Dům u nemocnice

Víťa byla obyčejná holka co vyšla základní školu. Matka jí zemřela, když byla ještě hodně malá a nahradila ji nová macecha, které se narodil syn Vlastík. Víťa se chtěla stát zdravotní sestrou, tak jako její starší sestra Lída, ale nebýt Lídy, která je už vdaná a pracuje jako zdravotní sestra, nikdy by se tam nedostala. Otec by jí to nikdy nedovolil, protože ho macecha přesvědčila, že poslat Víťu do Prahy by nemuseli finančně zvládnout. Lída pomohla Vítě otce přesvědčit. Jela tedy na příjicí zkoušky do Prahy. Jenže ty se jí moc nevyvedly. Myslela si, že jí na školu nevezmou, ale pravda byla opakem, na školu ji přijali, sice až po rozmluvě se sestrou, ale přijali. Víťa se tedy přestěhovala na internát. Bydlela s Pavlou a Irenou. Pavla byla fajn, ale ta Irena… Byla to taková fiflenka, která si z Víti spolu s ostatními spolužačkami dělala jen srandu. Bylo to nejspíš kvůli tomu, že byla Víťa výrazně menší a méně vyspělá než její ostatní spolužačky.
Začátky byly pro Víťu těžké. Dostávala samé špatné známky. Ve všem zaostávala. Všichni učitelé si mysleli, že to je tím, že ji její nevlastní matka nenechala se učit. Ať dělala, co chtěla, měla v prvním čtvrtletí dvě pětky. Mladý doktor Ryba nechápal, jak je možné, že se nemůže a nemůže naučit anatomii. Víťa si říkala, že se ty kosti snad nikdy nenaučí. A ještě k tomu ty latinské názvy! Ryba jimi hází jako by nic. Tak to by tedy byla jedna pětka. Druhou má z fyziky. Z češtiny dostala čtyřku a z počtů taky. Instruktora Čápová pověřila Irenu, aby s Víťou opakovala. Jediné co Vítě doopravdy šlo, byla ošetřovatelská technika. Víťa byla zoufalá, nemohla se tu anatomii naučit. Pavla jí půjčila lampičku, aby se mohla učit večer v posteli, ale Irena, která chodila večer z tanečních si nepřála, aby tam Víťa svítila s lampičkou. Víťa si tedy vzala pod peřinu baterku, aby jí nevadila. Učila se tak několik měsíců, jednou se však probudila a zjistí, že dostala zánět spojivek. Po škole se rozneslo, že za to může její spolubydlící a Víťa získala nové kamarádky.
Na pololetí dostala Víťa čtyřku a jinak samé trojky. Rozhodla se, že pojede na prázdniny domů, aby ukázala své vysvědčení rodičům. Rodiče nebyli z jejího vysvědčení nikterak nadšení. Večer si ji macecha vzala stranou, a přesvědčila Víťu, aby se na školu už nevracela, aby si mohli za ušetřené peníze předělat dům. Dalšího dne se Víťa stavila za sestrou, aby jí vysvětlila, že se jí ze školy doopravdy nechce, ale že ji macecha přesvědčila. Lída celá rozhořčená se rozhodla, že se vydá promluvit si s rodiči. Bohužel nebylo nikoho, kdo by si vzal za Lídu službu v nemocnici. A tak si ji vzala kamarádka Eliška a Víťa. Doufaly, že se primář nic nedozví. Přeci jen, při noční službě se setry s primářem moc nevidí. Jen kdyby tu nebyla ta zlá a protivná baba Bálková. Dělá jen samé naschvály. A co se nestalo. Bálková dělala problémy, nechala si zavolat primáře, který zjistil, že jsou tam Eliška a Víťa místo Lídy, ale byl natolik hodný, že to nechal být hned po tom, co mu Víťa vysvětlila jak se situace má. Dalšího dne přijela Lída se šťastnou zprávou. Víťa mohla nadále pokračovat ve škole. Celá šťastná si zalehla do postele, hned potom co sestra odešla a snila o tom, jaké by to bylo, být doopravdy zdravotní sestrou.