Hledej:
iReferáty.cz je internetová databáze referátů. Referáty, seminární práce, životopisy a čtenářský deník pro střední a základní školy.

Proč se učíme? Proč musíme přemýšlet? slohová práce-ÚVAHA

Zařazeno: iReferaty.cz > Referáty > Proč se učíme? Proč musíme přemýšlet? slohová práce-ÚVAHA
 
Titulek: Proč se učíme? Proč musíme přemýšlet? slohová práce-ÚVAHA
Datum vložení: 23.4.2021

 

squareVClanku:
id='square-ir'

OSNOVA:

ÚVOD- 1.odstavec

HLAVNÍ ČÁST: (2.-6.odstavec):

2.odstavec- Co nás učí ve školce
3.odstavec- Co se učí angličané
4.odstavec- Jak se musíme učit ve škole
5. odstavec- jak bude vypadat naše budoucí kariéra
6. odstavec- jak přemýšlí šéfové
7. krása přirozené inteligence:
Pan profesor vs. Obyčejný člověk
8.odstavec- přemýšlení a učení se nových věcí v důchodovém věku

ZÁVĚR- 9.odstavec



V životě se pořád něco učíme, ať už to jsou nové dovednosti, aktivity, znalosti či nový postup myšlení a podobně. Ať už jsme jakýkoliv lidé, různých národů, mluvíme různými jazyky, či máme každý odlišnou víru a svá cílová poslání, každý z nás musí po celý život přemýšlet a učit se, aby to měl v životě lehčí a mohl si vybudovat úspěšnou kariéru, a své poslání mohl naplnit podle svých představ.
Učíme se již od malička, ale proč? No, to proto že nás k tomu nutí instinkty. Také okolní svět nás neustále nabádá, abychom se učili novým věcem. Každý se v každé zemi vyvíjí jinak než v zemi druhé. A co nás tedy nutí učit se ve školce? Tam nás učí sama zvídavost, člověk poprvé od narození objevuje takzvaně sám sebe, ale také ostatní, protože je to náš první objekt v životě, ve kterém se všichni postupně naučí postupné socializace, a komunikovat s ostatními, ale také postupně začínají rozeznávat okolní objekty, živé a neživé věci, zvířata, zvířátka a lidi kolem nás. A jak nám dají první postup,jak se mezi sebou máme dorozumívat? Nejdříve nás naučí, jak začínat konverzací pokaždé, když chcete s někým mluvit. A podle toho, s kým chceme mluvit, naučí nás všechny z nás říkat jasně dané fráze a slovní spojení, jako například: Nazdar,Ahoj,Čau, prosím tě, Děkuji ti, Hele!? apod. pro dorozumění s lidmi, které známe, a kteří jsou blízcí našemu kolektivu, nebo Dobrý den,
Na shledanou, Promiňte, prosím vás, Děkuji vám, apod. Nás naučí oslovovat lidi, které neznáme, nebo v našem kolektivu nejsou z nějakého důvodu zahrnutí. Pokud tyhle fráze člověk nezná, a lidem které nezná říká ahoj… Je považován automaticky za imbecila, který se neumí chovat s úctou k cizím lidem, to platí u nás.
Angličané se ale učit oslovovat ostatní lidi kolem sebe nemusí, protože všem říkají jen Hello, Hi, nebo Bye, ale jak je to možné? Možná že jsou mezi sebou více tolerantní a přátelští….Ale za jakým účelem mají takováto pravidla nastolena, se my můžeme jen domnívat.
A co nás tedy učí ve škole? Číst, psát, počítat… ale kdo za tím vším věděním stojí? Jsou to pro nás hlavní postavy, které nazýváme paní učitelky a pány učitelé, v pozdějším věku, když nastoupíme na střední či vysokou školu, stojí za vším co umíme páni profesoři a paní profesorky. Ale jaký je důvod, který nás nabádá, abychom se ve škole učili? Stojí za tím finanční podpora za dobré vysvědčení ze strany rodičů a příbuzných, z které pak zároveň máme dobrý pocit. Všichni z nás se učíme rádi, ale zároveň nás to nebaví a kolikrát to i nenávidíme... Jak je toto možné? Záleží především na typu člověka, někdo nemá rád matematiku a baví ho víc čeština…( třeba jako mě). Někdo rád vyplňuje testy z Matematických praktik, já osobně to třeba nesnáším, ale někomu to třeba naopak vůbec nevadí , někdo se zase zajímá o Zeměpis, ale dějepis ho nebaví kvůli tomu, že se musí učit nazpaměť letopočty, někdo to má naopak, a někdo se třeba nechce učit chemii, protože neumí a neví, jak luštit chemické vzorce, či jak je skládat, apod. Ale toto není nic divného, je to přirozená vlastnost každého z nás, zkrátka jednoho něco nebaví, ale druhý se v tom vyžívá. Vystihl bych to pořekadlem že ,,mistr tesař se taky občas utne’‘.
