iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.
Vytištěno ze serveru www.iReferaty.cz
Ruměnice pospolná
Zařazeno: iReferaty.cz >
Referáty
> Ruměnice pospolná
Titulek: Ruměnice pospolná
Datum vložení: 3.1.2010
squareVClanku:
id='square-ir'
id='square-ir'
Ruměnice pospolná
Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus, starším názvem ruměnice bezkřídlá (apterus znamená „bezkřídlý“), je ve střední Evropě, hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm, a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje, ve větších skupinách. Lidově se označuje muzikant, maruška nebo kněžíček.
Má oválný obrys těla, s nápadnou černo-červenou kresbou. Křídla většinou nejsou plně vyvinutá. Jsou černé. Při bedlivějším pozorování, zjistíme, že každá ruměnice je v drobných detailech odlišná. Kresba a velikost skvrn na červeném podkladě, se mírně mění. Její výrazné a kontrastní zbarvení, ji chrání před nepřáteli - ptáky. Dává najevo, že není jedlá a to ji ochraňuje. Sají převážně rostlinné šťávy. Hlavní složkou stravy, jsou především plody lípy - semena pokrytá sladkými šťávami.
Rozmnožování a životní cyklus
Samičky k sobě vábí samce, sexuálně přitažlivými sekrety (feromony). Může se stát, že páření trvá celý den. Svá vajíčka, klade samička do vlhké půdy, do štěrbin kůry, pod listí a mech. Ruměnice můžeme pozorovat, až do pozdního podzimu. Přezimují dospělí jedinci. Žlázy larev, produkují jako u jiných ploštic, typicky páchnoucí sekret, sloužící k odstrašení nepřítele.
Výskyt
Jde o druh, který je velmi rozšířený v Evropě, severní Africe, severní Asii a Střední Americe. Ve světě žije 400 druhů ruměnicovitých, z toho pouze dva v České republice. Setkáváme se s ní, od dubna do září.
Jedná se o velmi společenský druh. Již od časného jara, se objevuje (vyhřívá) v houfech, u zdí či pat stromů. Vyskytuje se v parcích, alejích s akáty nebo kaštany, na hřbitovech. Ve velkém počtu, žije na lípách, občas i na akátech nebo tam, kde kvete sléz. Přestože jim sluneční svit nevadí, dávají raději přednost stinným místům.
Vyskytuje se většinou ve skupinách, u zdí a ohrad, u pat stromů. Saje na semenech rostlin, na vajíčkách hmyzu i na mrtvém hmyzu. Samička klade vajíčka do štěrbin kůry, pod hroudy země, listí a mechu.
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: polokřídlí (Hemiptera)
Podřád: ploštice (Heteroptera)
Čeleď: ruměnicovití (Pyrrhocoridae)
Ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus, starším názvem ruměnice bezkřídlá (apterus znamená „bezkřídlý“), je ve střední Evropě, hojně rozšířený druh ploštice. Dorůstá velikosti okolo 1 cm, a živí se sáním semen rostlin, mrtvých živočichů či vajíček hmyzu. Velmi často se vyskytuje, ve větších skupinách. Lidově se označuje muzikant, maruška nebo kněžíček.
Má oválný obrys těla, s nápadnou černo-červenou kresbou. Křídla většinou nejsou plně vyvinutá. Jsou černé. Při bedlivějším pozorování, zjistíme, že každá ruměnice je v drobných detailech odlišná. Kresba a velikost skvrn na červeném podkladě, se mírně mění. Její výrazné a kontrastní zbarvení, ji chrání před nepřáteli - ptáky. Dává najevo, že není jedlá a to ji ochraňuje. Sají převážně rostlinné šťávy. Hlavní složkou stravy, jsou především plody lípy - semena pokrytá sladkými šťávami.
Rozmnožování a životní cyklus
Samičky k sobě vábí samce, sexuálně přitažlivými sekrety (feromony). Může se stát, že páření trvá celý den. Svá vajíčka, klade samička do vlhké půdy, do štěrbin kůry, pod listí a mech. Ruměnice můžeme pozorovat, až do pozdního podzimu. Přezimují dospělí jedinci. Žlázy larev, produkují jako u jiných ploštic, typicky páchnoucí sekret, sloužící k odstrašení nepřítele.
Výskyt
Jde o druh, který je velmi rozšířený v Evropě, severní Africe, severní Asii a Střední Americe. Ve světě žije 400 druhů ruměnicovitých, z toho pouze dva v České republice. Setkáváme se s ní, od dubna do září.
Jedná se o velmi společenský druh. Již od časného jara, se objevuje (vyhřívá) v houfech, u zdí či pat stromů. Vyskytuje se v parcích, alejích s akáty nebo kaštany, na hřbitovech. Ve velkém počtu, žije na lípách, občas i na akátech nebo tam, kde kvete sléz. Přestože jim sluneční svit nevadí, dávají raději přednost stinným místům.
Vyskytuje se většinou ve skupinách, u zdí a ohrad, u pat stromů. Saje na semenech rostlin, na vajíčkách hmyzu i na mrtvém hmyzu. Samička klade vajíčka do štěrbin kůry, pod hroudy země, listí a mechu.
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Podkmen: šestinozí (Hexapoda)
Třída: hmyz (Insecta)
Řád: polokřídlí (Hemiptera)
Podřád: ploštice (Heteroptera)
Čeleď: ruměnicovití (Pyrrhocoridae)
Hodnocení: (hodnotilo 115 čtenářů)
Ohodnoť tento referát:
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Nastavení soukromí | Zásady zpracování cookies
© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz