Odysseovy cesty

ODYSSEOVY CESTY
Postavy:
Odyseus - ithatský král, Polyfémos - kyklop, Ailos - vládce větrů, dívka - dcera krále Laysrigonské země, královna a král-vládci laistrygonské země, Kirké - kouzelnice, Eurylochos -kormidelník Odysseovy lodi, Hermes - posel bohů, Teiresius -věštec z podsvětí, Odysseova matka, Agamemnón - velitel z války na Tróju, Achilleus - největší z reků, Aiás - velitel z války na Tróju, Sirény - mořské víly, Skylla - šestihlavá stvůra, Charybdis - dcera Poseidóna, Hélios - bůh slunce, Kalypsó - nymfa z ostrova Ogygie, Pallas Athéna - bohyně moudrosti, Nausikaa - dcera krále ostrova Fajáků, Král Alkinoe a královna ostrova Fajáků, Démodok - slepý božský zpěvák, Eumaius - Ithatský pastýř, Meneláos - Král Sparty, Telemach -Odysseův syn, Íros - žebrák, Antinos - ucházející se muž o ruku Penelopy, Eurykleia - stará Odysseova služebná. Penelopa -Odysseova žena, Laertos - Odysseův otec.

DĚJ:
Celý ten příběh začal u města Trója. Toto město deset let obléhali Řečtí bojovníci, z nichž jeden z nejdůmyslnějších byl Odysseus, Ithacký král. Tomu se podařilo pomocí lsti Tróju dobýt. Řecká armáda pak Tróju zničila a vyplenila a bojovníci se vydali na cestu domů. I Odysseus se chtěl co nejdříve vrátit na rodnou Ithaku, ale osud v tom mu nepřál.
Nejprve vítr zahnal jeho lodě k cizím břehům Ismarských Kikonů. Řekové vystoupili na břeh a v boji se zmocnili města. Odysseus navrhoval, aby se co nejdříve vydali na moře, ale marně přemlouval bojovníky k návratu. Ale jeho druhové ho nechtěli poslechnout.

Načali měchy s vínem, rozdělali ohně a opékali maso. Ti Kikoni, kteří utekli, přivolali z vnitra země své sousedy. Bylo jich mnoho. Řekové, zmoženi jídlem a pitím museli utéci, protože by se nedokázali ubránit takové přesile. V krutém boji ztratili Řekové po šesti mužích v každé lodi. Chvatně nasedali do lodí a co nejrychleji vypluli na moře. Netrvalo dlouho a přišla silná bouře a protrhla plachtoví. Řekové se opřeli do vesel a jen s velikou námahou dorazili k pevnině. Dva dny se zdrželi na pobřeží. Odpočívali a zpravovali plachty a stožáry. Znovu vypluli na moře a doufali, že se tentokrát dostanou domů. Ale silná vichřice je opět zanesla k neznámé pevnině. Odysseus poslal tři muže z jeho posádky na výzvědy. Když zjistil, že se dlouho nevracejí, šel je hledat. Ale hned zjistil, proč se nikdo nevrátil. Ztroskotali totiž na
zemi Lotofagů. Jeho plavce vlídně přijali a dali jim okusit pokrm z lotosu. Plavci už nechtěli od vlídných, ale podlých Lotofagů nikdy odejít. Odysseus je odvlekl násilím a hned jak nastoupil do lodi, uplavali Lotofágům z dohledu. Teprve pak přestali unesení plavci běsnit na Odyssea. Za několik dní přistáli u neznámého ostrova. Odysseus vyrazil s jednou lodí k protější pevnině. Nevěděl, že je to země Kyklopů. Vystoupil na úrodný a zjevně obdělávaný břeh. Za kamennou ohradou se páslo stádo tučných koz. Vstoupil s dvanácti muži do temné jeskyně a tam uviděl obrovská kola kozích sýrů. Vtom vstoupil Kyklop Polyfémos do sluje. Odysseus mu namluvil, že tady ztroskotal a přežil jen sám s dvanácti muži. Obr si vzal každý den po dvou mužích k jídlu. Ale potom už Odysseus nechtěl ztrácet další muže. A proto vymyslel lest jak zneškodnit krutého Kyklopa Polyféma. Nalil Kyklopovi víno a řekl mu, že se jmenuje Nikdo. Když Kyklop usnul, zapíchl mu kůl do oka. Kyklop řval a říkal že ho oslepil Nikdo, a proto se ostatní Kyklopové rozešli.
Odysseus se se svými druhy vrátil na loď. Unikli Polyfémovým spárům a zachránili se. Několik dní nato Odysseus spolu se svými druhy vstoupil na břeh neznámého ostrova. Vládl tam král Aiol, vládce větrů. Dal Odysseovi prapodivný dar. Uzavřel všechny nepříznivé větry do měchu. Poté už mohl plavat Odysseus i se svými druhy na rodnou Ithaku. A hned jak uviděl Odysseus ostrov Ithaka, neubránil se spánku. Ale jeho druhové se chtěli do měchu podívat. Měli podezření, že si tam Odysseus schovával jídlo a pití a jim nic nedal. Rozvázali tkanici u víka od měchu. Silný vítr se opřel do plachet a jejich loď se velkou rychlostí rozjela zpět k Ailovu ostrovu. On se rozhněval a poslal Odyssea na loď. Odysseus musel plout vlastními silami. Za několik dní dopluli k neznámé pevnině. Když pevninu prozkoumávali, tak narazili na obrovskou dívku. Ona jim řekla, že se nacházejí na ostrově obrů Laistrygonů. Odvedla je ke svému otci, který je zde králem. On si vzal jednoho z Řeků a snědl ho.
Řekové jen o vlásek unikli nebezpečí. Dopluli k ostrovu a zmoženi veslováním usnuli. Za dva dny tvrdého spánku se probudili a část Odysseovi družiny se vydala na výzvědy. Nevraceli se a Odysseus se za nimi vydal. Ale potkal ho Hermes, posel bohů. Dal Odysseovi květinu, která ho ochrání před kouzelnicí Kirké, která vězní jeho druhy. Když našel její krásný dům, tak do něj vstoupil a okusil výborné jídlo od Kirké. Přidala kouzelnou šťávu, která ho měla proměnit v prase, stejně jako to udělala s jeho druhy. Odysseus byl chráněn květinou Móly. On Kirké přemluvil a ona propustila jeho druhy.

