Tropické pralesy

 Tropické pralesy jsou lokalizovány v pásu okolo rovníku, celkově mezi obratníkem Raka a obratníkem Kozoroha (mezi 20° 30' severní a jižní šířky od rovníku). Tyto pralesy, nacházející se v Latinské Americe, jihovýchodní Asii a Africe, jsou nejstarším kontinuálním ekosystémem na světě, některé jsou staré 100 milionů let. Přestože zabírají pouze 6% zemského povrchu, žije v nich nejméně polovina živočišných druhů na zemi (na světě žije 5 - 30 milionů druhů).

 Tropické lesy tvoří tři veliké, od sebe oddělené oblasti: jižní a střední Ameriku – zhruba od severní Paraguaye po Yucatán, střední Afriku – hlavně v její západní části od jižního Senegalu po Kongo a region jihovýchodní Asie – od jižní Indie až po Novou Guineu a severní Austrálii. Na rozdíl od Evropy jsou ve všech těchto částech světa dodnes poměrně velké oblasti přirozených lesů. Důvody jsou zejména dva. V tropických zemích se vyvinulo jen velmi malé množství tradičních civilizací. Druhým důvodem je to, co bychom mohli nazvat obecně daleko větší přívětivostí tropických oblastí pro rostlinstvo. Naprostá většina rostlinných čeledí, jejichž zástupce známe od nás jako drobné byliny, má v tropech také dřevinné typy a daleko větší druhovou rozmanitost. Zatímco u nás i ty nejrychleji rostoucí dřeviny potřebují ke svému růstu alespoň několik let, v tropech se jakákoliv volná plocha pokryje stromovitou vegetací prvního stádia během několika měsíců.

Typy deštných pralesů:
1.) Nížinné – jsou nejrozšířenější a nejcitlivější.
2.) Horské – jsou ve vyšších nadmořských výškách, zahaleny mlhou
3.) Monzunové – jsou ve vlhkých tropických oblastech, mají méně rostl. druhů

Mizení pralesů:
 Mizení tropických deštných pralesů, domova pro více jak polovinu živočišných druhů na Zemi, je zřejmě nejvíce patrná ekologická pohroma, které čelíme. Každým rokem je zničena oblast tropických pralesů, která je větší než velikost státu New York. Toto způsobuje masivní vymírání živočišných druhů. Některé z nich vymřou dříve, než je lidstvo stačí poznat.
 Téměř 80 procent všech světových pralesů již bylo zničeno, z toho velká část v posledních třiceti letech. A dokonce i ta poslední pětina, která ještě zbývá, je nyní vážně ohrožena.

Důvody:
 Mezi největší důvody odlesňování patří pěstování dobytka, získávání dřeva, těžba nerostných surovin a velkoplošné projekty jako budování komunikací a vodních přehrad pro výrobu energie. Mnoho těchto aktivit je podporováno vládami, aby byl vidět tak zvaný "pokrok". Je to jeden ze způsobů řešení jejich ekonomických problémů, díky mezinárodnímu zájmu kácet pralesy pro využití nerostného bohatství na území tropických pralesů.

 Obchodování se dřevem je zodpovědné za přibližně 25% odlesnění, komerční těžba dřeva je po vypalování nejvýznamnějším faktorem ničení tropických pralesů. Jenom zlomek dříví je obráběn takovým způsobem, který by byl ekologicky únosným.

 Chov dobytka - nejméně 7.700 čtverečních mil pralesů ročně ubyde na úkor chovu v Latinské Americe. Ve Střední Americe pastviny získané z pralesů produkují hovězí maso pro domácí spotřebu i pro vývoz, produkují žrádlo pro zvířata a hovězí maso pro fast food hamburgery. V mnoha případech byl chov podpořen vládou formou nižších daní a pomocí zahraničních bank.

 Přesun zemědělství - miliony lidí budují farmy v pralesích. Řízeni vládou a bídou zkoušejí praktikovat různé zemědělské metody nevyhovující tropické půdě. Jejich výroba se často sníží již po několika málo letech, což je nutí vykácet další stromy a vše začíná znovu. Před 30 lety žili v jihovýchodní Brazílii, která je nejúrodnější oblast země, miliony drobných zemědělců a byli díky intenzivnímu obdělávání půdy zcela soběstační v produkci potravin. Díky expanzi pěstování soji na velkofarmách přišly miliony lidí o práci. Mnozí byli donuceni přestěhovat se do oblasti pralesů, které museli vypálit, aby získali půdu. V málo úrodných pralesních půdách se však živiny po několika letech obdělávání vyčerpají. Zemědělci se musí přemísťovat stále dále do pralesů a vypalovat nové a nové plochy. Podobné důsledky jako pěstování soji má i pěstování jiných plodin na export. Převážná většina těchto plodin jako káva, kakao, banány, ananasy a další se pěstují na plantážích založených na místě vykácených pralesů.

