Pražský hrad-historie

Počátky existence Pražského hradu lze nejspíš klást do závěrečných desetiletí 9. století, kdy sem kníže Bořivoj I. přenesl svoji rezidenci z Levého Hradce a určil tomuto místu roli sídla panovníka knížecích a posléze královských Čech. Kromě valového opevnění, zpevněného dřevěnou palisádou, zde stál panovníkův palác, patrně rovněž dřevěný, hospodářské budovy a v prostoru dnešního I. nádvoří, na místě starého pohanského obětiště, kamenná rotunda Panny Marie, což byla v době vzniku (kol. 880) druhá církevní a zároveň celokamenná stavba v Čechách. Vysvěcena byla nejspíš arcibiskupem moravsko – panonským Metodějem, působícím ve Velkomoravské říši. Další stavby brzy následovaly. V období kolem roku 920 vyrostla bazilika sv. Jiří a v období kolem roku 930 nechal kníže Václav, pozdější sv. Václav, postavit rotundu sv. Víta, pro níž obdržel světcovy ostatky od německého krále Jindřicha I. Ptáčníka. Obě stavby se do dějin Hradu, ale i celé země, zapsaly velmi významně, neboť při první byl v roce 973 zřízen první klášter v Čechách (klášter ženské odnože řádu benediktinů) a z druhé se stal v témže roce zřízením pražského biskupství katedrální chrám. Jedním z prvních biskupů (v 80. letech 10. století) byl sv. Vojtěch. O významu a podobě Hradu v tomto, tedy 10. století, přináší zajímavou zprávu židovsko–arabský obchodník a diplomat Ibrahím ibn Jakúb, který k roku 965 píše o městě „Frága, které je postavené z kamene“ a na jehož tržišti se lze setkat s velkým množstvím kupců a zboží. Archeologické doklady pro toto období hovoří jasně o tom, že tato zpráva se týkala bezpochyby Hradu, neboť to bylo jediné místo, kde se nacházely kamenné stavby ve větším množství, tedy zmíněné kostelíky, dále přízemí panovnické rezidence a vnější kamenné obložení hliněných valů. Ačkoli Ibrahím ibn Jakúb pocházel z té části Evropy, kde se bylo možno setkat s městy opravdu kamennými s několika desítkami ba i stovkami tisíc obyvatel, přesto mohla Praha, tedy Hrad a jeho podhradí, zapůsobit a to především svým bohatým tržištěm a množstvím kupců, kteří se zde dočasně nebo i natrvalo usazovali.
Baziliky Sv. Jiří a Sv. Víta byly založen v první polovině 10. století. První klášter v Čechách byl založen v zámku, vedle kostela Sv. Jiří. Románský palác byl postaven tady během 12. století. V 14. století, pod panováním Karla IV královský palác byl přestavěn v gotickém slohu a opevnění hradu byla zesílit. V místě rotunda a bazilice Sv. Víta začal budovu obrovského gotického kostela, to byli dokončil téměř šest století pozdněji. Během husitských válek a následujících desetiletí hrad nebyl obydlený. V r. 1485 králi Ladislav II Jagellonský začne přestavit hrad. Masivní Vladislav chodba byla přidána ke královskému paláci. Pak byl také postavené nové obranné věže na severní straně hradu. Velký oheň r. 1541 zničil velké části hradu. Ferdinand nechal postavit Belvedere, letní palác pro jeho manželku Annu II užíval Praha zámek jako jeho hlavní bydliště. On založil severní křídlo paláce, se španělskou chodbou, kde jeho drahé umělecké sbírky byly vystaveny. Druhá pražská defenestrace v roce 1618 začal českou vzpouru. Během následujících válek hrad byl poškozen a rozpadal se. Mnoho prací od sbírky Rudolfa II byl drancován Švédy v r. 1648, v běhu třiceti války roků. Poslední major přestavět hradu byl uskutečněn císařovnou Marie Terzie ve druhé polovině 18. století. Ferdinand V po abdikaci v 1848 si vybral pražský hrad jako jeho domov. V 1918 hrad stal se sídlem prezidenta nové československé republiky.
Předměty pražského hradu
Stavby hradu reprezentují doslova každý stavební styl posledního tisíciletí. Pražský hrad zahrnuje gotiku, katedrála S. Víta, románská bazilika Sv. Jiří, klášter a několik paláců, zahradničí a věže obrany. Sousedství kolem pražského hradu je voláno Hradčany.
Kostely
• Katedrála svatého Víta
• Sv. Jiří je bazilika a klášter
Paláce
• Starý královský palác
• Belvedere (královský letní palác)
• Lobkovický palác
• Rosenberg palác
• Nový královský palác (španělská chodba, Rudolfova galerie)
Ostatní budovy
• Daliborva věž
• Zlatá cesta (Zlatá ulička)
• Nejvyšší Burgrave dům
• Chodba míčové hry
• Jezdecká škola
• Císasřské stáje
• Stará Provost rezidence
• Nová Provost rezidence
Zahrady
• Královská zahrada
• Zahrada na baště
• Jižní zahrady
o Rajská zahrada
o Zahrada na opevněních
o Jelení příkop
• Vodní příkop