Lucká válka

LUCKÁ VÁLKA
Když zemřel Křesomysl, ujal se vlády Neklan. Byl to dobrý a spravedlivý vládce. Měl však za souseda vášnivého bojovníka – knížete Vlastislava. Vlastislav několikrát bojoval v zemi Lemuzů, Litoměřiců i Čechů. Vybíral daň a bral s sebou ženy, dívky a děti. Prodával je do otroctví. Když jednou vpadl Vlastislav do Čech, pálil vše co mu přišlo pod ruku. Lidé se utíkali ukrýt do hradů, ale i ty byly dobyty. Vlastislav obklíčil Levý Hradec. Nepustil nikoho ven ani dovnitř. Na hradě nastal hlad. Lidé už se smiřovali s tím, že je nikdo nevysvobodí. Už se chtěli vzdát. Najednou však spatřili, že se Lučané zvedají. Na hrad se donesla zpráva, že Lemuzi, Litoměřici a Děčané jdou Čechům na pomoc. Vlastislav musel se svým vojskem odtáhnout. Přísahal však pomstu. Nejprve se pomstil Litoměřicům. Na jejich půdě postavil hrad, který nazval Vlastislav. Na hradě byli silní muži, kteří Litoměřicům jen škodili. Lemuzi a Děčané se lekli. Prosili o mír. Slibovali, že budou platit daň. Neklan neměl odvahu bojovat bez spojenců. Vybral několik vladyků, kteří měli s Vlastislavem dojednat mír. Poslal i vzácné dary. Vlastislav vše vyslechl, ale jeho odpověď byla : „Slyšel jsem, oč nás kníže prosí. Také jsem viděl dary, které mi poslal. A to neopatrně učinil. Jistě mně neposlal všechno, co má, ani všechny koně a bohatstvo. To, co poslal, jen na vnadu mně poslal. Jen si to zase vezměte a knížeti vyřiďte, že mu za tu vnadu děkuju, ať mi to všechno dobře schová a opatří. Přijduť si k němu pro všecko co má a spolu vezmu také to, co nyní vracím.“ Neklan se lekl toho, že Vlastislav chce vládnout nad celou českou zemí. Vlastislav pak nařídil, že každý muž musí na vojnu. Kdo odmítne, bude oběšen. V jedné vesnici na Chlumčansku sídlil rod Žalanů. Hospodářem zde byl muž jménem Straba. Za manželku měl Češku, která byla zajata na Levém Hradci. Žena sice Strabu poslechla a provdala se za něj, ale stýskalo se jí po její zemi. To Straba netušil. Chystal se do boje proti Čechům. Jeho macecha mu řekla, aby přišel večer do údolí. Straba ji poslechl. Macecha začala čarovat. Prozradila Strabovi, že v boji proti Čechům budou Lučané poraženi. Všichni Lučané zemřou. Jen on se může zachránit. Musí však prvního bojovníka, který se proti němu požene, bodnout oštěpem. Nesmí ho však zabít. Pouze mu uřeže obě uši, schová si je a dá se na útěk. Jedině tak se zachrání. Kníže Neklan se bál, nevěřil, že by mohl v boji vyhrát. Do boje místo něj šel statečný Čestmír. Boj začal na Leteňské pláni. Lučanské vojsko bylo sice silnější, ale Čestmír dokázal Čechy vzburcovat. „Nebudem utíkat, zůstanem, a já půjdu před vámi. Padne – li má hlava, nic se nelekejte, vpřed se žeňte až zvítězíte.“ Nastal velký boj. Čestmír sice padl, ale Češi bojovali dál. Lučané byli poraženi. Přežil pouze Straba. Když dojel domů, čekalo ho nemilé překvapení. Jeho žena byla mrtvá. Když jí odhrnul vlasy, zjistil, že nemá uši. Vytáhl ty, které uřezal prvnímu Čechovi, který se na něj hnal. Byly to ženské uši. Tím, kdo ho chtěl zabít byla jeho žena.