Pánevní oblast ČR

ÚSTECKÝ KRAJ
Ústecký kraj (http://www.kr-ustecky.cz/) má rozlohou 5 335 km2. Správním centrem kraje je Ústí nad Labem, město s jedním největších železničních uzlů v ČR a největším říčním přístavem na Labi. Území kraje hraničí převážnou částí s Německem a v ČR s krajem Karlovarským, Libereckým, Středočeským a velice malou částí i s krajem Plzeňským. V celkem sedmi okresech-Děčín, Litoměřice, Žatec, Chomutov, Most, Teplice a Ústí nad Labem žije celkem 826 830 obyvatel. Nejvíce lidí žije v okresech Děčín a Teplice, nejméně v okrese Louny. Celkově je tato oblast charakteristická značným zprůmyslněním, těžbou uhlí a výrobou a zůstává tak oblastí s nejvíce poškozeným životním prostředím i přes útlum těžby uhlí a odsiřovaní elektráren.
Ústecký kraj se rozkládá na severozápadě Čech kde významnou část oblasti tvoří Krušné hory s nejvyšší horou Klínovcem 1244 m n.m. jehož jižní svahy prudce klesají do Mostecké pánve. Její jižní okraj tvoří výrazné a typické vrchy Českého středohoří rozdělený řekou Labem na dvě části. Na jihu jsou roviny v údolích řek Ohře a Labe.
Surovinovou základnu kraje tvoří především významná ložiska hnědého uhlí představující naprostou většinu zásob této suroviny v ČR. Jsou zde také ložiska jílů a horších druhů kaolínu, podél řek jsou také významná ložiska písků a štěrkopísků.
Kraj patří k oblastem s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou. Převahu má těžký průmysl s vysokou materiálovou a energetickou náročností – energetika, chemický průmysl, strojírenství, hutnictví, sklářství a výroba textilu. Významná je těžba hnědého uhlí, i když její vliv neustále klesá.
V zemědělství je kraj významnou produkční oblastí chmele. Ovocnářství a pěstování zeleniny je rozvinuté především na Litoměřicku podél Ohře a Labe.
Velký význam má pro kraj doprava s vazbou na EU a to jak silniční, tak i železniční a vodní cesty. Dopravně je kraj rychle dostupný ze všech sousedních krajských sídel i z Prahy.
I přes to, že je tento kraj charakterizován velkou průmyslovou výrobou je zde několik chráněných krajinných oblastí s cennými přírodními hodnotami jako je CHKO České Středohoří nebo CHKO Labské pískovce. Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen 1.1.2000 o rozloze 79 km a navazuje na Národní park Saské Švýcarsko v Německu. Tvoří jej jedinečné pískovcové útvary, z nichž je nejznámější Pravčická brána-unikátní skalní most patřící mezi Národní přírodní památky.
Navštěvované jsou také Městské památkové rezervace v Litoměřicích, Úštěku, Kadani, Žatci a především Terezíně. Díky unikátnímu přesunu je známou historickou stavbou i Děkanský kostel v Mostě.
Z hlediska cestovního ruchu náleží celé území Ústeckého kraje do turistického marketingového regionu Severozápadní Čechy.
Tento kraj je také oblastí s poměrně vysokou hustotou zalidnění-největší města regionu jsou Ústí nad Labem, Most, Teplice, Chomutov a Děčín. Problémem kraje je již několik let nejvyšší míra nezaměstnanosti a to ve všech okresech.
Vzhledem ke své poloze u hranic s Německem jsou obce a města zapojeny do přeshraniční spolupráce v rámci Euroregionů: Euroregion Krušnohoří (okresy Louny, Most, Chomutov a částečně Teplice), Euroregion Labe (okresy Litoměřice, Ústí nad Labem a částečně Teplice a Děčín) a Euroregion Nisa tvořená částí okresu Děčín.