 Dřevo jako palivo - v mnoha zemích se suchými tropickými pralesy, hlavně v Africe, se dřevo používá při vaření nebo topení. Tato situace poukazuje na potřebu adresovat problémy bídy, populačního tlaku, zemědělských metod a životního prostředí ve sjednoceném pohledu.

 Mezinárodní zájmy - osud tropických pralesů často leží v rukách mocných cizích společností, které se snaží co nejvíce využít to, co leží pod stromy. Od Střední Ameriky po jihovýchodní Asii srovnaly mezinárodní společnosti se zemí pralesy kvůli ovoci, papíru a těžbě surovin. Mezi tyto společnosti patří např. Mitsubishi Corporation, Hyundai, Sharp, Canon, aj.

 Ilegální drogy - produkce ilegálního kokainu a opia také napomáhají k odlesňování, hlavně v Latinské Americe.
 Za masivní zkázou deštných pralesů v jihovýchodní Asii stojí na 176 obchodních společností, které v oblasti těží dřevo a provozují velkoplošné plantáže. Většina z plantáží slouží pro získávání kaučuku a palmového oleje, rozloha některých z nich dosahuje dvou set čtyřiceti kilometrů čtverečních. Jejich majitelé získávají půdu vytěžením pralesa a vypálením jeho zbytků.


Důsledky:
 Globální oteplování - oxid uhličitý a jiné skleníkové plyny vypuštěné do atmosféry při hoření fosilních paliv a při hoření tropických pralesů zachytí teplo odrážené ze zemského povrchu a způsobí stupňové oteplení atmosféry. Toto oteplení způsobí zvýšení mořské hladiny a posunutí klimatických zón. Důsledky těchto změn mohou zahrnovat záplavy největších přímořských měst a naopak sucha v obilném pásu Severní Ameriky. 20% oxidu uhličitého z množství, co vyprodukoval člověk, se do atmosféry dostalo spalováním pralesů.

 Ubývání živočišných druhů - ničení pralesů znamená ohrožení jednoho druhu rostliny a živočicha denně. Tato znepokojující skutečnost znamená i úbytek důležitých zdrojů potravy, lékařských a průmyslových rostlin - produktů.

 Roztržení ekologického cyklu - na lokální úrovni regulují tropické pralesy cyklus vody jako přírodní mechanismus pro tvorbu a absorpci deštné vody. Jejich zničení znamená rozkol v cyklu, což způsobí větší extrémy v klimatických podmínkách, jako jsou sucha a záplavy. Odlesňování také vede k erozi půdy a náplavě řek a oceánů. Náplavy mohou zničit zásobárny pitné vody a také zahubit některé mořské živočichy, např. korály.

 Úbytek kultury lidí žijících v pralesích - odhadovaných 140 milionů lidí je přímo ohroženo. Jenom v Brazílii bylo v první polovině tohoto století vyhubeno 87 indiánských národů. Jsou ignorována základní lidská práva, ale často i samotná existence těchto lidí. K ohroženým kmenům patří indiáni Amazonie a Střední Ameriky, Pygmejové střední Afriky, Penakové na Borneu, Batakové na Filipínách atd. Kmenové skupiny jsou stlačeny, musely opustit místa kvůli kácení. Jejich životní styl od lovce a sběrače se mění k farmářství, přičemž mnoho lidí žilo v pralesích bez ohrožení ekosystému po generace.

 Vliv na obyvatelstvo – drobní zemědělci přicházejí o své pozemky, po odlesnění se na uvolněné půdě chová na obrovských farmách hovězí dobytek nebo se pěstuje soja.Dřevařské společnosti falšují dokumenty o vlastnictví veřejných pozemků, pokud už na území, které si vyhlédly, někdo žije, doporučí mu odejít – vyhrožují mu nebo vypálí dům. Na obrovských farmách a mezi dřevorubci kvete zneužívání otrocké práce.