Přelom pravěku a starověku (umění)

Přelom Pravěku a Starověku:

Starověk: písmo r. 3000 př.n.l., vznik států - rozdíl mezi Starověkem a Pravěkem

Egypt:
Nil - procházel Egyptem, od jihu na sever, upravuje se pomocí závlahového systému; vzniká silný a mocný stát, vyspělá kultura - pracovní doba, placení mzdy,..
Uctívali spoustu Bohů, hlavní byl ale bůh Re - pán nebe i země

Architektura:
z kamene, první hroby, ve Staré Říši do r.2270 př. Kr., byly podzemní – hrob Faraona, později nad ním, vznikali přízemní stavby, které sloužili současně, jako obřadní místnosti. Byli zdobeny, nástěnnými malbami s mělkými reliefy MASATBY

Stavby:
Masatba: 4 tis.př.Kristem, hrobky faraónů a významných úředníků - předchůdci pyramid - tzv. období pyramid, nejstarší stupňovaná pyramida - pyramida Džoserova, vznikla pravděpodobně spojením několika mastab - 6stupňová pyramida v Sakkáře; největší Pyramidy Cheopsova - má seříznutou špičku a nebyla stupňovaná
Eg. upadá - velký náklady na pyramidy.

Chrámy v Nové Říši: chrámové komplexy - chrám v Abu Simbelu – nechal ho postavit Ramses - je na pobřeží a byla převezena na bezpečnější místo - kvůli vodě
-chrám v Luxoru - hodně sloupů; skalní Hatšepsovetin chrám

Sochařství: náměty: Náboženské - různá posvátná zvířata; božstva nebo panovníků; soch stavěny realisticky - snaha zobrazit Faraóna, jako boha
-Amenhotep 4. říká si Achnaton, "vymazal" zbytek bohů a zavedl jednoho boha - Atona; za jeho vlády, se zobrazovali vládci v reálném světle ale to netrvalo dlouho
-Tutanchamon - hrobka nebyla téměř vykradena
-sochy: Memnonovy kolosy: v nadživotní velikosti; Busty - sochy hlavy - Nefertiti
18 m vysoké pískovcové sochy Amenothepa III., lemující vstup do jeho zádušního chrámu v západních Thébách - řeckými cestovateli v Antice chybně identifikované jako Memnonovy kolosy
Malířství: neznali perspektivu - zobraz. v pásech a v hierarchické perspektivě - významná postava největší, hlava vždy v profilu, oko zepředu končetiny z profilu, tělo zepředu

Umění starověké Mezopotámie:
Vznikaly první státy
Oblast mezi řekou Eufrat a Tigris
Nejstarší civilizace - Sumerové
Města: Nippur, Lakoš, Kiš, Ur, Uruk ..
Říše: Asyrská, Arkadská, Babylonská - hl.město Babylon
Architektura: používána pálená hlína - uhly,
Paláce a chrámy - zikkuraty - Zikkurat Choga Zanbil z 13. století př. n. l., poblíž města Susy v Íránu (stupně k nebesům) - k náboženským nebo astrolog. účelům – největší Ur - Nammuův

V Babylonu - Ištařina brána, Mardukova cesta
Sochařství:
Materiál: kámen, byl vzácný
Reliéfy – nízké – SUPÍ STÉLKA
Naramisova stélka – v Louvru ; 2. pol. 3.tisíciletí, zobrazuje krále vojáky a nepřátelé, kteří prosí o milost, lovecké, náboženské a válečné motivy; sochy Gudeí - vládci jednotlivých států - zdobeny klínovým písmem, plné oči, strnulost
Pečetní válečky - k vyrývání hliněných desek

Zajímavosti:
V městě Kiš, byl nalezen „seznam králů před potopou“ a také nejstarší písemný záznam člověka, na vápencové tabulce s obrázkovým písmem z roku 3500 př.n.l.
Uruk sloužilo, jako pohřebiště – hrob královny Šubad
Dále mozaiková standarta z lazuritových kamínků a mušlí.
Z této doby, pochází jeden z nejstarších eposů – epos o Gilgamešovi z roku 1700 př. n. l.
Dále se v této době nachází, Chammurapiho zákoník (82 zákonů) – OKO ZA OKO, ZUB ZA ZUB
Bedřich Hrozný – rozluštil jazyk Chetitů