Mapa kraje

Základní statistické údaje



Město Děčín
Formátuj pro tisk
Doporučit stránku
Charakteristika města Děčína

Město Děčín se rozprostírá v široké kotlině na obou březích Labe a je nejníže položeným městem České republiky (135 m n.m.).Ve 13. století založil král Přemysl Otakar II. při soutoku řek Labe a Ploučnice pod hradem královské město, které po celou dobu své existence vždy využívalo svých královských výsad. Díky své poloze je Děčín často nazýván bránou severních Čech.

Děčín je významným říčním přístavem, důležitou železniční křižovatkou a leží na křižovatce několika významných silničních tahů. Přitom je centrem Národního parku České Švýcarsko, ve kterém svým jedním z největších katastrálních městských území zaujímá značnou část.

Území města Děčín tvoří soubor 22 katastrálních území o celkové rozloze cca 12 tisíc ha s cca 52 tisíci trvale bydlícími občany. Město Děčín se dělí na 34 částí, a to Děčín I – Děčín XXXIII a Děčín XXXV. Město se dále dělí na 9 městských sektorů. Pro město tohoto typu je v České republice nezvyklé takové množství místních částí.
Správní obvod obce s rozšířenou působností tvoří 95 katastrálních území, do něhož spadá 34 obcí s celkovým počtem 82 000 obyvatel (Arnoltice, Benešov nad Ploučnicí, Bynovec, Česká Kamenice, Děčín, Dobkovice, Dobrná, Dolní Habartice, Františkov nad Ploučnicí, Heřmanov, Horní Habartice, Hřensko, Huntířov, Janov, Janská, Jetřichovice, Jílové, Kámen, Kunratice, Kytlice, Labská Stráň, Ludvíkovice, Malá Veleň, Malšovice, Markvartice, Merboltice, Růžová, Srbská Kamenice, Starý Šachov, Těchlovice, Valkeřice, Velká Bukovina, Verneřice, Veselé).


Charakteristika okresu Děčín

Poloha Děčína je v rámci České republiky jedinečná, protože kombinuje hospodářsky výhodné podmínky, dané příhraničním významem dopravního uzlu, blízkostí a velice snadnou dostupností velkých center na obou stranách hranice, s přírodními krásami, které jsou svým rozsahem a charakterem ve střední Evropě neopakovatelné.

Pro Děčínsko je charakteristická značná členitost krajiny. Nejnižším bodem je místo u Hřenska (115 m n.m.), kde Labe opouští naší republiku, naopak nejvýše položenými místy jsou vrcholy Lužických hor (792 m n.m.). Značná část okresu, cca ¾, leží v chráněných krajinných oblastech - Labské pískovce, České Středohoří a Lužické hory. Labské pískovce patří mezi nejmohutnější pískovcová území s největšími skalními útvary v Evropě. Toto území je chráněno Národním parkem České Švýcarsko a Chráněnou krajinnou oblastí Labské pískovce. CHKO České středohoří zasahuje do děčínského okresu pouze svým severním cípem. Místní flóra je považována za jednu z nejbohatších oblastí v České republice. Pro CHKO Lužické hory je charakteristické pohoří vrchovinného typu, zasahující do regionu svou západní..částí.

Zámek leží v samém středu města Děčín nad soutokem řek Labe a Ploučnice

Zámek leží v samém středu města Děčín nad soutokem řek Labe a Ploučnice. Patří mezi největší a historicky nejvýznamnější objekty svého druhu v Čechách. Po několika přestavbách dospěl do podoby barokně-klasicistního zámku.
V prostoru dnešního zámku existovalo již od 10. století dřevěné hradiště. To bylo ve 13. století přestavěno na královský hrad. Od počátku 14. století sloužil objekt jako reprezentativní sídlo několika šlechtickým rodům, z nichž jeho osud ovlivnili nejvýrazněji páni z Vartenberka, z Bünau a hrabata rodu Thun-Hohenstein. V roce 1932 byla rodina Thunů nucena z ekonomických důvodů zámek prodat československému státu.
Od roku 1932 sloužil zámecký areál postupně československé, německé a sovětské vojenské posádce. Pobyty armád budovu výrazně poškodily. Odchod Sovětské armády v roce 1991 umožnil zahájit obnovu zámeckého areálu a snahu o zpřístupnění veřejnosti.
Dnes je zámek ve vlastnictví města Děčín a je nepřehlédnutelnou dominantou tohoto příhraničního sídla.
Ústí nad Laem
Ústí nad Labem je s téměř 100 tisíci obyvateli správním centrem Ústeckého kraje a sídlem University Jana Evangelisty Purkyně. Půvab malebného labského údolí s Dubickým kostelíkem, hlubokými roklemi s vodopády, tajuplnou skálou Vrkočem a romantickým hradem Střekovem střídá rozlehlé město s historickými stavebními památkami, mohutnou Mariánskou skálou v samém svém středu, pozoruhodnými vilovými čtvrtěmi, muzeem, novobarokním divadlem z roku 1909 i nově po povodni z roku 2002 zrekonstruovaným činoherním studiem.
Zajímavosti v místě a okolí
Svoji vlídnou tvář k turistům město nastavuje v mnoha podobách. V roce 2005 byla opětovně zpřístupněna v turistické sezoně vyhlídková věž Větruše. Romantický zámeček Větruše je umístěný na hraně labského údolí pod Soudným Vrchem a je nepřehlédnutelnou dominantou panoramatu města Ústí nad Labem. Dále byl zahájen provoz vyhlídkové restaurace a také společenských sálů. V okolí Větruše bude na jaře tohoto roku slavnostně otevřeno přírodní a zrcadlové bludiště, dětský koutek a několik hřišť na různé sporty. Celoročně je možné navštívit Erbenovu vyhlídku, která se nachází v městské části Dobětice. Pozornost upoutá i kostel svatého Vojtěcha s varhany z roku 1972 s 3572 píšťalami, z nichž největší přesahují délku 6 m či kostel Nanebevzetí Panny Marie, který utrpěl újmu v podobě dvoumetrového vychýlení věže při bombardování v dubnu roku 1945. Z moderních staveb, které stojí za povšimnutí, doporučujeme architektonicky zajímavý Mariánský most postavený v roce 1998. Do historie se přeneseme při návštěvě blízkého okolí, např. pomníku Přemysla Oráče ve Stadicích či při návštěvě zámku v Trmicích a Velkém Březně. Při zmínce Velkého Března nelze opomenout tamtéž i nově (od 16.4.2005) otevřenou prohlídku v pivovaru končící nabídkou ochutnávky přímo v areálu v podnikové prodejně. Poblíž Velkého Března se nachází muzeum lidové architektury v Zubrnicích. V téže obci je otevřena i muzeální železnice.
Teplice
Lázeňké město Teplice leží na severozápadě Čech na úpatí horského masivu Krušných hor. Poloha města nedaleko hranic se SRN a současně nedaleko krajského města Ústí nad Labem je spolu s proslulými lázněmi nejdůležitějšími fenomeny pro příliv návštěvníků a lázeňských hostů. Oblast je známa množstvím zámků, hradů a dalších historických památek, Krušné hory jsou potom častým cílem lyžařů.
Zajímavosti v místě a okolí
Kromě krásného zámku, zaujme každého návštěvníka množství drobných památek v podobě měšťanských domů, kašen a soch dokreslujících lázeňský charakter města. Z ostatních zajímavostí města připomeňme botanickou zahradu a hvězdárnu. Na osamoceném vrcholku nedaleko Teplic nalezneme zříceninu hradu Doubravská hora.
Popis
Zřícenina hradu Kyšperk se nachází asi 1 kilometr severovýchodně od vesnice Krupky. Jeho romantická poloha láká trempy ze všech koutů republiky.
Další informace
Hrad byl postaven počátkem 14. století, měl střežit obchodní cestu. Hrad později vlastnili pražští biskupové a to až do počátku 15.století. Roku 1526 hrad vyhořel a přestalo se o něj aktivně starat a zpustnul.
Poznámka
Popis
Zřícenina hradu Hazmburku se tyčí v Českém středohoří nad vesnicí Klapý.
Další informace
Jeho historie sahá až do počátku 14. století. Své jméno však dostal až o něco později, kdy ho po svém erbovém znamení pojmenoval Zbyněk Zajíc z Valdeka. Od 17. století je hrad neosídlen a pustne.


Popis
Hrad se tyčí na Zámecké hoře na okraji města Most.Další informace
Archeologické nálezy zaznamenaly zbytky hradeb již z 9. století, avšak doložené zmínky o hradu jsou až ze století 12., kdy byl hrad pravděpodobně vystavěn. Hrad byl zbořen a teď na jeho místě stojí vyhlídka.

Popis
Hora Říp je již od pradávna symbolem českého národa. Podle legendy zde stanul praotec Čech a určil tak místo kde Češi budou žít.
Další informace
Hora svou typickou podobu homole získala v průběhu třetihorní sopečné činnosti. Po vítězné bitvě nad německým panovníkem dal kníže Soběslav I. roku 1126 postavit na vrcholu Rotundu, která je zde dodnes.

Popis Hrad Litoměřice
Bývalý královský středověký hrad patří mezi nejstarší stavby města a je součástí městské památkové rezrvace.
Další informace
Hrad byl pravděpodbně postaven za Přemysla Otakara II. v 2. polovině 13. století. Za Karla IV. byl přestavěn. V roce 1655 vyhořel a o sto let později z něj byl zbudován pivovar. V 80. letech 20. století byl goticky rekonstruován.

Popis
Barokní zámek, upravený na poč.19.století v klasicistním slohu. Poslední majitelé, Valdštejnové, jej na poč.20.stol prodali Čs.státu. Zaujme velký sál s rodovou galerií a freskou V.V.Reinera, pokoje zámeckého služebnictva a jediné muzeum G.Casanovy


Představení zámku: Duchcov
Zámek vybudovaný na místě staršího lobkovického sídla. Roku 1642 získal panství rod pánů z Valdštejna. Jan Bedřich z Valdštejna pozval z Říma stavitele J. B. Matheye, který v poslední čtvrtině 17. stol. navrhl barokní podobu zámku. Počátkem 18. stol. byl celý zámecký areál včetně zahrady znovu upraven. V letech 1716 až 1728 vystavěl litoměřický architekt Octavio Broggio naproti zámku rozsáhlý špitál, na jehož výzdobě se podílela dílna M. B. Brauna a fresku v kopuli vytvořil V.V. Reiner, který také provedl výzdobu hlavního sálu zámku. Roku 1959 byl špitál z důvodu těžby uhlí zbořen a Reinerova freska byla přenesena do kopule pavilonu, postaveného v zámeckém parku.






Toto okresní město má celkem bohatou historii a díky tomu hodně památek, takže občas se zde ukážou i turisti :o)). No ale teď trochu vážněji..
Město leží v povodí řeky Ohře, v blízkosti jsou tři větší kopce Raná 457 m n.m., Červený vrch (Stříbrník) 275 m n.m. kde se nachází také turistická rozhledna s pěkným výhledem a posledním kopcem je ten nejvyžší v okolí - Oblík se svýmy 509 m n.m.
Lounsko a Žatecko je oblastí, kde se pěstuje ve velké míře chmel, a další zemědělské plodiny.










zajímavosti:
- pár kilometrů směrem na březno se nachází Slovanské sídliště ze 6.století.
- Strom milénia - Ve čtvrtek 16.listopadu v podvečer byla pod hradbami u Suzdalského náměstí vysazena asi čtyři metry vysoká lípa – tradiční strom českého národa. S tímto nápadem přišel vedoucí odboru životního prostředí MÚ Petr Čekal a symbolické zasazení provedli představitelé lounské radnice. Tuto událost bude připomínat i cedulka, která byla u stromu milénia umístěna s tímto textem: „Tato lípa byla vysazena občany Loun na počest konce tisíciletí v listopadu 2000“. Jak mi prozradil pan Čekal, právě vysazené lípě je sedm let.

