Jeptiška

Hlavní postava: Hlavní postavou je jeptiška Zuzana. Zuzana se narodila v rodině advokáta a měla dvě starší sestry. Už odmalička byla rodiči zanedbávána na úkor svých sester a později i poslána do kláštera Marie Panny. Zde žila několik let, než z donucení rodičů dala svolení ke vstupu do řehole a stala se novickou. Po dvou letech nastala doba zásadních změn – Zuzanu do řádu vstoupit nechtěla, ale nikdo ji neposlouchal. Proto ztropila v kostele scénu a byla z kláštera vyloučena. Běhěm krátkého pobytu doma zjistila pravou příčinu svého trápení – byla nemanželským dítětem. Nakonec vstupuje, ač rozhodně ne dobrovolně, do kláštera v Longchamp. Zde byla zprvu šťastná ale po smrti tamní představená jí nastávají pravá muka…
Hlavní myšlenka: Hlavní myšlenkou je příběh sestry Zuzany, jejíž život rozhodně nebyl jednoduchý - rodiče se ji v podstatě zbavili umístěním do kláštera. Naneštěstí je později i nucena vstoupit do řádu, čemuž se zarputile brání. A není se čemu divit. Vždyť život jeptišek, či obecněji řeholníků, rozhodně nebyl jednoduchý. Na obranu rodičů je zase zapotřebí říci alespoň to, že umístění dítěte do kláštera byl v této době jeden ze způsobů, jak zajistit děti, potažmo dcery, které neměli věno.
Vlastní názor: Tento příběh má bezpochyby velmi zajímavý a poutavý náměť, ale musím přiznat, že se mi nečetl příliš dobře. Přišlo mi, že text je psán dost složitě a v poměrně dlouhých, komplikovaných souvětích. Dalším důvodem, proč si tuto knížku už asi znovu nepřečtu je samotný děj – působil na mě velmi totiž depresivně. Z příběhu doslova sálá bezpráví, záliba v psychickém i fyzickém týraní bližních a také věci, které se do prostředí kláštera moc nehodí, i když jsou celkem pochopitelné - např. pomlouvání druhých…