Spalovač mrtvol

Hlavní postavou novely je zaměstnanec pražského krematoria, pan Kopfrkingl. Spolu se svou ženou má dva syny. Pan Kopfrkingl má svou práci rád a je jí velmi ovlivněn. Spálení mrtvého člověka považuje za jediný důstojný odchod ze světa, smrt považuje za vysvobození. Jeho oblíbeným rčením je:“ Z prachu jsme vzešli, v prach se zase obrátíme“. Dokonce si i vytvořil jakýsi jízdní řád smrti, podle kterého se kremace řídí. Dalo by se říci, že je až zfanatizovaný spalováním mrtvých těl. Toto ale využije jakýsi pan Willi, který je příslušníkem NSDAP a právě dělá nábor nových lidí. Pana Kopfrkinga zaregistruje jako člena NSDAP a zmanipuluje ho tolik, že si pan Kopfrking začíná uvědomovat svůj německý původ a také to, že jeho žena je židovka. Z Kopfrkinga se stane udavač, udává i své bývalé kamarády. Na cestě ke kariéře odstraňuje i své nejbližší. Svou manželku oběsí (miloval ji i v momentě vraždy), syna umlátí železnou tyčí. Díky svým „úspěchům a výkonům „ je Koprfking povýšen na ředitele krematoria.

Autor v tomto díle ukazuje obraz člověka bez vlastního názoru, člověka, který se nechá natolik zmanipulovat, že je ochoten kvůli slávě a uznání obětovat i své nejbližší.