KULTURA STAROVĚKÉHO ŘÍMA
ARCHITEKTURA
 vyvíjela se zprvu pod vlivem etruským, později řeckým
 vrchol spadá až do doby křesťanské
 svébytná, lišila se od řecké (článková, exteriérová),
římská(bloková, interiérová)
 zeď s pilířem a klenbou
 používali různé druhy kamene (tuf, travertin, mramor)
 pálené cihly, beton (cement s pískem, úlomky kamene a cihel)
 od Řeků převzali stavební řády, od Etrusků toskánský sloup, sami vynalezli pouze kompozitní hlavici (spojení hlavice iónské a korintské)
 římský chrám, byl obměnou etruského
 největší rozmach, se projevil ve světském stavitelství (úřady, lázně)
 římská bazilika - sloužila jako soudní budova a tržiště
 obvykle na fóru
 Termy – největší a nejmohutnější stavby (komplex budov)
 11 velkých terem v Římě, nejrozsáhlejší dal vystavět Caracala
 Amfiteátr – gladiátorské hry, štvanice zvířat, Naumachie (námořní bitvy)
 vznikly cirky - Cirkus Maximus (až 80 000 diváků)
 pro pobavení lidí
 1. stálé divadlo, dal vystavět Pompeius
 paláce, vznikaly na palatinu (přírodní obranné místo)
 císařové a bohatí patriciové, si stavěli vily
 na oslavu vítězství v bitvách, vznikaly vítězné oblouky a sloupy (Titův oblouk – 80 n.l.)
 vznikala Mauzolea
 stavěli kamenné silnice (90 000 km)
 viadukty, akvadukty, kanály (Cloaka maxima)  rozvoj dopravy
 římský dům, převzal etruský styl domu, ve 2.st. řecký peristyl (sloupový ochoz)
 až čtyřposchoďové domy
 význam architektury: vracejí se a inspirují pozdější slohy (románský, Baroko, Klasicismus)
SOCHAŘSTVÍ
 prováděli četné kopie, řeckých originálů
 vývoj od věcného Realismu k Idealismu a Klasicismu, Ilusionismu, přes programový Klasicismus k Abstraktnímu schematismu
 ve 4. st., úpadek ve vývoji podobizny, snaha vyjádřit psychické stavy
 od 2. st., reliéfně opracovaný kamenný sarkofág (Galie, Podunají, Porýní, Egypt)
 význam sochařství: zanechalo vynikající díla, portrétního Realismu a vrcholná díla Ilusionismu v reliéfu
MALÍŘSTVÍ
 opět působení etruského a helenistického vlivu
 dělíme na 4 pompejské slohy 1)Inkrustační – malba napodobující vykládání
2)Iluzionistický – iluze, klamné prodlužování interiéru
3)Ornamentální – iluze a dekorace, přísná symetrie
4)“Barokní“ – vystupňování Iluzionismu, spojeného s nadměrným zdobením
 Fajjúnské portréty - malované destičky pro mrtvé
 knižní ilustrace
UŽITÉ UMĚNÍ
 v uměleckém řemesle, navázali na etruské a řecké umění
 nábytek se mnoho nevyužíval (malé místnosti),
 stoly čtvercové, kulaté, i rozkládací, ze dřeva, bronzu, mramoru
 lehátka, postele, skříně, osvětlovací tělesa (i z foukaného skla),
 kovotepectví, šperkařství
 keramika červeně glazovaná
Etruské umění
 spojnice mezi řeckým a římským uměním
 v architektuře byli původci, ostatní z nich čerpali
 chrámy, hrobky, domy, užité stavby s klenbou
 vynálezci toskánského sloupu
 sochaři používali kámen, Bronz a zvláště pálené hlíny
 nástěnné malířství v hrobkách, portrétní realismus na sarkofágu
 nádoby, zrcadla, šperky, keramika
zvyšovala se úroveň užitého umění,  vývoz KRÉTA A EGEJSKÁ OBLAST
- vyspělá kultura vznikla na poč. 2.tis. př.n.l., v despotických státech na ostrovech Egejského moře >
> v čele Kréta
- v době bronzové se rozvíjela tzv. „minojská“ kultura, (podle mýtického krále Mínoa).
- Rozkvět – 18.stol. př.n.l. – nádherné paláce, zničeny kol. r. 1750 př.n.l., v 17.stol. př.n.l., obnoveny a poté
opět zničeny.
Námořnický obchod a rozvoj řemeslné výroby, vedl ke vzniku despotických států a vytvoření vysoké zjemnělé palácové kultuře, (objevena až kol. r. 1900 vykopávkami)
- Města stavěli poblíž přístavů; ve vnitrozemí na vyvýšinách s pravidelným půdorysem
- ulice –dlážděné, schodiště vyrovnávala rozdíly terénu,
stavební materiál - lámaný kámen (opracovaný v kvádr)
- sušené cihly (spojované maltou a omítnutím),
Panovnický palác - uprostřed obdélného nádvoří, dlážděné kamennými deskami.
- skupiny budov kolem něj, stavěny na pravoúhlém systému, ale bez symetrie
- vybaven vodovodem, kanalizací, koupelnami a záchody se splachováním
Trůní sál - jediný monumentální prostor s kamenným (dnes sádrovým) trůnem, kamennými lavicemi
po obvodu a nástěnnými malbami
Opevnění neexistovala, cítili se na ostrově bezpeční, protože vládci ovládli loděmi moře.

