Pětina pro krále

Vydavatelství jsem zapomněla, bude to asi Albatros, rok si vymyslete

Příběh začíná ve chvíli, kdy za vidinou sedmi zlatých měst cibolských, v nichž jsou cesty dlážděné zlatem, opuští mladičký kartograf Estéban de Sandoval svůj domov a vydává se s kapitánem Mendozou vstříc neznámým končinám střední ameriky. Hlavní hrdina je jediný, kdo z výpravy nehloupne touhou po zlatě, chce jako první prozkoumat kraje, kam ještě nevkročila noha bělocha a jako první je zmapovat. Ale když poprvé sevře v ruce hrudku těžkého kovu i jeho zachvátí zlatá horečka-a Estéban musí projít mnoho draze vykoupených zkušeností, než se z ní opět vyléčí a uvědomí si správný poměr životních hodnot.

Kniha dále líčí španělské výboje do Nového světa, pojednává o setkání bělochů s původními obyvateli Ameriky a popisuje život a zvyky indiánů. Zachycuje vývoj citových vztahů mezi donem Estébanem a mladičkou indiánskou průvodkyní Ziou. Především pak nenásilně hlásá myšlenku, že slepá touha po zlatě a náhlém zbohatnutí za každou cenu, ničí charakter a potlačuje všechny dobré vlastnosti člověka.



Hlavní postavy:

don Estéban de Sandoval-odvážný španělský čtrnáctiletý mladík

Zia-mladá indiánská průvodkyně

kapitán Mendoza-vůdce výpravy, který se kůli zkatě neštítí žádného zločinu

otec Francisko-starší španělský misionář

don Felipe-Estébanův žalářník, který ho má na starost, když pyká za špatné věci, které napáchal za své zlaté hořečky.

Hlavní myšlenka:

Sobecká a slepá touha po náhlém zbohatnutí ničí charakter



Hodnocení(třeba):

Kniha je obhajobou Estébana, který ji pro svou nerozvážnost píše ve vězení. Děj je proto vyprávění pohledem do minulosti, což snižuje jeho napínavost, protože v úvodu každé kapitoly schrnuje, co se vdané době událo. Každopádně ale má své kouzlo. Nejvíce na něm oceňuji, že se odehrál v patnáctém století a tehdejší španělské výboje se mi doposud těžko představovaly.