Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou

Novela vychází ze skutečné události z 2. sv. války. Patří mezi nejznámější díla autora židovského původu Arnošta Lustiga.
Líčí osudy dvaceti bohatých italských Židů, kteří se vracejí z emigrace v Americe, kam prchli před válkou. V Itálii jsou roku 1943 chyceni gestapem a jsou převezeni do tábora, kde pod záminkou, že je převezou od Ameriky, chtějí po nich peníze. V táboře se jich ujímá velitel tajného oddělení pan Bedřich Brenske, který má za úkol přimět Italy, aby převedli peníze na jejich konta. V koncentračním táboře je polská tanečnice Kateřina Horovitzová. Skupina Italů si vyžádá, aby mohla jet s nimi i ona. To je stojí sto tisíc zlatých franků. Pod záminkou, že budou vyměněny za německé důstojníky, opouští skupina s Kateřinou Horovitzovou tábor a jedou vlakem do Hamburku, kde má na ně čekat loď. Za toto samozřejmě Židé platí. Brenske předstírá různé problémy a neustále mámí ze Židů peníze. Jelikož se Brenske zprvu choval velmi zdvořile, Italové rádi platili a důvěřovali mu. I Kateřina byla potíž, protože neměla americký pas. Aby s nimi mohla odjet, chtěl se s ní jeden z Italů oženit. Aby mohli být oddáni, museli se vrátit do tábora. To ale samozřejmě stálo zase peníze. Na druhý pokus už do Hamburku opravdu dojeli, Brenske chce po nich další peníze, protože se změnila trasa a musí se vrátit do tábora – pojedou přes Švýcarsko. Jelikož z nich gestapo vymámilo už dost peněz, v táboře je naženou do plynové komory. Kateřina tušila podraz již od začátku, vzchopí se a když jde nahá do komory, podaří se jí vytrhnout strážci zbraň a zastřelí ho. Je jí víc než jasné, že jim to nijak nepomůže.