Kytice - všechny básně

Kytice

Báseň je o vztahu dětí ke své matce. I když dětem matka zemřela, chodily ji navštěvovat ke hrobu, na kterém kvetly kvítky mateří-doušky (matčiny duše). Děti květy trhaly a posílaly je příbuzným, aby jim připomínala matku. Zemřelá matka by se dala přirovnat k vlasti a děti k občanům.

Poklad

Báseň vypráví o ženě, která šla na mši do kostela a na známé cestě místo velkého kamene našla otevřený vchod do jeskyně. I se svým dítětem se do ní šla podívat a našla tam 2 truhly. V jedné truhle bylo stříbro a v té druhé bylo zlato. Báseň je o mladé panně, která se modlí za svého milého, který před lety odešel do ciziny. Žena položila dítě a utíkala se stříbrem a zlatem domů. Několikrát se vracela pro další části pokladu a malé dítko sedící v jeskyni chtělo pokaždé být se svou matičkou. Dala mu do klína jeden zlaťák a potom znovu odešla. Když přišla domů a uviděla, že se všechny peníze rozpadly v prach, spěchala zpět. Jeskyně už tu nebyla. Slyšela jen, jak se ze země ozývá hlas jejího děťátka, které na ni volalo. Proklínala se za to. Bez svého miminka byla ztracená. Přesně za rok, když šla do kostela, uviděla, že je tu opět jeskyně. Vběhla do ní a našla své dítě. Byla šťastná. U dítka v klíně našla zlaťák, který mu tam dala. Vzala ho a zahodila ho pryč. Nakonec zvítězila víra, láska a rodina nad chamtivostí a penězi.

Svatební košile

Báseň je o mladé panně, která se modlí za svého milého, který před lety odešel do ciziny. Dopustila se rouhání. Při motlitbě řekla, ať se jí vrátí její milý nebo ať radši zemře. Najednou se objevil. Byla velmi šťastná. Jenže on byl mrtvý. Nepoznala to a ani si toho nevšímala, protože byla tolik šťastná, že je zpět. Byla už noc a on ji lákal, aby s ním odešla. Po chvíli se rozhodla souhlasit a vydali se na cestu. Vzala si s sebou košile, které měla upříst, než se její snoubenec z ciziny vrátí, a jelikož byla i silně věřící, vzala si také modlicí knížky, růženec a křížek po své matce. Cestou jí její milý všechny věci, týkající se víry vezme a zahodí. Jejich cesta končí u kostela se hřbitovem. Tam se panna zalekne, ale její milý jí přes hřbitovní zeď přehodí ušité košile a sám ji přeskočí první. Panna se běží schovat do umrlčí komory. Zde leží jeden mrtvý. Snoubenec buší na dveře a říká mrtvému, aby mu vydal tu živou. Nakonec dívku zachrání její následující modlitba k Panně Marii. Když ráno vyjde z umrlčí komory, nikoho nenajde. Zří jen roztrhané košile mezi hroby, kde je jeden připraven i pro ni.

Polednice

Báseň vypráví o nezbedném dítěti, které stále křičí. Matka zuří a snaží se dítě postrašit tím, že na něj zavolá Polednici. Pobízí ji, aby si pro něj přišla. Otevřou se dveře a vstoupí malá ošklivá osoba – Polednice. Jde si pro dítě a matka si uvědomuje, co strašného provedla. Modlí se, aby jí bylo odpuštěno, ale místo toho strachem upadá do bezvědomí. Přijde domů táta a uvidí ležet matku i s dítětem. Matku vzkřísí, ale dítě je udušené, tím jak ho k sobě matka tiskla.

Zlatý kolovrat

Tato báseň je o tom, jak se král seznámí s chudou Dorničkou a chce si ji vzít za ženu. Poručí tedy její maceše, aby ji druhý den dovedla na zámek. Ona ale nechce, aby se královnou stala Dornička, nýbrž její vlastní dcera. Druhý den Dorničku společně zabijí a useknou jí ruce, nohy a vypíchnou jí oči. Král si vezme tu nepravou. Dorničku v lese najde stařík, který pošle své pachole, aby na zámku vyměnilo kolovrat, přeslici a kužel, které královna chtěla, za části těla. Stařík Dorničku poskládá zase dohromady a oživí ji živou vodou. Když začíná královna příst, kolovrat prozrazuje celé tajemství Dorniččiny vraždy. Král se ji vydává hledat. Najdou se a mají svatbu. Matku a její dceru postihl ten samý osud jako Dorničku. Byly zabity. Od těch dob už kolovrat nikdo nikdy neviděl.

