28.září-Den české státnosti

Státním svátkem, si dnes připomínáme, smrt patrona českých zemí Svatého Václava. 28. září, slavíme jako Den české státnosti už devátým rokem. Připadá na svátek katolického světce sv. Václava, českého přemyslovského knížete a patrona země. Nepřipomínáme si však jen Svatého Václava, ale i ostatní panovníky, kteří nesli toto jméno. Mezi ně patřili Václav II., III. a IV. Český kníže Václav I., nazývaný také Svatý, se narodil, někdy kolem roku 907, jako syn knížete Vratislava I. (mladšího syna knížete Bořivoje a kněžny Ludmily) z dynastie Přemyslovců a jeho ženy Drahomíry, z kmene polabských Stodoranů (pohanů). III. a IV.

Václav, byl v pořadí čtvrtým historicky doloženým vládnoucím Přemyslovcem. Jeho život, není zrovna doložen množstvím historických dat a faktů. Jisté je, že přemyslovský kníže Václav I. byl dne 28. září roku 935, před kostelem ve Staré Boleslavi, přepaden a zavražděn Boleslavovou družinou na příkaz svého vlastního (mladšího) bratra, Boleslava I., který si tak uvolnil cestu k vládě, a stal se poté Václavovým nástupcem. Podle historika, Františka Palackého, navštívil Václav ke dni sv. Kosmy a Damiana - 27. září 929 - ve výroční den posvěcení kostela, Boleslavovo sídlo ve Staré Boleslavi, a pak zde na přání bratra, také přenocoval. Hned druhý den, ale byl údajně zavražděn (dnes se na rozdíl od Palackého, kloníme více k roku 935). Důvodem bylo zejména to, že Boleslav nesouhlasil s Václavovou smířlivou zahraniční politikou a chtěl se dostat na trůn.
Václavův život a jeho zavraždění, se ještě v 10. století stali, zdrojem náboženského Svatováclavského kultu. Jeho uctívání, se později v 11. a 12. století, šířilo nejen po celé zemi, ale například i do sousedního Polska či Ruska. „Svatý Václav se stal světcem, přímluvčím a ochráncem svého lidu v nebesích, a tak i symbolem, záštitou a svorníkem národní jednoty a síly.“ (citace historika J. V. Šimáka). Václavova vražda a oslava prvního českého světce a mučedníka, se staly vděčnou látkou církevních oslavných spisků a legend, které se pak šířily nejen doma, ale i za hranicemi. Připomínalo se hlavně, že zbožný kníže Václav, dal v zemi stavět kostely a povolal do země kněží ze všech křesťanských zemí. Na hradě Pražském, dal Václav založit kostel sv. Víta. Tam byly také nakonec pochovány jeho ostatky. V kapli katedrály sv. Víta na Pražském Hradě, se nachází také snad nejznámější socha Václava I. od sochaře Petra Parléře.