Architektura: - architrávový systém se sloupem, jehož dřík se směrem dolů zužoval
- u paláců se poprvé objevil motiv propylájí (vstupní brána).

Sochařství: - nezachovala se žádná monument. díla, jen drobné 1) kultovní sošky (bohyně s hady z Knóssosu – 16.stol. př.n.l. – s charakteristickým oblečením), a 2) reliéfy pronikavého
Realismu (zlaté poháry z Vafia –16.stol. př.n.l. – s vytesanými výjevy > představují
chytání a zkrocené býky.)
>> význačná role ženy - kněžky a kult býka

Malířství:
- v nástěnném malířství se uplatnily náměty figurální (Princ s liliemi z Knóssu, Dívka skákající přes rohy
býka), ze světa zvířat (delfíni, koroptve), fantastické (gryfové - lvi s ptačí hlavou) a ornamentální.
(kvetoucí rostliny).
Figurální typ - vliv orientálního frontálního zobrazení.
Usilovali spíš o volnější a malířštější podání, (oproti Egypťanům).
Stejnou tendencí, se vyznačuje zdobená keramika s realistickými motivy mořské fauny a flóry (také oblíb. motiv spirály) – váza s chobotnicí (kol. r. 1500př.n.l.)

ŘECKO
- ve 2.tis. př.n.l., osídlily Balkánský poloostrov Řecké kmeny -
- (Iónové, Achajové, Dórové, Aiolové) souhrnně Helénové
- v 1.tis. př.n.l., vytvořili vyspělou kulturu a umění

Řecké umění: hl. charak. rysy:
1. Řecký Humanismus – ideálem se stává člověk, zdravý, krásný, mravný a sebevědomý (jako olympijští vítězové). Ovlivněn i charakter řeckého náboženství (mytologie).
2. Řecká Demokracie – svobodný občan, mohl být volen téměř do všech funkcí ve státě. Umění mělo čestné místo a celonárodní charakter. Řemeslná práce umělců, vysoce ceněna.
3. Lidské měřítko – proniklo všemi obory výtvar. umění
4. Klasičnost (dokonalost) – založena na jednotě obsahu a formy na jedné straně a smyslového a rozumového poznání, na straně druhé. Snaha o napodobení skutečnosti, figury anatomicky správné.
5. Řecké umění – stalo se estetickou normou, pro další umělecký vývoj, vytvořilo ideál krásy (navázala Renesance).

Historická období Antiky:
1.obd. prehistorické (10. – 9.stol. př.n.l.)
2.obd. archaické (8. – 6.stol. př.n.l.)
3.obd. klasické (5. – 4.stol. př.n.l.)
4.obd. helénistické (3. – 1.stol. př.n.l.)

Architektura:
matematicky propočítána a esteticky vyvážena pro všechny pohledy. Závisí na architrávovém řádu, a dokonalé sloupové soustavě. Nejtypič. typ je řecký chrám (počátky již v prehistorickém obd., základem byl mykénský megaron).

Typy řeckého chrámu:
1. Megaron – převzatý z typu mykénského obytného domu. Nejstarší chrám, je na ostrově Samu, ze 7.stol. př.n.l.
2. Chrám in Antis – vznikl z megaronu
3. Prostolos – před předsíní, byla řada sloupů
4. Amfiprostylos – měl řadu 4 sloupů, vpředu i vzadu
5. Peripteros – měl řadu 4 sloupů, po všech čtyřech stranách. Rozvíjel se dál, vnitřní dispozice stále složitější.
6. Dipteros – dvě řady sloupů
7. Tholos – centrální dispozice se sloupovým ochozem
Chrám stál na stupňovité podezdívce se schodištěm, na vstupní straně. Ještě v 6.stol. př.n.l., ze dřev a nepálených cihel, časem nahrazeny kamenem.

