Filozofská historie

Děj se odehrává v Litomyšli a v Praze, v 1. pol. 19. stol.
Literární druh: epika
Literární žánr: historická povídka

Obsah:
Slečna Elis mívala každým rokem na bytě studenty. Nyní u ní pobývali čtyři. Jmenovali se Zelenka, Frybort, Vavřena a Špína. Na jaře 1847 zakázalo hradecké biskupství majáles, nejoblíbenější zábavu studentů i ostatních obyvatel v Litomyšli. Studenti se bouřili. Přes zákaz, ale s podporou města, přece jen oslavy uskutečnili. Hlavními organizátory byli právě Zelenka, Frybort, Vavřena a Špína. Majáles v nedošínském háji však přinesly i obavy z těžkých trestů. Za studenty se však přimluvil profesor náboženství a dokonce hrabě Žorž, a tak vše dobře dopadlo. Studenti dál žili svým životem. Frybort se zamiloval do domácích Márinky, kterou tajně miloval i Špína. Vavřena vyučoval v domě úředníka Roubínka. Sblížil se zde s jeho neteří Lenkou, která musela snášet mnohá příkoří od své tety a namyšlené sestřenice Lotky. Došlo ke zkouškám, ze kterých neprospěl pouze Špína. Rozhodl se proto vstoupit do kláštera. Na jaře roku 1848 nastal v Praze i na venkově vlastenecký ruch.
V Litomyšli byla utvořena studentská legie, jejími členy se také stali Frybort a Vavřena. Když vypukla v Praze revoluce, odešli bojovat. Na barikádách se setkali se Špínou, který byl už v řeholním rouchu. Špína byl zasažen střelou, padl Vavřinovi do náručí, ve kterém i zemřel. Revoluce byla poražena. Po uklidnění situace odjel Frybort s Márinkou na rodný statek na Hané, Vavřena se stal lékařem a oženil se s Lenkou.

Charakteristika postav:
Vavřena: nejvážnější, opravdový vlastenec, nadaný student
Frybort: vlastenec, nejveselejší
Zelenka: nejpilnější, pasivní, nerozhodný
Špína: nejsmutnější, zamlklý

Autorův záměr:
Autor zde chtěl zachytil obraz studentského života, historicky věrný obraz národního obrození na malém městě

Jazykové prostředky a kompozice:
Jazyk je zde srozumitelný, živý.