Afrika

1. Poloha

Africký světadíl se rozkládá na západní i východní polokouli po obou stranách rovníku. Na jižní polokouli se nalézá plná třetina afrického kontinentu. Afrika je se svou rozlohou – 30 319 000 km2 po Asii druhým největším kontinentem, jemuž náleží více než pětina pevniny.
Nejsevernějším bodem je Bílý mys (Tunisko) 35°21’ severní šířky, nejjižnějším bodem je Střelkový mys (JAR) 34°52’ jižní šířky, nejzápadnějším bodem je Zelený mys 17°38’ západní délky a nejvýchodnějším bodem je mys Rás Hafun 51°23’ východní délky.


2. Členitost povrchu

Afrika má ze všech světadílů nejmenší členitost pobřeží. Významným zálivem je jen otevřený Guinejský záliv na západním pobřeží, nejvýznamnější zálivy na severním pobřeží jsou Velká Syrta a Malá Syrta ve Středozemním moři.
V Indickém oceánu leží největší ostrov Madagaskar s rozlohou 586 tis.km. V Mosambickém průlivu se nachází souostroví Komory (s dosud aktivní sopečnou činností) a východně od Madagaskaru leží skupina sopečných ostrovů Maskarény. V Atlantickém oceánu leží největší a světově známé Kanárské ostrovy (s činnými sopkami) a Kapverdské ostrovy.
Tektonickými pohyby (v třetihorách) vznikly ve východní Africe příkopové propadliny, které v dnešní době z větší části vyplňují jezera, a sopečné kužele. Největší horou Afriky je vyhaslá sopka Kilimandžáro ( 5895 m ). Ve východní části se rozkládají i rozsáhlé lávové plošiny, z nichž největší je Etiopská vysočina. V centrální Africe je rozlehlá Konžská pánev, v jižní Africe spadají příkře do Indického oceánu Dračí hory. Dalším významným geografický pojmem, který charakterizuje povrch Afriky, je poušť. Ve středu Afriky můžeme nalézt deštné pralesy, které postupně směrem k jihu nebo severu přecházejí v savany, stepi, polopouště až v pouště – na severu Afriky se rozkládá největší poušť světa Sahara (s rozlohou 8 mil.km), na jihu např. polopouštní plošina Kalahari a poušť Namib. Savany, stepi, polopouště a pouště jsou pro Afriku typické, zabírají více jak 2/3 celého kontinentu a dále se šíří. Jižní okraj Sahary lemuje Sahel (z arabštiny, znamená okraj, břeh, až 400 km široký), pás polopouští a poušťnatějících savan.


Největší ostrovy

Název Rozloha v km2
Madagaskar 586588
Sokotra 3579
Reunion 2510
Bioko 2017
Nejvyšší hory

Název Výška v m
Kilimanjaro 5895
Kirinyaga 5199
Ngaliema 5149
Ras Dashen 5109


3. Klimatické poměry

Při své poloze při rovníku a obou obratnících je Afrika nejteplejším světadílem. Základní klimatické rozdíly jsou podmíněny změnami v poměrech tlaku vzduchu nad pevninou a sousedními oceány. Menší vliv mají i horopisné poměry a cirkulace mořských proudů.
Rozlišují se tu dvě základní klimatická pásma, která se dále člení:

Rovníkové tropy
- Konžská pánev a pobřeží kolem Guinejského zálivu
- tropická zóna s vlhkým a horkým podnebím po celý rok
- tropické dešťové pralesy, těžba vzácných dřevin
- vliv monzunů

Střídavě vlhké tropy
- horká a vlhká léta, nestejně dlouhá a výrazná období sucha v zimní polovině roku
- rozkládá se po obou stranách rovníkového pásma (přibližně k 15° SŠ a
18° JŠ)
- rozdíly v období sucha a dešťů

Suché tropy
- extrémně suché a horké podnebí s nedostatečnými srážkami a nejteplejšími místy kontinentu
- území Sahary, pouště Kalahari a Namibie

Subtropické podnebí
- malé území na severu a jihu Afriky
- suchá a teplá léta s občasnými vpády horkého saharského vzduchu a vydatnějšími srážkami v zimním období


