Tantalos

Z knihy Staré řecké pověsti a báje. Tantalos.

V Lýdii, dnes území Turecka, vládl bohatý král Tantalos.
Tantalos byl nejbohatší král,
měl moc zlata z hory Sipylos,
velká úrodná pole, stáda dobytka.
Bohové mu dovolili účastnit se jejich hostin.
Tantalos si pomyslel, že je také bůh,
když s bohy chodí na hostiny, pije božský nektar
a jí božskou ambrozii,
ale jeho svědomí se ozvalo , že není vševědoucí.
Tantalos si řekl, kdo ví, zda jsou vševědoucí
bohové a vyzkouší je.
Tehdy ukradl nějaký chlapík v Diově chrámu zlatého psa a přinesl Tantalovi.
Tantalos zlatého psa skryl a zapřel, že zlatého psa má.
Tantalos byl přesvědčený, že kdyby byli bohové vševědoucí, už by to věděli a potrestali by ho, a tak si myslel, že bohové vševědoucí nejsou a jen to hrají.
Bohové to ale věděli a čekali, zda dá přednost lži nebo poctivosti.
Tantalos byl čím dál víc troufalejší.
Kradl bohům božský nápoj a pokrm ze stolu bohů a dával lidem.
Tantalos zabil svého syna Pelopa a pozval bohy na hostinu
na hostině podával maso ze syna.
Démétér, bohyně rolnictví, snědla omylem kousek masa, ale ostatní bohové vyskočili.
Tantalos pochopil, že bohové vše věděli a jsou tedy vševědoucí.
Prosil o slitování, ale byl sražen do podsvětí.

Za trest Tantalos trpí do konce života trojími mukami.

1)Stojí v čisté vodě, má velkou žízeň, ale když se chce napít, voda se promění v písek
2) Na dosah roste ovoce a Tantalos má hlad, ale když se chce najíst, vítr zvedne větve a ovoce se vznese nahoru
3) Nad Tantalem visí velký balvan a hrozí, že se každou chvilku zhroutí. Tantalos má věčnou smrtelnou úzkost.

Bohové zabitého syna oživili a byl ještě hezčí.
Chyběl z něho jen kousek na lopatce, který snědla roztržitá bohyně. Snědený kousek bohové nahradili sloní kostí. Všichni z toho rodu pak mívali bílou skvrnu na lopatce.
Poznámka
Ambrozie a nektar je pokrm a nápoj bohů.
Smrtelníkům dává nesmrtelnost a věčné mládí.