RUR

Karel Čapek:

RUR (Rossum´s Universal Robots) je dodnes patrně nejznámější Čapkovým dramatem, jímž třicetiletý autor doslova přes noc dosáhl světové proslulosti.
RUR je především filozofickým zamyšlením nad otázkami moderní doby. A to atraktivní téma – vynález umělých bytostí (Robotů), které jsou obdařeny prakticky všem lidskými dovednostmi. Postrádají však cit a neuznávají ani žádný systém morálních hodnot. Přestože se svým zevnějškem nápadně podobají lidem, uvnitř zůstávají obyčejnými stroji, neživým, i když celkem bezchybně fungujícím složitým mechanismem, jehož původním posláním je sloužit lidem. Jádrem dramatu je varovná kritika krátkozrace jednostranného vzývání technického pokroku, který podle Čapka nejenže nedokáže překlenout mravní rozpory ve společnosti, ale může naopak přispět jejich tragickému, nezvratnému vyhrocení.
A teď řeknu něco o obsahu - .................(ze čtenářáku)
Světový úspěch RUR byl mimo jiné způsoben tehdejší oblibou utopicko-fantastických příběhů, k jejichž zakladatelům náležejí J. Verne a Herbert George Wells, jehož dílo Čapek obdivoval. Čapkovo varovné gesto, poukazující na problematičnost možných důsledků technického pokroku, odpovídalo dobovým náladám, poznamenaným bolestným prožitkem 1. svět. v. Ta se z valné míry právě vinou techniky proměnila v obrovské, dosud nevídané krveprolití. RUR se stalo vzorem pro celou řadu spisovatelů žánru sci-fi, ať už domácích
I. Kmínek, E. Martin, O. Neff nebo i zahraničních I. Asimov, R. Bradbury, A. C. Clarke, S. Lem aj.
O velkém vlivu díla svědčí také slovo robot odvozené od výrazu robota – lopota, dřina, práce, které ve světových jazycích časem zcela zdomácnělo. Nevymyslel je však K. Čapek, jak se někdy mylně uvádí, nýbrž jeho starší bratr Josef Čapek.