4. Vodstvo

Většina afrických řek je charakteristická nepravidelnými odtokovými poměry i tvary říční sítě. Vodní režim ovlivňují zejména rozdíly mezi srážkovými úhrny tropických vlhkých oblastí a suchými pouštěmi. Nejrozsáhlejší bezodtoké oblasti, které celkově zabírají skoro třetinu kontinentu, leží v prostoru Sahary, Čadské a Kalaharské pánve. Více než třetina Afriky odevzdává své vody Atlantskému oceánu.
Kongo, druhá na vodu nejbohatší řeka světa, je dlouhá 4 835 km a odvodňuje
3 822 tis. km2 Konžské pánve s okolím, včetně hlubokého jezera Tanganika (32 880 km2) a Kivu. Jeho nejsilnějšími přítoky jsou Ubangi-Uele zprava a Kasai zleva.
Niger na svém rozsáhlém povodí (2 092 tis. km2) a 3 160 km dlouhém toku sbírá vody mnohem méně, poněvadž jeho střední tok zasahuje hluboko do suché saharské oblasti. Jeho nejvýznamnější přítok Benue je 1 450 km dlouhý. Senega, Oranje, Volata a další řeky atlantského úmoří jsou už mnohem slabší. Veletokem pobřeží Indického oceánu je především mocná Zambezi s proslulými Viktoriinými vodopády a mohutnými vodními díly.
Nil je jediný africký veletok, který odevzdává své vody Středozemnímu moři. Má rozsáhlé povodí 2 880 tis. km2, avšak od ústí Modrého Nilu a Atbary z Etiopské vysočiny jeho vod ubývá. Úbytek působí nedostatek přítoků a velký výpar v pouštích na jeho dolním a středním toku, kde jeho hladina silně kolísá. Protéká členitým Viktoriiným jezerem
(68 800 km2) a v řadě úseků je splavný.


Největší jezera

Název Plocha v km2 Max. hloubka v metrech Nadm. výška v metrech
Viktoria 68800 125 1134
Tanganjika 32880 1470 773
Nyasa 28480 785 473
Chad 12000 4 340
Nejdelší řeky

Název Délka v km Povodí v km2
Nil/Nilu 6671 2881000
Congo/Zaire 4835 3822000
Niger 4160 2092000
Zambezi 2260 1450000



5. Rostlinstvo a živočišstvo

Tak jak se zvětšuje počet obyvatel afrického kontinentu, ubývá rozloha původních porostů, kde dosud volně žijí mnohé druhy živočichů. Člověk totiž postupně kácí lesy na palivo a půdu mění na pastviny pro domácí zvířectvo. Ovce, hovězí dobytek a kozy spásají veškerou vegetaci, takže se krajina mění na poušť o stále větší rozloze. Tím se stále zhoršují podmínky pro přežití divokých zvířat.
V deštných pralesích roste více druhů rostlin a žije i více druhů živočichů než kdekoliv jinde v Africe. V bažinách pralesa najdeme hrošíka zakrslého, v houštinkách kopytníka okapi pruhovanou. Madril a páv konžský jsou zbarveni tak, aby v prosvítajícím světle pralesa nebyli vidět. Ve spleti nízkých větví a lián se pohybují rodiny goril a šimpanzů. Vysoko v korunách stromů najdeme komby ušaté a opice. Nádhera květů, listů a plosů se mísí s pestrými barvami ptáků.
Velkou část Afriky pokrývají travnaté savany, kde je málo stromů, ale dost jezer a řek s dostatkem vody. Ve velkých stádech se zde pase mnoho druhů antilop. Za potravou táhnou spolu s buvolem africkým a zebrou. Řídce rostoucí trnité stromy jsou domovem komby a kočkodana. Na stromech si také stavějí svá zvláštní uzavřená hnízda snovači. Zemní skrýše si buduje hrabáč kapský, který se živí termity a prase bradavičnaté s velkými kly.
Pouště jsou velmi suché a v některých částech neprší po dlouhé roky a pod žárem slunce ve dne a chladem v noci pukají skály a mění se v písek. Živočichové, kteří zde žijí, jsou dobře přizpůsobeni těmto extrémním podmínkám. Mezi největší původní savce patří Adax, přímorožec arabský a velbloud jednohrbý, který dokáže putovat v karavanách po řadu dní bez vody. Pouštní liška fenek, šakal a zmije útočná se živí pouštními hlodavci tarbíky a zajíci. Tato potrava je jim současně i zdrojem vody. Na okraji pouště žijí v norách veverky, které jsou kořistí ženetky a dravých ptáků.
V řekách a bažinách najdeme hrocha, krokodýla nilského a sladkovodní ryby zvané vrubozubci. Některé sladkovodní ryby pečují o své potomky tak, že je přenáší v tlamičce. V mělké vodě velkých afrických jezer se brodí hejna plameňáků růžových.


