Einsteinova teorie relativity

Einsteinova Teorie relativity

Platí, že existence každého hmotného útvaru, který má hmotnost 1 Kg je spjata s energií 25 miliard kilowathodin.

E=mc2, tento vzorec odhaluje jak bohatá je hmota na energii. Je-li m počet kg (hmotnost danné částice) c2 čtverec mezní rychlosti v metrech za sekundu (89 875 biliard). E energie, kterou v sobě nese hmotný objekt. To vše se děje přes čas a prostorové míry.

Energie hmotné částice může přetvářet časy a délky v celém okolním prostoru.

Hodnota c je mezní rychlost k níž se již jiná nepřičítá. Teorie relativity stanoví omezení, že těmito rychlostmi se nemohou přenášet z místa na místo stabilní hmotné objeky,energie,signály nebo zprávy.

Ale podle teorie relativity se nesmí rychlost světla chápat v pojetí klasické mechaniky. V ní by to znamenalo absolutní nepřekročitelnou hranici, za níž by se člověk nemohl dostat. Ale Einstein dokázal, že mezní rychlost světla způsobuje posuny času.

Kosmická loď může letět ke hvězdám nejvýše rychlostí světla, ale pro loď samou se budou hvězdy blížit rychlostí mnohonásobně větší. To proto, že čas na lodi se jejím zrychlováním proti času pozemskému stále více zpomaluje. Náš čas během cesty prostě zamrzne, zatímco ve vesmíru pokračuje svým tempem dál.

Proto platí že: Časy a hodnoty věcí(i jiných veličin) nejsou ničím absolutním co by měla věc sama pro sebe a vnucovala to okolí vždy stejně, ale že je uplatňuje pro různé okolní objekty různě podle toho v jakém relativním pohybu se ten či onen objekt vzhledem k ní nachází