Kočičí mumie

Verity má kočku, která se jmenuje Mabel. S Mabel už je nuda, protože je už hodně stará, ale přesto ji má ráda. Není s ní legrace jako se 4 koťaty od její kamarádky Sophie, ale zato ji vždycky vyslechne, když ji Verity něco říká. Verity nemá maminku, umřela při porodu. Nepoznala ji. Žije tedy s babičkou, taťkou a dědou. Paní učitelka Smithová je letos učí o Egypťanech. Dozví se, že Egypťané je chovali jako speciální domácí mazlíčky a nikdy kočičkám neubližovali. Měli dokonce zvláštní kočičí bohyni jménem Bastet. Když zemřela kočka, tak z ní udělal majitel mumii. Verity jednou přijde ze školy, a Mabel nikde. Hledá ji všude po celém domě, na zahradě, prostě všude. Dokonce ji pak pomůže hledat i děda, ale Mabel nikde. Babička si myslí, že je možná mrtvá. Tomu ale Verity nechce moc uvěřit. Když si jde jednou Verity do skčíně pro župan, najde tam Mabel. Leží tam a je mrtvá. Verity je smutná a brečí. Napadne ji, že by mohla udělat z Mabel mumii jako to dělali staří Egypťané. Tak to tedy udělá, ale babičce ani nikomu to neřekne, protože by jí řekli, že je to nehygienické a takové. Nechtěla ji zahrabat na zahradě do země, protože to Mabel neměla na zahradě ráda a navíc tam jsou červi. Tak Mabel mumii strčí do svého pytle na plavání a dá do skříně. Jenže za pár dnů to začne strašně páchnout a jednou se tam, podívá babička a zjistí to. Její babička z toho má obrovský šok. Nakonec se ale všechno vyřeší a tu kočičku dá do takové truhly, kterou pak zahrabe její taťka a děda do země. Ve škole to Verity všem řekne, že je Mabel mrtvá. Její kamarádka Sophie jí jednou navrhne, že by si mohla vzít jedno z těch jejích čtyř koťat. Nemůže je mít doma všechny. Verity souhlasí a vybere si kotě jménem Láska. Ale jedno ví jistě, že nikdy nebude mít Lásku radši než Mabel.