Zelená Svatozář

Seminární práce:
Erazim Kohák- Zelená Svatozář – zápisky.


Martin Popardowski
Celý tento text jsem napsal jako souhrn všech mých zápisků, které jsem vložil do souvislého textu, aby má práce dávala nějaký smysl. Samozřejmě jestli si to budete přát, mohu to ještě jednou přepsat. Zároveň u každé kapitoly jsem napsal, co se v ní nacházelo ale také menší úvahu nad nimi. Tím jsem spojil oba dva body ve vašem zadání. Nejsem si jist, jestli na 100%, ale doufám, že vše bude v pořádku.
Jako téma seminární práce jsem si vybral knihu Zelená Svatozář od Erazima Koháka, právě proto, protože mě zajímají problémy spojené s člověkem a přírodou a jak na sebe tyto dva faktory vzájemně působí. Také to je aktuální a často probírané téma, jak už v televizi, v radiu, novinách a jiných sdělovacích prostředcích. O tomto tématu koluje i řada fámu, polopravd a mýtů a proto jsem chtěl do této problematiky být více zasvěcen.
Tato kniha je členěna do čtyř částí: O lidech, slonech a porcelánu; O lidech a (ostatních) zvířatech; O lidech a (ostatní) přírodě. Součástí díla je Předmluva, Závěr, Doslov. Dále Úvod do literatury, Rejstřík jmenný, Rejstřík Biblických odkazů a Rejstřík věcný podle kapitol. Na poslední straně je velmi stručný autorův životopis. Celé dílo je vytištěno na recyklovaném papíře, jak si to sám Kohák přál. Kniha Zelená svatozář od autora Erazima Koháka je napsaná velmi pěkně, poutavě, nevyskytuje se zde příliš mnoho odborných termínu, pokud ano, tak jsou srozumitelně vysvětleny, popřípadě odkazují na literaturu, kde se o tom to termínu dozvíte více. Celé dílo zcela přesně ukazuje na problémy, které se kolem nás dějí a ukazují také směr, nad kterým by se měl každý zamyslet. Celou tuto knihu lze chápat a použít jako klasickou učebnici o ekologické etice, jako čtení před spaním což není můj případ, nebo také jako inspirující dílo k celoživotnímu zamyšlení, kde ne každého by to mohlo oslovit tak aby to bral jako životní moto.
Hned v předmluvě Kohák uvádí, že „účelem těchto přednášek je předložit čtenáři přehled soudobého filosofického myšlení o lidském pobývání na Zemi v době, kdy lidstvu došel žlutý lak“ volněji přeloženo - v době ekologické krize Autor uvádí: „chci informovat především o ekologické filosofii a etice a zdůrazňuje: „píši jako učitel, ne jako agitátor, chci poskytnout znalosti, ne agitovat pro to či ono řešení“ Celá tato kniha až na závěr je vlastně shrnutím názorů několika lidí, myslitelů, filosofů. S těmito názory jak Kohák uvádí, ne zcela vždy souhlasí.
V první větší kapitole nazvané „O lidech, slonech a porcelánu“ jsem byl překvapen, někdy mile a někdy nemile některými uvedenými názory a skutečnostmi. Zcela souhlasím s názory, že týraní zvířat a s tím spojené i různé lékařské, chemické a mnohé další pokusy páchané na zvířatech jsou odporné, nepřípustné a také barbarské. Stejně jako bezhlavé vybíjení zvířat pro různé rozmary lidí např.: zabíjení slonů pro slonovinu, aligátorů pro jejich kůži a mnoho dalších činů, které člověk bezhlavě dělá. Ale zase na druhou stranu některé testy a pokusy na zvířatech jsou dle mého názoru nevyhnutelné, pár těchto pokusů může zachránit miliony životů lidi, ale také zvířat. Jak je uvedeno v knize je potom rozhodující zda je tento pokus skutečně podložen argumenty a jeho přínos musí být jednoznačně zásadní a bez pochybností.
Další kapitola nazvaná „O lidech a (ostatních) zvířatech“ je převážně zaměřená na potravu lidí a zvířat. V knize je velmi ostře kritizováno pojídání masa spojené s týráním zvířat a je zde také vyzdvihováno vegetariánství. Dle mého názoru je maso jednou z důležitých součástí lidské stravy a mělo by být i nadále. Ale to neznamená, že souhlasím a ztotožňuji se s postupy masného průmyslu. Ano je pravdou, že by se se zvířaty, kteří nám poskytují svou smrtí potravu, mělo zacházet lépe a s úctou. Také jsou v knize napadáni lidé za svou apatii vůči daným problémům. No někdy tomu tak doopravdy je, ale také je pravdou, že lidé často ani netuší v jakých poměrech jsou tyto zvířata chována a jak se s nimi nakládáno. Není žádná informovanost. Možná by se měla média více zajímat o tyto skutečnosti a ukázat lidem jak to opravdu vypadá a třeba by mohlo dojít i k nějaké změně.
Další téma v knize se zabývá lidmi a přírodou a jejich vzájemným vztahem mezi sebou. Je zde uváděno, že hlavní příčinnou dnešních problému života na Zemi je člověk, s tím to názorem se bohužel nedá než souhlasit. I když určitě to lidé dělali ku prospěchu své rasy (např. stavby velkých měst, silnic, přehrad), ale nepřemýšlí nad tím, že tím ničí přirozené prostředí pro zde žijící zvířata a jiné tvory. Nemyslí se na to, že tyto zvířata si budou muset hledat nový domov, třeba také už žádný nikde nenajdou a zahynou. Je to právě jeden z důvodu jak člověk dokázal vyhubit spousty druhů zvířat a rostlin. Tím to vlastně člověk narušil přirozený koloběh života, vyhubil nějaké zvíře a druhé se přemnožilo a teď už vadí i člověku. Co vlastně ohrožuje člověka?? Viry a bakterie, ale díky lékařům jsme se naučili už velké množství nemocí uzdravit, ale zvířata ve volné přírodě na ně umírají stále. Právě to je jeden z důvodů, proč je člověk přemnožený a celá planeta Země je přemnožená. Člověk už našel způsob jak zamezit přírodě výběru silných jedinců, kteří mají přežit a tím narušil určitou harmonii.