6. Obyvatelstvo a sídla

Afrika je společně s Asií pokládána za kolébku lidstva. Uvádí se, že pozůstatkem lidských ras (kromě populací tří velkých ras, tvořící současné lidstvo) jsou např. Negrilové – trpasličí populace Pygmejů (výška do 150 cm), žijících v pralesní oblasti centrální Afriky, a Sámové (Křováci), kteří žijí rozptýleně v polopouštních a pouštních oblastech jižní Afriky.
Geograficky je rasové složení obyvatelstva (a jeho kultura) značně odlišné. V severní části kontinentu převládají Arabové a Barbeři, kteří patří ke středomořské větvi europoidní rasy, na jih od Sahary převládá černošské obyvatelstvo (odtud vznikl název pro toto území Černá Afrika) , které je negroidní větví ekvatoriální rasy.
Nepříznivé přírodní poměry dlouho ztěžovaly pronikání Evropanů z pobřeží do nitra afrického kontinentu. Teprve až roku 1488 obeplul B. Diaz nejjižnější cíp Afriky mys Dobré naděje. První, kdo ve středomořské oblasti zakládali osady, byli Féničané, Řekové a Římané. Arabové pronikali do Afriky po pobřeží Rudého moře a podél Nilu.
Až 19. století bývá spojováno s dobrodružným objevováním vnitrozemského kontinentu. Hlavním důvodem tohoto pronikání byl obchod s otroky a získání nového uzemí, které obsahuje nerostné bohatství. Postupně docházelo ke vzniku koloniálních říší. K rozpadu koloniálních mocností došlo až v 60. a 70. letech 20. století.
I v Africe, zvláště v důsledku nízké vzdělanosti, je problémem překonání tradice mnohadětných rodin. Důsledkem extrémně vysoké porodnosti - zvláště v subsaharské Africe - je současný přirozený přírůstek obyvatelstva 3%. Nekontrolovatelný populační růst komplikuje rozvoj hospodářství a vyhrocuje sociální situaci. Z Afriky pochází polovina všech uprchlíků současného světa. Obrovským problémem je široký výskyt četných chorob (Spavá nemoc, AIDS, Malárie, Úplavice aj.).
Velmi rozdílné přírodní podmínky (a tím i hospodářské možnosti) výrazně ovlivňují rozmístění obyvatelstva. Velmi husté zalidnění je jen v oblastech, kde jsou dobré podmínky pro zemědělství. Nejhustěji osídlené jsou delty a dolní toky řek. V okolí řeky Nil je hustota zalidnění 1000 obyv./km, zatímco v pouštích nebo deštných pralesech je hustota zalidnění pouze 1-2 obyv./km.
Velkým problémem je i migrace negramotných lidí z venkova do měst za vidinou snazšího života. Výsledkem je vysoký růst urbanizace.



7. Přírodní a kulturní bohatství

Největší ostrov
Madagaskar
– 587 041 km2
– délka asi 1600 km, šířka 600 km
– pobřeží málo členité a nížinaté, vnitrozemí vyplňují pohoří a plošiny, nejvyšší vrch Maromokotro (2876 m)
– od Afriky oddělen Mosambickým průlivem
Největší poloostrov
Somálský poloostrov
- 850 000 km2
- stát Somálsko, Etiopie
- severovýchod pevniny, ohraničen ze severu Adenským zálivem z východu Indickým oceánem
Nejnižší bod
Assalská proláklina
- - 173 m pod hladinou oceánu
- tektonická sníženina zčásti vyplněna jezerem Assal
Nejvyšší pohoří, hora a sopka
Nejvyšší pohoří
- Kilimandžáro 5895 m
Nejvyšší hora
- Uhuru (Kibo) 5895 m
Nejvyšší činná sopka
- Meru 4565 m
- poslední výbuch v r. 1910
Nejdelší řeka
Nil - 6671 km
- pramení severovýchodně od jezera Tanganika na území Burundi a ústí do Středozemního moře
Největší jezero
Ukerewe (Viktoriino jezero)
- 69 482 km2
- délka více než 400 km, šířka 50 – 260 km, objem 2700 km3 vody
Nejhlubší jezero
Tanganika
- maximální hloubka 1470 m
- délka více než 660 km, šířka 30 – 80 km, plocha 32 892 km2
Největší světová poušť
Sahara
- 7 820 000 km2
- rozprostírá se na území 11 států
- zabírá ¼ africké pevniny


