Král Oidipus

Obecně kulturní a literárně historický kontext díla

Řeckou literaturu dělíme do třech literárních období:
1. Archaické období (8.-6. století př. n. l.)-vznik dvou eposů:Ilias a Oddysea
2. Attické období (5.-6.století př. n. l.)-rozvíjí se tragédie a komedie
3. Helénistické období (4.-1. století př. n. l.)-vzniká tzv. nová komedie
Toto dílo vzniklo v Attickém období, které má svůj název podle Athén, ty se staly kulturním centrem tehdejšího řeckého světa. Velkého rozkvětu dosáhlo zejména drama a próza. Kniha je tragédie s vážným obsahem, zachycuje utrpení krále Oidipa a královny Iokasté. Klasická řecká tragédie má pět částí:
Expozice-seznámíme se s východní situací
Kolize-hrdina se střetává s nějakou jinou postavou, je vyvolán pocit napětí
Krize-vrchol tragédie, vyhrocení děje
Peripetie-přichází nečekaná změna
Katastrofa-vyřešení konfliktu, smrt hrdiny

Další autoři v této době:Aischylos(Oresteia), Sofokles(Antigona, Élektrá), Euripides(Médeia).

Obsah díla

Oidipus je syn krále Laia a královny Iokasté. Králi Laiovi je však věštěno, že ho jeho syn zavraždí. Laios tak ze strachu nechá Oidipa s probodnutýma a svázanýma nohama pohodit v lese na hoře Kithariónu. Sluha však odnese novorozeně k pastýři korintského krále. Oidipus se při hostině od přítele dozví o svém původu a jde se zeptat na své rodiče do delfské věštírny, kde se dozvídá pravdu i věštbu. Aby se pokusil osudu vyhnout, opouští své domnělé rodiče.
Cestou však v potyčce nevědomě zabije svého vlastního otce, krále Laia. Poté rozluští záhadu Sfingy, která sužovala Théby. Jako odměnu za osvobození města dostává královský trůn a bere si za manželku ženu, o které neví, že je to jeho matka, ovdovělá královna Iokasté.
Po několika letech postihne Théby strašný mor, který bude město sužovat do té doby, dokud v něm bude žít vrah krále Laia. Oidipus začne po vrahovi pátrat.Pošle do Delf pro věštce Teiresiáse.
CITACE:„Ó Teiresio, zkoumáš věci zjevné
i tajné, na nebi i na zemi,
a nevidíš-li, přece jistě víš,
jak trpí vlast. A její záchranu
a spásu, pane, vidíme jen v tobě.
Snad jsi již také slyšel od poslů,
že poslali jsme do Delf a že bůh
jen jediný nám věštil konec hrůz:
když Láiovy vrahy najdeme
a usmrtíme nebo vyhostíme.
Nuž věšti nám teď z letu ptačího, (…)”[1]
__________________________________________________________________________
[1] Řecká dramata, Král Oidipus, Naše vojsko, Praha 1976, str.151

Věštec Teiresiás mu však řekne pravdu
CITACE:„Hledáš vraha, kterým jsi ty sám!”[2]
Oidipus mu však nevěří a v hádce ho vyhostí z paláce. Z vraždy viní svého švagra Kreóna, poté však zjišťuje, že vrahem je zřejmě on sám. Po výslechu Thébského pastýře se dozvídá celou pravdu. Jakmile se tuhle zprávu dozvídá Iokasté, oběsí se.
Když Oidipus vidí, co všechno způsobil, oslepí se, aby neviděl následky svých činů. S Kreónem se usmíří a po čase je vyhoštěn z Théb.

Kompozice literárního díla
Děj je uspořádám retrospektivně. Na začátku knihy propuká mor v Thébách a Oidipus zpětně pátrá po své minulosti a vrahovi krále Laia, v závěru knihy přijde katastrofa, Oidipus se oslepí a je vyhnán z Théb.


Charakteristika postav
Do hlavních postav patří Oidipus.
Oidipus je mladý muž, který je předurčen strašlivému osudu. Situaci řeší jednoduše, odchodem z rodiny. Svému zachránci místo vděku vyčítá, že ho nenechal zemřít v lese. Nehledá jiné řešení, nebojuje.
CITACE:„Ohó, ohó!
Já nešťastný tvor! Ach, v kterýže kraj
mě vede můj krok? A kam zní můj hlas?
Ty démone zlý, ó kam jsi mě uvrhl, kam?”[3]
Neunáší svůj osud a vinu, a aby neviděl následky toho, co udělal, oslepí se.
CITACE:„Ó žel, ó žel!
Vy mrákoty strašlivé tmy, jež padly jste na oči mé,
jichž nemůže zdolat nic ni světla rozptýlit jas!”[4]
Neuvědomuje si, že pocit viny zůstává v srdci navěky.
Další hlavní postavou je královna Iokasté, je to manželka krále Laia a matka Oidipa, později i jeho žena. Jakmile se dozvídá, že Oidipus je její syn,jedná zkratově a oběsí se. Tím situaci řeší jen pro sebe a nebere ohled na ostatní. Pocit viny Oidipa se tím násobí a na jeho hlavu padá i tato sebevražda.

Mezi vedlejší postavy patří Thébský král Laios, nesmíří se s osudem, který mu byl předurčen. Místo aby přemýšlel, jak se osudu vyhnout, nebo z jaké příčiny osud vzniknul, nechá Oidipa pohodit s probodnutýma a svázanýma nohama v lese.
Kreón, Iokastin bratr, po Oidipovi nastupuje na trůn Théb.
Teiresiás je věštec, který Oidipovi řekne, že vrahem je on sám.
Polybos je král Korintu, který vychovává Oidipa.




_______________________________________________________________________________
[2] Řecká dramata, Král Oidipus, Naše vojsko, Praha 1976, str.154
[3] Řecká dramata, Král Oidipus, Naše vojsko, Praha 1976, str.194
[4] Řecká dramata, Král Oidipus, Naše vojsko, Praha 1976, str.194

Jazyk díla
Tragédie je vysoký žánr, zabývá se závažnými tématy(téma osudu), tomu odpovídá i jazyk. Časté jsou filozofující monology, které jsou velice rozvláčné. Na druhé straně postupuje rychlý dialog, který navazuje dojem rychlého dění. Jazyk díla je vznešený, patetický:
archaismy-jest churav k smrti veškeren lid,
poetizmy- otčina,zvědět,zrak
metafory-věšti nám teď z letu ptačího,
inverzní pořádek slov-dnes všem jsem milý, všichni zdraví mne.


Hodnocení díla
Dílo se obtížně četlo kvůli veršům, archaismům nebo poetizmům, určitě vyžadovalo větší zamyšlení k pochopení, ale bylo napínavé. V některých částech jsem se doslova ztrácela a nevěděla jsem, co vlastně čtu. Autor měl ale vše velice dobře promyšlené. Rozhodně by bylo lepší tuto hru vidět v divadle kvůli lepšímu pochopení. I když tuto literaturu nevyhledávám, dílo mě zaujalo.