Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století je satirická povídka, která byla napsána v roce 1888.

Děj se odehrává v Praze v 19. a 15. století.

Obsah díla
Když se pan Brouček vrací opilý z hospody Na Vikárce zpět domů, propadne se do tajné podzemní chodby. Po dlouhém pátrání se mu podaří najít východ, kterým je pokladnice krále Václava, ze které se dostane do ulic, ale nepoznává je. Po rozhovoru s člověkem, který má divné oblečení, mluví divnou češtinou, se pan Brouček dozví, že se nachází v Praze roku 1420, v době husitských válek. Při procházení starodávnými uličkami narazí Brouček na Domšíka (Janka od Zvonu), který ho pozve k sobě domů. Brouček se vydává za rodilého Pražana, který prožil dlouhá léta v cizině, aby vysvětlil svou zvláštní mluvu a oblečení. Domšík pohostí Broučka ve svém domě a poté ho provede po husitské Praze. Když popíjí v hospůdce medovinu, Zikmundovo vojsko křižáků napadne Prahu. Všichni se snaží Prahu ochránit a jdou bojovat, včetně pana Broučka. Za pražskými branami se potká Brouček s tábory, kteří ho vezmou na horu Vítkov, kde se usídli Žižka se svými vojáky. Bratr Brouček je přijat mezi tábory, ale když dojde k boji, zbaběle uteče. Chce se dostat domů. Při pokusu dostat se zpět do pokladnice, je zadržen pražany. Ti ho za jeho několikánásobnou identitu chtějí upálit v hořícím sudu. Pan Brouček se probudí v mokrém sudě Na Vikárce, kde při zpáteční cestě domů usnul.

pan Brouček
Pan Brouček je příkladem typického maloměšťáka, který má rád pohodlí, dobré jídlo a pití. Peníze získává od nájemníků svého domu, nepracuje a svůj volný čas tráví po chospodách. Má vlastnosti a chování bohatších pražských měšťanů.