8. Hospodářství a cestovní ruch

Zemědělství
Jednoduché plantážní zemědělství většiny afrických států (kromě JAR) způsobuje jejich hospodářskou závislost na pohybu cen příslušné komodity na světových trzích, pohyb cen je však ovlivňován také i přírodními podmínkami v produkčních oblastech. Na plantážích se přednostně pěstuje ta plodina, která má v dané oblasti nejlepší předpoklady, nezáleže na vyčerpání půdy. Výjimkou jsou jen farmy, které mají zahraniční kapitál. Obrovským problémem je i trvalý úbytek zemědělské půdy. Hlavní příčinou jsou nevhodné zásahy člověka do krajiny. Lidé přetěžují půdu svými nadměrnými požadavky - chov příliš velkého počtu zvířat na chudých pastvinách (Sahel), extrémní těžba stromů, důsledek žďáření. Některé oblasti Afriky často pustoší roje kobylek (Sarančata).
Pro zemědělství v Africe jsou nejvhodnějšími oblastmi delty a dolní toky řek plus pobřežní oblasti.
Rostlinná výroba má v rámci Afriky rozhodující postavení. Výrobní struktura závisí zvláště na chodu a množství srážek.
V tropickém pásu v oblasti rovníku jsou původním pokryvem deštné pralesy, ve kterých dochází k těžení vzácného dřeva. V řídce osídlených oblastech se pěstuje rýže, batáty, luštěniny, sója, citrusy a banány. Na plantážích se na export pěstují především kakaovník a palma kokosová a olejná. Ve sklizni kakaa zaujímá Afrika vedoucí postavení v celém světě (80% světového objemu). Významnými exportními plodinami jsou i kaučukovník a koření.
Na sever a na jih od rovníkové oblasti je v období sucha produkce možná jen při umělém zavlažování. Např. v oázách se využívá podzemní vody. Pěstuje se zde hlavně rýže, kukuřice, pšenice, luštěniny, sója, datle aj.. Pro export se na plantážích pěstuje především podzemnice olejná a kávovník. Afrika je světovým producentem podzemnice olejné a kávy. Mezi další exportní plodiny patří kakaovník, čajovník, cukrová třtina, bavlník, jutovník a datlovník.
V subtropické oblasti dominují kromě již zmiňovaných plodin i hrozny. Pro export se navíc pěstují fíky a hrozny.
Specifickými exportními produkty pro severní Afriku jsou kůra korkového dubu a esparto.
Živočišná výroba má druhořadé postavení. V Africe je nedostatek obživy pro lidi, natož pro zvířata. Africké savany a stepi jsou ideálními pastvinami. Paradoxně ale nemohou být pro chov dostatečně využívány. Dochází zde ke střetům mezi ochránci divoké přírody a pastevci. Dalším problémem je moucha tse-tse, která je přenašečkou spavé nemoci. Islámské náboženství zakazuje konzum prasat, proto se nechovají. Krávy se chovají pro mléko jenom zřídka. Chovají se zde převážně kozy, ovce a drůbež. V extrémních podmínkách se chovají velbloudi. Při dolních tocích řek a jejich deltách je významný sladkovodní rybolov, lov mořských živočichů má jen místní význam.

Průmysl
Přesto, že má Afrika obrovské zdroje surovin a nadbytek levné pracovní síly, je kromě JAR průmysl rozvinut nedostatečně. Je zaměřen převážně na těžbu surovin, zpracování zemědělských produktů, produkci textilního a kožedělného průmyslu. Příčinou nedostatečného průmyslového rozvoje je především nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva, nedostatečná dopravní síť a hlavně nedostatek kapitálu.
Významnou částí exportu řady afrických států jsou produkty těžebního průmyslu. Nejvíce ropy a zemního plynu produkují Libye, Alžírsko a Nigérie. Světově významnou těžbu měděné rudy mají Zambie, Zair a Zimbabwe (tzv. měděný pás). Uranová ruda, zlato, fosfáty se těží zvláště v Maroku a Tunisu. Obrovské zásoby a významnou těžbu železné rudy mají Libérie a Mauretánie.
Vyspělý zpracovatelský průmysl je v podstatě soustředěn jen v Jihoafrické republice a částečně i v tzv. měděném pásmu v Zairu, Zambii a Zimbabwe.