Pohádka ptačí

Děti nevědí, o čem si ptáčci povídají. Oni si povídají třeba o tom, jak drzý vrabec chtěl uletět do Egypta, kde by mu bylo lépe. Daleko ale nedoletěl, dostal se do jakési Kardašové Řečice. Tam na něj byli vrabci a ostatní ptáci zlí, jelikož to byl nežádaný přistěhovalec. Tak mu přidělili hnízdo kdesi daleko na konci města. A tak si ten pyšný vrabec moc nepolepšil. Další příhoda, co si vyprávěli, bylo o vlaštovce, která se do Ameriky podívala. Když se znovu v Čechách ukázala, vyprávěla o modernosti Ameriky, že už si nestaví hnízda ze slámy (atd.), ale z betonu. Že v Americe se prostě žije jinak. I rozhodla se to vlaštovkám předvést. Vzala do zobáčku zrnko vápna. Jenže jak se vápno smíchá s vodou, kterou měla vlaštovka v zobáčku, je to neštěstí. Vápno začalo pálit, bolet, hořet v zobáčku a vlaštovka nestíhala vykřikovat bolestí. No a jak jí tak ostatní vlaštovky slyšely, raději uletěly. Poslední příběh je o tom, proč ptáci létají. Jednou na Zem spadlo andělské vajíčko, to se rozhodli ptáčci vysedět. Vystřídal se každý druh a když se z vajíčka andílek vylíhl, jako dárek ptáčkům dal možnost létat. Jen slepice něco zobala, neposlouchala a proto neumí létat.