Valčík na rozloučenou

Valčík na rozloučenou vyšel roku 1972 v nakladatelství J. Škvoreckého, později roku 1976 v Paříži. O dva roky později byl oceněn italskou literární cenou Mondello.

Intelektuální Jakub je bývalý politický vězeň, který se rozhodne emigrovat. Cítí na sobě velkou křivdu a považuje se za oběť. Cestou se zastavuje v lázních, kde se léčí ženská neplodnost, aby se rozloučil se svým přítelem Škrétou a se svou schovankou Olgou. V lázeňském městečku se seznamujeme se zdravotní sestrou Růženou. Růžena je mladá povrchní dívka, která otěhotní a svoje těhotenství dává za vinu trumpetistovi Klímovi, se kterým strávila jednu noc. Klíma ale Růženino těhotenství odmítá. Miluje svou ženu, i když ji podvádí. Ta o jeho „úletech“ ví a trápí se. Klíma chce přesvědčit Růženu, aby se rozhodla pro potrat. Klíma vše zařídí u doktora Škréty. Kdysi dávno dostal Jakub od Škréty jed, pro případ, kdyby bylo nejhůř. Nyní mu jed přišel vrátit. Jakub jed nalije do tuby s prášky, které nechala Růžena na stole. Růžena se pro léky vrátí. Jakub ji nechá a nebrání ji. Sám je šokovaný, že mu vůbec nevadí, že může někdo zemřít. A taky se tak stane. Růžena v domnění, že si bere léky, jedu podlehne. A když se to tak vezme, příčinou Růženiny smrti je vlastně doktor Škréta ,výrobce jedu. Je to trochu paradoxní, Škréta ač odhodlaný dárce života (neplodným ženám daruje své semeno), způsobí smrt člověka. Jakub nakonec z města odjíždí.