Řády řecké architektury:
- rozlišujeme dva základní řády (dórský a jónský), podle tvaru a výzdoby kladí, sloupů a štítů.
~ Dórský řád: usadil se, kdy byly dřevěné sloupy, nahrazeny kamennými a nadále zůstal neměnný., - masivní, prostý a střízlivý; bez patky, dřík je podélně rýhován kanelurami.
- Na sloupech kladí, složené z hladkého architrávu, rysu s triglyfy střídajícími se s metopami, ukončené římsou.

Památky: Héřin chrám v Olympii, Apollónův chrám v Korintě, Affain chrám na Aigině
~ Iónský řád: byl odlehčenější, jemnější, elegantnější a ozdobnější
- jsou štíhlejší, mají trojitou patku a hlavici se dvěma volutami po stranách, dřík má jen slabé entaze nebo je bez něho, kanelury hluboké, úzké a stýkají se v tenké pásce.
- sloupy nesou dvou nebo třídílný architráv, kladí není rytmizováno a rys má horizontální reliéfní výzdobu- římsa je bohatě zdobena.

Památky: Artemidin chrám v Efesu – jeden ze sedmi divů světa, Héřin chrám na ostrově Samu, malý chrám Athény Níké a Erechtheion na athénské akropoli
V helénistickém období, docházelo ke kombinování obou slohů i na jedné stavbě.
~ Korintský řád: je pouze variantou iónského řádu.
- Liší se tvarem hlavice.
- Římsa, byla bohatě zdobena konzolemi a zubořezem.
- Korintský řád, vznikl až v období Klasickém, vrcholu dosáhl v obd. Helénistickém.

Památky: Lýsikratův pomník a Olympeion (chrám Dia Olympského, největší athénský chrám) v Athénách, interiér chrámu Athény v Epidauru.

Klasické období:
- přestavěna athénská Akropolis, podle nového plánu
Vedle chrámů se začala uplatňovat světská arch.:
- zejména divadla (otevřená scéna v přírodě)
- nejzachovalejší divadlo v Epidauru
- nejslavnější divadlo v Athénách
- za jeden ze sedmi divů světa, byl pokládán Mausósesův náhrobek (na vrcholu bylo čtyřspřeží s královským párem)

Sochařství: - patří k nejvýznamnějšímu odkazu Antiky

PREHISTORICKÉ období: (10. - 9.stol. př.n.l.)
- drobná plastika z keramiky a bronzu

ARCHAICKÉ období: (8. - 6.stol. př.n.l.)
- zpočátku figurky nahých bojovníků
- později kultovní sochy bohů (stály ve svatyních chrámů)

Skulptura: ve volném sochařství i kolosální sochy, inspirované egyptskou skulpturou
- dále stély a sochy kůrose (nahý jinoch) a kóré (oděná dívka) > větš. z mramoru a polychromované
>> na památkách, lze pozorovat zdokonalení podání anatomie, vykročená levá noha i tvarování těla nezapřou vliv egyptského soch., postupně se však stává přirozenější.

první KLASICKÉ období: (5.stol. př.n.l.)
- v 1.pol. převládal přísný styl, vznikaly posl. Sochy typu Kůros a Kóré
- reliéfy tzv. Trůnu Lodovisiů – Zrození Afrodíty – vrcholové dílo tohoto obd.
- výzdoba Diova chrámu v Olympii
- Vozatai delfský - představuje vítěze v pýtijských hrách
- Zeus či Poseidon (vyloven z moře) – sochař Onaton či Kalamid
- Diskobolos - Myrón (také Kráva)
- Sochař Polykleitos z Argu - hledal matemat. a geometr. zákonitosti těla a vytvořil tzv. kánon >
> tím se označovala jak Polyklaitova teorie proporcí těla, tak socha Doryforos
- vynalezl také kontrapost > přenesení váhy na jednu nohu, druhá, odlehčená, uvádí do odpovídajícího pohybu ramena a paže, hlava je nakloněná.
- socha Dia - Feidias

druhé KLASICKÉ období: (4.stol. př.n.l.)
- liší se od předcházejícího, rostoucím realismem, intenzivním smyslovým poznáním, ústupem Idealismu a zvýšením zájména o duševní stavy, lidské emoce a vášně
- růst realistických tendencí, vedl nakonec ke vzniku podobizny
- divadlo - podporovalo úsilí o výraz emocí
- Skopás - první sochař, který dokázal vyjádřit složité emoce, afekty a vášně, výraz bolesti, radosti i smutku.
- reliéf vlyvu Manzolea - představuje boj Řeků s Amazonkami
- Praxithéles - Hérmes s Dionýsem, Apollón Sauroktónos, odpočívající Satyr
- Lysippos - dvorní sochař Alexandra Velikého - vytvořil prý 1500 soch - bronz. socha Apoxyoména, odpočívající Hérakles, Sedící Hérakles