Chráněná krajinná oblast České středohoří (CHKO)
byla vyhlášena v roce l976 k ochraně území o rozloze 1600 km2.
Rozkládá se v okresech Ústí nad Labem, Teplice, Most, Louny,Litoměřice, Děčín a Česká Lípa. České středohoří je dlouhé asi 75 km a široké 20-25 km.
Rozloha 1 063 km2, les 28 %, trvalé travní porosty 20 %, orná půda 34 %, vodní plochy 1 %
Geografická orientace 50° 18´ - 50° 52´ N, 14° 32´ - 13° 43´ E
Nadmořská výška 122 m (Děčín) - 837 (Milešovka)
Vyhlášení výnosem MK ČSR č.j. č.j. 6883/1976
Zvláštní ochrana 39 maloplošných zvlášť chráněných území, celková rozloha MCHÚ 616 ha.
Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozprostírá na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Zaujímá téměř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoří. Pro České středohoří typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Specifické přírodní podmínky (průměrné roční teploty 9-5°C, průměrné roční úhrny srážek 470-800 mm, převážně zásaditá reakce půdy) jsou důvodem, proč je České středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí a na ně vázaný výskyt několika desítek druhů, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Během staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami.
Vzniklo v třetihorách vulkanickou (sopečnou) činností. Vyvřelé horniny (převážně čediče a znělce) vymodelovaly nad usazeninami druhohorniho křídového moře (pískovce a opuky) malebnou krajinu vysokých kuželů a kup s nejvyšším vrcholem Milešovkou (837 m).
Hlavním erozivním činitelem byly vodní toky. Největší řeka Labe vytvořila impozantní údolí zvané Brána Čech až k Děčínu. Došlo k vypreparování sopečných komínů, lávových příkrovů a podpovrchových těles. Vyskytuje se zde řada jedinečných geologických jevů: hranolovitý rozpad čediče, kamenná slunce, obnažené sopečné komíny, pyropové horniny (český granát), kamenná moře, sutě, spraše, ledové jámy a ventaroly.

České středohoří se dělí na dva podcelky:
Verneřické středohoří (východní část): Benešovské, Litoměřické, Ústecké
Milešovské středohoří (západní část): Kostomlatské, Teplické, Bořeňské, Ranské

Podnebí:
Mírné s průměrnými ročními teplotami od 5 do 9° C. Množství srážek kolísá mezi 470 až 800 mm za rok. Celá západní část oblasti leží ve srážkovém stínu Krušných hor.
Nejvyšší vrcholy Českého středohoří se vyznačují velkým počtem větrných dnů v roce. Milešovce se také někdy říká větrný pól.

Rostlinstvo:
Travnaté, suché a slunné stráně mají charakter stepí a lesostepí. Jižní, JV a JZ svahy mnohých kopců Ranského a Kostomlatského středohoří jsou bezlesé. Rostou zde sucho a teplomilné rostliny (koniklec luční, hlaváček jarní, tařice skalní, pelyňky, divizny a kavyly).
Opačné svahy jsou porostlé jasany, lípami, duby a javorem babykou.
Bílé stráně hostí většinou nelesní společenstva na půdách s vysokých obsahem vápníku. Roste zde vzácná květena: vstavač nachový, střevičník pantoflíček, pětiprstka žežulník, hořce, černohlávek velkokvětý, aj.

Dubohabrové lesy jsou převážně na stráních kolem Ohře, na svazích údolí - Opárenské údolí. Převládá zde dub zimní, habr obecný a dále bříza, javory, jilmy a jasany. Keřové patro tvoří líska, hloh, jeřáb, aj. Bylinný podrost: lýkovec jedovatý, lilie zlatohlávek, mařinka vonná, hrachor jarní, konvalinka vonná, jaterník podléška, sasanka hajní, plicník lékařský aj.
Poloha

Město Chomutov se nachází v západní části Ústeckého kraje na křižovatce významných železničních i silničních dopravních komunikací. Město se rozkládá při okraji podkrušnohorské pánve na jižním úpatí Krušných hor. Nadmořská výška, v níž se sídlo nachází, se uvádí 330 m, nicméně reliéf katastru města je daleko členitější. Nová výstavba zasahuje až na svahy Krušných hor a rozdíl nejvyšší a nejnižší nadmořské výšky tak činí 120 m.

Kdyžtak hedej na www.turistik.cz