Za dlouho vyrazili dál a jak mu poradila Kirké, plavali do podsvětí. Tam obětoval věštci Teirésiovi a on mu řekl, že má ještě dlouhou cestu. Vyrazil na další cestu. Čekala je velká nástraha, kterou byly Sirény. Mořské víly, které přivolávali muže sladkým zpěvem. Propluli a čekala je další nástraha.
Skylla a Charybda-dvě stvůry, které zničily každou loď. Oni přišli o další tři muže, ale ostatní unikli. Připluli na ostrov boha Helia-boha slunce. Nesměli se ani dotknout jeho tučných stád. Ale když Šel Odysseus na výzvědy. Jeho druhové snědli několik krav. Odysseus bědoval ale už mu to nebylo nic platno. Když vypluli, postihla je bouře, a zabila všechny, kromě Odyssea. On s prázdnou lodí ztroskotal na ostrově Ogii nymfy Kalypsó. Ona ho tam držela sedm let. Ale Bohyně Pallas Athéna ho osvobodila a on se rozloučil od Kalypsó.
Vyplul sám na prámu ale bůh moří Poseidon se rozhněval a udělal bouři. Ta ho odnesla k ostrovu Fajáků. Tam ho našla princezna Nausikaa a odvedla ho ke králi. Král rád přimul hosta a pohostil ho. Několik dní nato ho Fajáci odvezli na rodnou Ithaku.
Tam ho Athéna změnila na starého a poslala za pastýřem Eumaiem. On ho s radostí přijmul a vyprávěl mu o svém pánu Odysseovi. Den na to přijel Odysseův syn Telemachos.Ráno odvedl Telemachos Odyssea do paláce. Odysseus se zděšením zjistil, že za tu dobu co bloudil po světě, se nastěhovali do paláce nápadníci, kteří měli zájem o Penelopu, jeho ženu. Když vešel do paláce, uviděl mnoho mužů, kteří se nacpávali jídlem a pitím. Naštval se, ale nedal to najevo. Začal žebrat. Ale zanedlouho přišel jiný žebrák. Jmenoval se Íros. Popral se s Odysseám ale Odysseus zvítězil. Získal si tím autoritu u mužů. Druhý den večer si s ním chtěla popovídat jeho žena Penelopa. On jí řekl smyšlený příběh a také to, že Odysseus, její manžel, ještě žije a brzo se vrátí. Ten den dala Penelopa Odysseovi umýt nohy služkou Eurykleiou. Ta ale Odyssea poznala, ale Odysseus jí zakázal cokoli říct. Další den nechal Odysseus, převlečený za žebráka odnést ze síně všechny zbraně. Penelopa pak uspořádala soutěž: ten kdo napne Odysseův luk a prostřelí s ním oka dvanácti seker, stane se jejím mužem. Nikdo to nedokázal, ale chtěl to zkusit Odysseus. Jedině jemu se to podařilo. Muži se podivili, ale už nic nestačili říct. Odysseus, spolu s Telemachem všechny nápadníky pozabíjeli. Potom nechal neposlušné Odysseovy služky uklidit síň, a pak je nechal zabít za to, že hýřili spolu s ženichy. Když bylo vše čisté, posla Odysseus Eurykleiu za Penelopou, aby jí řekla, že Odysseus se vrátil. Penelopa jí nevěřila, ale hned se o tom přesvědčila. Den nato šel hned zrána Odysseus za svým otcem Leartesem. Byl plný zármutku a stesku, ale hned jak do Odysseus přesvědčil, že je to on, byl zas plný radosti. Když se Odysseus vracel do paláce spolu s otcem několika služebníky, narazil na bandu lidí, kteří chtěli pomstít krev mrtvých ženichů. Vedl je otec Antona, jednoho z ženichů. Ale proti Odysseovi neměli šanci. Odysseus zvítězil a žil spolu s Penelopou a synkem Telemachem až do smrti.


Řečtí bohové: Zeus-vládce bohů
Héra-jeho žena
Athéna-bohyně moudrosti
Afrodita-bohyně krásy a lásky
Áres-bůh války
Apollon-bůh umění
Hefaistos-božský kovář
Hélios-bůh slunce
Eris-bohyně sváru
Thetis-mořská víla


Zdroje:Řecké báje a pověsti, Odysseova dobrodružství v trojské válce, http://antika.avonet.cz/