Štědrý den

Báseň vypráví o Štědrém dni. Je pohoda a děvčata Hana a Marie předou len. Za pannou přijde mládenec a chce si ji vzít. Její srdce však patří jinému. Hana i Marie jdou k jezírku, kde vidí svou budoucnost. Hana vidí, jak se vdává za Václava a Marie vidí, že kostelem kráčí lidé, kteří nesou rakev. Do roka se jim to vyplní. Hana se vdá za Václava a Marie zemře.

Holoubek

Báseň začíná tím, že vdova potká krásného muže. On ji utěšuje, aby nebyla ze smrti manžela smutná. Do měsíce mají svatbu a ona se směje a baví se. Po další roky se za to proklíná. Po třech letech od smrti jejího 1. manžela jde na jeho hrob, kde je holub, který zpívá žalostnou píseň. Žena skočí do vody a zabije se, protože už nemůže vydržet tu vinu.

Záhořovo lože

Báseň je o vrahovi, který potká poutníka a on mu řekne, že jde upsat svou duši ďáblovi do pekla. Záhoř ho nechá jít pod podmínkou, že až se bude vracet, řekne mu, jak to tam vypadalo. Poutník se vrátí s tím, že Záhořovi řekne, že pro něj v pekle mají přichystané mučící lože – „Záhořovo lože“. Záhoř od té doby činí dobro a modlí se. Nakonec se dostane do nebe.

Vodník

Báseň vypráví o dívce, která chtěla jít k jezeru. Matka jí to nechtěla dovolit, ale přesto se tam dívka vydala. Vtáhl ji do vody zlý vodník, který ji už nechtěl pustit na břeh. Měli spolu dítě. Dívka prosila vodníka, aby mohla navštívit svou matku. Vodník jí to nechtěl dovolit, protože si myslel, že se nevrátí. Potom jí to dovolil, ale nesměla si vzít s sebou dítě, aby měl jistotu, že se tedy opravdu vrátí. Nastal večer a vodník si pro svou ženu přišel. Matka mu ji nechtěla vydat. Přišel tedy o půlnoci, ale matka stále neustupovala. Když přišel z rána a byl odmítnut, rozhodl se, že zabije jejich dítě. Před dveřmi matčina domu se objevily 2 kusy krvácejícího těla – hlava a tělo dítěte.

Vrba

Báseň je o ženě, muži a jejich malém dítku. Manžel zjistil, že jeho žena v noci leží jako mrtvá a nejeví žádné známky života, i když je ve dne tak čiperná a plná energie. U jedné stařeny zjistil, že jeho žena je spjata s jednou vrbou, která je u potoka. Večer je duše jeho manželky právě v té vrbě. Protože chtěl mít ženu jen sám pro sebe a na vrbu žárlil, vzal muž sekeru a vrbu pokácel. Jeho žena ale tím zemřela spolu s vrbou. Když to zjistil, litoval toho a ze dřeva vrby nechal udělat kolébku pro své sirotčí dítě a větvičky vrby zasadil podél rybníka, protože až jeho dítko bude starší, tak si bude z této vrby vyřezávat píšťalky a prostřednictvím jejich hudby bude komunikovat se svou matkou.

Lilie

Zemřela panna a na její přání byla pohřbena v lese. Na její mohyle vyrostla nádherná lilie. Pán jel na lov, uviděl lilii a zamiloval se do ní. Poručil sluhovi, aby mu tu lilii vykopal a zasadil u něj v zahradě, aby se z ní mohl těšit. Sluha květinu hlídal ve dne i v noci, jak mu pán poručil. O třetí noci přišel sluha vzbudit pána, protože lilie se pohybovala po sadu a mluvila. Pán si ji vzal za ženu a měli syna. Jednou k sobě pána povolal do služby král a on nechal lilii na starost své matce. Ona ji ale nenáviděla a zahubila ji. Pán přijel zpět a zjistil, že je jeho žena mrtvá a proklel svou matku.

Dceřina kletba

Matka si všimne, že její dcera není tak veselá, jako je obvykle. Dcera jí poví, že zabila holoubátko. Matka pozná, že je to lež. Dívka se tedy přizná, že zabila své dítě. Je z toho velmi smutná a rozhoduje se, že se vydá hledat květ, který jí pomůže od žalu, a v kterém najde útěchu. Z toho co se stalo, viní svou matku, protože jí nechala volnou ruku a rozmazlovala ji. Proklíná ji, aby pro sebe nenašla místo v hrobě.

Věštkyně

Tato báseň je závěrečná a je jiná než všechny předešlé. Věštkyně věští a vidí osobnosti našich dějin. Vidí Přemysla Oráče, Libuši a další slavné osobnosti naší historie. Je to důkaz toho, že i Slované by měli bát na svůj rod pyšní.