ulice, která byla vystavěna po vzoru cizinské módy a která je pouze povrchní a tretková, skrývající neuvěřitelně mnoho špatností, čímž láká chlapce a kvůli čemu není ani pořádně zakreslena do mapy města.

Na konci je chlapec poslán z divadla pro otcovu peněženku a toulá se nocí až do rána - nalézá utajené krásy a řád vesmíru.

--- vysvobozením pro autora se stává DĚTSTVÍ, skrz které se dostává k tajemstvím života a ke kterému se vlastně v celé próze velmi osobitrým způsobem vnímání vrací



"Každý ví, že v řadě obvyklých a normálních let rodí někdy zpodivínštělý čas ze svého lůna léta jiná, léta zvláštní a léta zvrhlá, kterým - jako šestý malíček na ruce - narůstá někdy třináctý, falešný měsíc. Říkáme falešný, neboť málokdy se vyvine úplně. Opožďuje se v růstu jako pozdě zplozené děti - měsíc hrbáček, výhonek v polovině uvadlý a spíše tušený než skutečný."

"Často se v té doby hlasitě a štěbetavě smál, přímo se zalykal smíchem, anebo klepal na postel a odpovídal si po celé hodiny v různých tóninách "dále". "

"Zdálo se, že se v záchvatu zlosti rozgestikuluje na kusy, že se rozpadne, rozdělí, rozběhne do sta pavouků a že se rozvětví na podlaze do černé mihotavé spleteniny šílených švábích úprků."

vycpaný sup: "Oči mu vypadly a vyplakanými slznými důlky se sypaly piliny."


- představitel polské meziválečné avantgardy (viz Gombrowicz, Witkiewicz), objevený až v 50.l. - ctitel a překladatel Kafky. Další díla: Sanatorium Na věčnosti. Jinak také malíř.


Schulz, Bruno. Skořicové krámy. 2. (?) vydání. Praha: Dauphin, 1999. Překlad: Jechová, Hana. Bartoš, Otakar.