Vij

Student bohosloveckého semináře z Kyjeva Choma Brut se s dvěma přáteli vydává na prázdniny na cesty po domovské vsi. Setmí se a studenti hledají nocleh. Najdou opuštěné stavení, kde je nechá přespat stará žena. Ta si pomocí čár Chomu osedlá, a přinutí ho, aby létal s ní na zádech až do svítání. Choma je vyděšený, a po přistání čarodějnici umlátí klackem. Ta naposled vydechne, promění se v krásnou mladou ženu. To studenta vyděsí ještě víc, a prchá zpátky do Kyjeva. Když se však dostane zpět do kláštera, tak ho představený pošle na statek kozáckého důstojníka, kde se má modlit v kostele nad rakví zemřelé panské dcery. Ta si ho údajně vyžádala před svou smrtí, ale student dívku neznal. (Podle pravoslavných tradic se tělo nesmí pohřbít dřív jak do tří dnů, protože v té době duše zrovna opouští tělo. Kdyby k pohřbu došlo dřív, duše nestihne odejít k soudu, bude uvězněna, a nedojde pokoje.) Choma se tedy vydává na statek, a když je první noc zamčen do kostela, aby se modlil za kozákovu dceru, tak v ní pozná čarodějnici, kterou zabil. Dívka v noci vstává z rakve, a slepě hledá Chomu po kostele. Ten nakreslí na zem kolem sebe posvěcenou křídou ochranný kruh, a modlí se. Dívka se na hranicích kruhu zastaví, jako by narazila na skleněný sloup. Pozná, že našla Chomu, a chodí kolem kruhu, a snaží se dostat dovnitř. V tom zakokrhá kohout, a mrtvá si jde lehnout zpět do rakve, přičemž mu hrozí. Druhou noc se rakev zvedá do vzduchu, a naráží na neviditelnou bariéru kruhu jako beranidlo. Volá Chomovo jméno. Čarodějnice létá v rakvi kolem kruhu, rozvíří prach, pozhasíná svíčky, ale nemůže se k Chomovi dostat. To ji značně rozčílí, ale kokrhání ji neúprosně zastaví. Choma je k smrti vyděšený, a pokusí se utéci, ale je chycen kozáky, a dovlečen zpátky na statek. Choma je opět zamčen v kostele, a čeká na setmění. Když se čarodějnice po třetí probouzí, běsní ještě víc, a volá si na pomoc všechny přízraky, běsy a démony (Z východoslovanských pověstí, samo sebou úplně jiné, než se vyskytují tady. Proto nemá cenu vyjmenovávat, protože bych musela připsat ještě bestiář ke každému démonu.) Choma se i po třetí spoléhá na kruh a modlitby. Příšery běsní spolu s čarodějnicí, rejdí po kostele, běhají po zdech, ječí a skuhrají. Najednou čarodějnice vysloví přání, aby přišel na pomoc Vij. To je podle pověstí nejmocnější tvor ze všech přízraků. Je olepený černým bahnem, a jeho končetiny připomínají kořeny a větve stromu. Je tak starý, že jeho víčka sahají až na zem, a pohled do jeho očí zabíjí. Vše se najednou zastaví, všichni démoni se najednou utíkají schovat kam to jen jde, až na Vijovy pomocníky. Když se Vij nemotorně a pomalu blíží ke kruhu, Choma nemůže strachy ani dýchat. Vij nařídí pomocníkům, aby mu nadzvedli víčka. Malí démoni zvedají víčka, přitom se dívají jinam, aby se nestřetli pohledem s Vijem. Tu chybu ale udělá Choma, a zemře. Ráno ho najde pop mrtvého Chomu s úplně bílými vlasy.