Legenda o svaté Kateřině

Kniha Legenda o sv. Kateřině je jednou z prvních staročeských legend. Původně vznikla už v 5.-6. století (ústně). Písemné vydání vzniklo až ve 14.století anonymním autorem (údajně to byl klerik ve dvorském prostředí). Dnešní podoba se dochovala v opisu z 15.století. Celkem obsahuje 3519 veršů.
Kniha je psána spisovnou staročeštinou ve verších a na tehdejší dobu je velmi dobře propracována.
Příběh se především odehrává na Kypru a později v Alexandrii okolo roku 300 n.l.

Kostusovi Králi Kyperskému se jednoho dne narodí dívka a dostane jméno Kateřina. Pilně se vzdělávala a stala se z ní velmi krásná a vzdělaná pohanská dívka. Jednou se krutý císař Maxencius rozhodl, že vyžene Kostuse. Myslel si totiž, že na něj chystá atentát. Královská rodina tedy odejde do Alexandrie. Zanedlouho Kostus umírá a Kateřina se stává vládkyní Alexandrie, proto ji její matka chce provdat. Kateřina však hledá muže, který by jí byl hoden, který by se jí krásou a chytrostí vyrovnal, proto všechny nápadníky odmítá. Odmítla i krásného a chytrého syna císaře. Kateřinina matka si naštěstí vzpomene na poustevníka, ke kterému si lidé chodí pro radu. Poustevník Kateřině řekne, že nikdo kromě Ježíše Krista takový není a začal jí o něm vyprávět. Dokonce jí dal také obrázek, na kterém byl se svou matkou Pannou Marii. Kateřinu to velice zaujalo a začala se k obrazu modlit. Poté ji ve spánku oba navštívili, ale Ježíš jako malé dítě odvrátí od ní tvář. Zeptá se ho proč a on ji odpoví, že v něj ještě neuvěřila. Jde tedy za poustevníkem a ten ji pokřtí. Doma opět upadne do vidění a tam se jí zjeví Kristus jako dospělý. Ona se chce za něj vdát a on svoluje. Po smrti své matky začala křesťanství všude šířit. Proto ji císař Maxencius uvrhnul do vězení a zavolal učence, aby Kateřinu odvrátili od její víry. Kateřina ale začala vyprávět o Panně Marii a Ježíši a všichni se přiklonili k její víře včetně císařovy manželky. Císař je proto dal popravit a Kateřinu nechal zbičovat a uvěznit bez vody i jídla. Naštěstí se o ni po celou tu dobu postaral Ježíš. Nakonec byla Kateřina popravena. Popravu přijala s radostí, protože se konečně shledala se svým manželem Kristem.
Poté následují tři zázraky. Z hlavy sv. Kateřiny vytryskne místo krve mléko a poté se z nebe snesou andělé a odnesou její tělo na horu Sinaj (místo, kde Bůh předal lidem desatero přikázání). A ze svatého hrobu Kateřiny začal vytékat bez ustání posvátný léčivý olej.

Tato kniha nás především chtěla seznámit s křesťanskou vírou a o životě světce. V tomto případě se sv. Kateřinou. Ukázala nám její oddanost k víře a snažení tuto víru rozšířit.
Sv. Kateřina není historicky doložena. Z knihy vyplývá, že byla až neuvěřitelně krásná a chytrá, ale i pyšná a namyšlená dívka. Po svatbě s Kristem se z ní však stane velmi statečná, bojovná a přesvědčivá žena, která se nebojí postavit i samotnému císaři. Dokonce je schopna obětovat pro svou víru i svůj vlastní život. Jde tedy vidět, že to byla velká „fanatička“.
Další postavy:
Císař Maxencius – ukrutný a zlý panovník, všichni jeho lidé se ho bojí
Kyperský král Kostus – otec Kateřiny, miloval ji a snažil se jí dát vše co chtěla (rozmazloval ji)
Matka Kateřiny – přestože ji chtěla provdat za nějakého bohatého krále, stála vždy při ní
Ježíš – pomáhal Kateřině, posílal jí anděly aby ji pomáhali a léčili.