Safírová stezka

Knížka Safírová stezka začíná na konci školního roku. Patnáctiletí kamarádi Bušek, Bob, Piko a Ríša náhodou objeví kroniku staré trampské osady Veteránů. Začtou se do ní. Při čtení je nachytá Dan. Je to Ríšův starší bratr a kroniku má vypůjčenou z klubu Veteránů. Dan odjel do osady. Zde poprosil Patrona, velitele osady, zda by nemohl přivést svoje kamarády. Po poradě mu Patron řekl, že může. Nejdřív ale musí splnit úkoly, které jim zadají. Po souhlasu všech rodičů nastaly mohutné přípravy na puťák. Mezi tím v osadě plánovali hru pro kluky. Přípravy všude vrcholily, do zahájení puťáku zbýval pouze jeden týden. Nastal den D. Kluci vyrazili vlakem do vesnice Smrk, kde je měla čekat Polárka. Cestou přemýšleli, jak jí poznají. Našli jí v cukrárně. Polárka je zavedla na veřejné tábořiště. Tam jim udala začátek putování. Dala jim instrukce. Už večer měli konflikt s opilci, kteří přespávali také na tábořišti. Ráno se vydali z tábořiště na dobrodružnou cestu. Došli na kopec, ke měli první vzkaz, jít po modré barvě. Postupovali podle modrých knoflíků. Stopy je zavedli až k potoku. Tam po chvíli hledání našli další vzkaz. Ve vzkazu bylo ať vyhledají nejbližší vlakovou stanici. Měli odjet vlakem a jít po žluté turistické značce, cestou najít další nápovědu. Po usilovném hledání konečně dorazili k další značce, kterou představoval obrovský modřín. Zde objevili vzkaz v podobě uzlového písma. Trvalo jim to dlouho, ale nakonec ho rozluštili.Pokračovali k vodopádu, kde měli přenocovat. Když tam dorazili, vylezl Piko na kmen stromu, který byl nad vodopádem. V momentě ztratil rovnováhu a zřítil se dolů. Kluci mu rychle běželi na pomoc. Vytáhli ho pomocí lana. Piko si narazil obě paty a byl mokrý jako ,,prase.” Večer šli všichni brzy spát. Mezi tím se Patron dozvěděl o konfliktu s opilci a dostal o ně strach. Proto šel navštívit svého známého Ogara a vše mu vypravoval. Netušil však, že Ogar má nechtěnou návštěvu a to jednoho z opilců. Patron se Ogarovi svěřil, že za kluky poslal Dana s Kimem. Při cestě za kluky také spatřili tábořiště opilců. Konečně našli stany kluků. Ti tvrdě spali, o tajné návštěvě ani nevěděli. Na jeden stan připevnili plátěný pytlík. Ráno, při balení stanu, kluci našli pytlík plný modrých kamenů s písmenky. Kluci hodně dlouho dumali o tom, jak ten rébus vyluštit. Po chvíli našli řešení jak na to. Pokračovali v cestě podle instrukcí. Šli po značce až narazili na další vzkaz, který je měl zavést do hájovny. Cestou náhodně potkali bandu opilců ujíždějících v autě. V hájovně na ně čekala paní hajná a hned si všimla Pikových pat, ošetřila je. Po večeři přijela policie a Ríša vypovídal. Přespali v seníku. Mezitím parta ožralů dorazila do Hejnova. Jeden z nich se vloupal do srubu Ogara a vzal lihoviny a dřevěnou skříňku, která byla zamknutá. Po vypáčení uviděli modré kameny. Ráno si kluci zabalili a s hajným vyrazili na cestu. Hajný jim vyřídil vzkaz od Veteránů. Řekl jim, kam mají jít a při luštění hádanky jim pomůže název jejich cesty. Za chvíli dorazili ke skále s křížkem a letopočtem. Zde měli najít další vzkaz. Uvědomili si jméno své cesty a tak rychle vyluštili vzkaz. Vzkaz se odkazoval na vrch Tichá s kótou 873m. Cesta na Tichou byla docela nebezpečná, protože si příroda dělala co chce a spadla jim do cesty lavina kamení. Dostat se přes kamení bylo náročné. Když doradili na vrchol, uviděli tam přístřešek s přichystaným ohništěm. Kluci začali hledat další indície. Našli dubovou kůru, v níž byly vyřezány figurky indiánů. Dvě ze šesti figurek měli něco sevřené v ruce. To znamenalo Poradní oheň. K večeru je u ohně navštívili Patron s Ogarem. Kluci od nich obdrželi obálku, kterou měli otevřít až ráno. Ještě než návštěva odešla, řekl Ogar klukům, že bude bouřka. Zatím co kluci v klidu spali, tak parta ožralů je vystopovala a chtěla se jim pomstít. Pomsta spočívala v zapálení přístřešku. Po zapálení přístřešku utekli. Praskání dřeva probudilo jako prvního Boba. Jen rychle vzbudil kluky, vyházeli svoje věci z ohně. Ríša utíkal pro pomoc do hájovny za Škardou. Ostatní se snažili oheň zlikvidovat. Po chvíli přijela policie společně s hasiči. Policie odvezli kluky na stanici a nechali si je tam přes noc. Na místě činu byla nalezena láhev od piva se zbytky petroleje. Když Ogar dorazil do svého domu, všiml si rozbitého okna a zjistil, že mu chybí skříňka se safíry. Hned s tím spěchal do osady za Patronem. Patron mu už šel naproti se zprávou o požáru na Tiché. Habáni přespali v hájovně a Ríša si všiml, že vlastně mají rozbalit obálku, kterou jím dol Ogar. Kluci to rozbalili a tam stálo, že mají jít k Brichtlově skále. Piko zůstal v hájovně a ostatní šli. Na skále byl křížek a pod křížkem byla zakopaná stará plechovka s modrým knoflíkem a dvacet čtyři čtverečků s písmeny. Kluci se vrátili do hájovny a dali se do toho. Dlouho jim trvalo, než dospěli k souvislému textu RÁNO V JESKYNI. Policie opět přijela na hájovnu. Dozvěděli se další informace o opilcích. Byl už večer, tak kluci přespali v hájovně. Hajný je brzo ráno vzbudil. Kluci si sbalili všechny věci a vydali se s hajným na cestu. Měli jít k Brichtlově skále. Hajný Škarda se oddělil asi v polovině cesty. Jejich cesta vedla kolem potoka. Potok je zavedl až ke kamenné stěně. Piko odvážně vyšplhal pomocí lana do skály. Spatřil modrý knoflík . Celá jeskyně byla pokryta odlitky trilobitů. Za Pikem vylezli všichni Habáni. Po chvíli zjistili, že jsou odlitky ze sádry. V jeskyni byl výklenek a v něm vzkaz. Tam stálo, že se mají vydat proti proudu řeky. Rozhodli se a šli. Po chvilce dorazili do osady Veteránů. Tam je s radostí vítali. Kluci si chtěli půjčit kroniku osady. Patron jim to dovolil. Na večer byla přichystána pagoda. Když nastal večer, zažehla se pagoda a celá osada přivítala Habány. Mezi tím přijel policajt a vrátil Ogarovi skříňku se safíry. Každý z Habánů dostal safír na památku na jejich putování.