To jak se budeme učit novým věcem ovlivňuje čím jednou budeme. Ale proč nás kolikrát děsí lidé, kteří dělají podřadnou práci? Asi jsme moc rozmazlení, a hlavně všichni chceme vydělávat velké mění za málo fyzické práce, ale kde není práce fyzická, tam se najde ta druhá. Psychická stránka práce. Je to práce, ve které se sice nedělá nic moc po fyzické stránce, ale za to se musí nad vším nadměrně přemýšlet.
Třeba takoví vedoucí, kteří musí kočírovat svojí firmu, dělat důležité propočty, kdo kdy a za co dostane jakou výplatu v takové či oné výši, musí také hodně popřemýšlet nad požadavky, které musí uchazeči o danou práci splňovat. Pokud tyto požadavky uchazeči o práci nesplňují, s největší pravděpodobností je vedoucí daného objektu, který ovládá, nepřijme Ale proč? Je to strategie…. A tato pravidla má stanoveno každé pracoviště, a je to jen proto, aby se neohrozil chod podniku, co by se tedy opravdu stalo, kdyby se velcí šéfové podniku neřídili podle stanovených kritérií, které oni sami museli vymyslet?
No, kdyby se neřídili požadavky které stanovili, a přijímali lidi, kteří mají nižší úroveň vzdělání, mohlo by to ohrozit chod zmíněného podniku, a nakonec by tito lidé mohli tento podnik dohnat k nějaké finanční tísni, později i ke krachu, a to jen kvůli tomu, že ti lidé neuměli pracovat zvoleným způsobem, a neměli dostatečnou inteligenci na jakékoliv úkony které jejich šéf požadoval, ale je to také vina šéfa, ale v čem ten šéf dělal chybu? Neměl přijímat lidi, kteří nepatří do jeho přijímacích kritérií firmy, a když už se tam náhodou dostali, měl je ověřit, co umí, jak jsou fyzicky zdatní, jak jsou chytří, protože někdy je krása přírodní inteligence zajímavější, než inteligence nějakého pana profesora s několika tituly za jménem, a s několika úspěšně udělanými maturitními testy…
Občas i obyčejný člověk má lepší myšlenky, než ten pan profesor, který má za sebou několik odborných škol. Je to ale ojedinělé, je tu jen málo lidí, kteří mají takzvaně svojí vnitřní inteligenci, ale oni sami nevědí, v čem naprosto vynikají od ostatních. Jak na to tedy ti lidé přijdou, že i když nevystudovali střední či vysokou školu, mají i bez těchto škol nadměrnou inteligenci? Většinou to zjistí až když ti lidé nastoupí na nějaké pracoviště, ke kterému přijdou doslova ,,jako slepý k houslím“. Zanedlouho sama dotyčná osoba zjistí, že v nějaké ať už fyzické aktivitě, či v myšlení si informací k určitým tématům, které nikdo moc, nebo vůbec nezná, ale ten člověk ví něco navíc...
A pak už je tu ten zasloužený odpočinek, své pracovní povinnosti jste po ta léta pracování splnili, a konečně jdete po těch všech letech do důchodu. Ale jak využijeme své myšlení i v důchodu? můžeme přemýšlet nad různými volno-časovými aktivitami, např. Nad luštěním různých křížovek, tajenek, ale také se můžeme naučit hrát složitější hry, jako jsou šachy, ve kterých se mysl plně využije. Můžeme se taky naučit nějakou sedící práci, jako například pletení, atd.
Učíme se zkrátka celý život, podle toho, jak rodiče děti vychovají, tací pak jsou, buď z nich vyrostou elegantní, chytří a diplomatičtí lidé, nebo rozmazlení spratci. Učení, když se učíme sami, v různých školách rozhoduje, že jestli se lidé ve škole flákají, budou z nich, stručně řečeno, blbci. A ti kteří se učí, nebo se o to snaží, mají vždy navíc, a mají větší šanci si vybudovat velkou kariéru……




Hodnocení: (hodnotilo 2 čtenáři)

Ohodnoť tento referát:

(špatný)
(horší)
(průměrný)
(lepší)
(dobrý)



 
 


 
 
Referáty | Čtenářský deník | Životopisy |
Zásady zpracování cookies

© provozovatelem jsou iReferaty.cz (Progsol s.r.o.). Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Referáty jsou dílem dobrovolných přispivatelů (z části anonymních). Obsah a kvalita děl je rozdílná a závislá na autorovi. Spolupracujeme s Learniv.com. Zveřejňování referátů odpovídá smluvním podmínkám. Kontakt: info@ireferaty.cz
Naši partneři: WarThunder.info | Calorie-Charts.info