Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století

Knížka, popisující netradičním způsobem husitskou dobu v Praze. Matěj Brouček se po jedné noci, strávené popíjením piva, jakýmsi záhadným způsobem dostane z hospody pana Würfla rovnou do Prahy XV. století. Jako by toho nebylo málo, rovnou do roku 1420, kdy Zikmund se svým vojskem obléhá Prahu a pokouší se udolat husitský lid. Brouček postupně začíná přicházet o iluze úžasného středověkého života, o kterém básnil v hospodě. Musí se vypořádat se spoustou nástrah, od nevkusného středověkého oblečení (jedna nohavice zelená, druhá červená, boty přesně obráceně!), až po pro něj nepochopitelnou zanícenost husitů bojovat za jméno Boží a dát za něj život. Nejprve pobývá v domě Janka od Zvonu, pražana, poté se rozhodne uchýlit k táboritům, sídlícím na hoře Vítkov. Tam se setká dokonce se samotným Žižkou. Po náhlém útoku křižáků však tábority opouší a vrací se k pražanům. Chytne se myšlenky o návratu zpět do "svého" 19.století toutéž chodbou, jakou přišel, avšak je chycen vítěznými oddíly husitských vojsk a po několika peripetiích, kdy střídavě tvrdí, že je Němec, Čech-pražan, táborita, a nakonec dokonce přizná barvu, že je z jiného století, ho dav chce upálit. Brouček omdlévá a probírá se až 19. století v hospodě pana Würfla.
Autor věnuje v knížce mnoho stránek popisu: at' už celkovému vzezření tehdejších lidí, či domům a tehdejším názvům ulic, které jsou konfrontovány s "nynějšími" názvy. Kniha se ale i přesto vyhýbá nudným popisným pasážím a je velmi čtivá. Popsáním několika osob autor posiluje atmosféru a zdůvěrněním těchto postav a přímým oslovením čtenáře v něm probouzí zájem. Ač tato kniha nenahradí dějepisnou příručku, podá řadu zajímavých informací a možná přinutí čtenáře najít si i něco více.