HELÉNISTICKÉ období: (3. –1.stol. př.n.l.)
- vystupňovala realistická tendence až v Naturalismus
- vedle prvků Klasicismu, se objevovaly projevy Baroka a Rokoka
- drastické náměty mučení a umírání, erotické motivy, žánrové projevy z lidového života, zobrazování dětí
- prolínalo se s orientálním

Památky: Afrodíté Mélská - dlouho platila za ideál krásy, Níké Samothrácká - pův. na přídi lodi,
Laokoón - dílo rhodských sochařů, restaurováno později Michelangelem
Diův oltář - reliéf

Malířství: - dochováno velmi málo památek – řecké vázy s malbami, nástěnné malířství
Řecký chrám - vnějšek pestře pomalován
- vnitřek zdobily, rozměrné deskové obrazy n. fresky
Také veřejné budovy a domy bohatých občanů, měly v interiéru deskové či nástěnné obrazy a mozaiky.

Polygnótos z Thasu
- obdivován pro krásu kompozice, a výraznost kresby
- Bitvy u Marathonu, Podsvětí, Dobytí Tróje v Delfách

Apolodóros z Athén
- první začal užívat světla a stínu, k modelaci objemu (také perspektivu - pouze empírickou, podle zkušenosti)

Parrhasios
- Odysseovo blouznění, Kulhavý Philoptet, Alegorie Antického lidu
Apellés
- Dvorní malíř a portrétista Alexandra Velikého
- Afrodíté anadyomené (Venuše vynořující se z vln), Pomluva
Vedle nástěnného a deskového malířství, se vyskytuje i vázové malířství. Od konce 4.stol. př.n.l. vystřídalo figurální malbu na keramice orientální výzdoba.

PREHISTORICKÉ období: (10. - 9.stol. př.n.l.)
- geometrický styl – velké amfory
- vedle geometrické výzdoby se na nich objevují figurální scény s pohřebními náměty

ARCHAICKÉ období: (8. - 6.stol. př.n.l.)
- přechod mezi geometrickým a černofigurovým stylem – orientalizující styl
- přijímalo podněty z Egypta a Předního východu
černofigurový sloh - postavy malovány černou barvou, do ní se ryla vnitřní kresba
> Exekiás – nejslav. mistr černofigur. malířství
bílé lekýthy - malíř kreslil na bílém hliníkovém podkladu, uvolněným rukopisem několika barvami

HELÉNISTICKÉ období: (3. –1.stol. př.n.l.)
- deskové a nástěnné malířství – všechny mal. žánry
- tempery, fresky, mozaiky, eukaustika
- pompejské nástěnné malby a mozaiky obměňující řecké vzory

užité umění:
- rozvinuli zpracování bronzu
- zrcadla s rukojetí, třínožky
- zlatnictví vysoké úrovně
- řecké mince, ražené oboustranně do zlata i stříbra
- drobné keramické sošky (tanagry)
- keramika - amfory, hydrie
- sklo - drobné předměty z horského křišťálu

MYKÉNSKÁ KULTURA
- vzestup, vrchol i pád Mykén >> období mezi 16. a 12. stol. př. n. l.
- Rozkvět ve 14. stol. př. n. l., po pádu Kréty
> převzali její dědictví a přizpůsobili se jí
- šířila se především na řecké pevnině, v pol. i na Krétě
- první syntéza egejské kultur. (zařízení a výzdoba hradů a sídlišť) s řeckou kulturou achaiskou.
(opevnění, typ megaronu s krbem, hrobky kulovitého půdorysu s nepravou klenbou)
Výtvarné umění je blízké krétskému, ztrácí však jeho bezprostřednost a živost, je více stylizované a abstraktní.
Nejdůležitějším architektonickým typem byl megaron >> převzala jej řecká architektura
> je to obdélná místnost s krbem a otvorem ve stropu, který podepírají čtyři sloupy