Liberecký kraj

Liberecký kraj se rozkládá na severu Čech (v západní části sudetské soustavy a jižním okrajem sahá do České tabule) o rozloze 3163 km2. Nový Liberecký kraj tvoří území 4 okresů (Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily). Krajským městem je Liberec, ve kterém žije 99 794 lidí, v celém kraji je 430 769 trvale bydlících obyvatel, což představuje 4,2% všech obyvatel České republiky. Liberecký kraj je nejmenším co do počtu obyvatel. Díky Českolipsku má největší přirozený přírůstek (asi 67%) obyvatel mezi všemi kraji v České republice ale i v okrese Semily byl zaznamenán velký přírustek obyvatel. Ale trvale se přírůstek obyvatel snížil. Příčiny úbytku je mírné snižování úmrtnosti a pokles porodnosti a do budoucnosti se nečeká větší oživení. Mezi obyvateli stále roste počet tělesně a mentálně postižených, závislích na alkoholu a drogách a skupiny osob závislích na sociálních dávkách, pomoci a podpory.

Domovní a bytový fond Libereckého kraje se vyznačuje významně větším podílem starších a stavebně technicky zanedbanějších domů a bytů. Nejstarší a nejzastaralejší byty má okres Semily. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů je na území Libereckého kraje 188 852 bytů, z toho 161 456 (85,5%) trvale obydlených bytů a 27 369 (14,5%) bytů neobydlených. Neobydlené byty převyšují v Libereckém kraji celorepublikový průměr, který činí 12,4%. Neobydlených bytů je nejvíce v okrese Semily (34,2%), nejméně v okrese Jablonec nad Nisou (19,4%). Největší přírůstek počtu bytů zaznamenal okres Liberec, přírůstek činí 4 234 byty, nejmenší přírůstek má okres Semily 2 755 bytů. Kvalitu bytového fondu lze ve všech okresech kromě okr. Česká Lípa označit za špatnou. Intenzita nové bytové výstavby podle dokončených bytů za období 1993 - 1998 na 1000 obyvatel je nižší než průměr ČR tento průměr překračuje pouze okres Semily a téměř se mu přibližuje Liberecko. Nejvíce v tomto směru zaostává Českolipsko. Významnou součást domovního a bytového fondu území tvoří byty zvláštního určení a zejména objekty pro rekreaci sloužící převážně nebo výhradně pro "druhé bydlení". Podle údajů posledního sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo zjištěno více než 12 tisíc takových objektů. Liberecký kraj vykazuje v celorepublikovém porovnání vysoký podíl neobydlených bytů sloužících k rekreaci, ale zato je nízký podíl bytů nezpůsobilých k bydlení.

V okresech Liberec a Česká Lípa byl relativní přírůstek počtu nezaměstnaných mezi roky 1995 a 2000 nižší než průměr ČR, na Semilsku a Jablonecku došlo ve stejném období k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti. Nabídka volných pracovních míst se přitom ve všech okresech výrazně snížila, ale méně než v celé ČR. Nejvýrazněji se tato nabídka snížila na Liberecku a Semilsku, zatímco nejméně a téměř nepatrně na Českolipsku, kde byla přitom největší poptávka vzhledem k pronikavému růstu počtu osob v produktivním věku! Výsledkem vývoje je výrazný nárůst počtu uchazečů o práci na jedno pracovní místo. Všechny okresy mají v rámci ČR relativně dobrou nabídku, kromě Liberce více než dvakrát lepší. Na zaměstnanost má významný pozitivní vliv rozvoj a prosperita automobilového průmyslu souvisejícího především s výrobním programem Škoda Auto v Mladé Boleslavi.

Na prvním místě ve školství musí být využití potenciálu středního odborného a učňovského školství, nově se formujících vyšších odborných škol jako formy nástavbového studia se zaměřením na potřeby regionu a na ně navazujících studijních oborů a programů vysokého školství. Významný rozvoj zaznamenává Technická univerzita v Liberci zahrnující již šest fakult - Textilní, Strojní, Pedagogická, Hospodářská, Architektury, Mechatroniky a mezioborových inženýrských studií - na nichž studuje v současné době téměř 6 tisíc studentů, a která zároveň představuje jednoho z největších zaměstnavatelů v rámci kraje. Na vzdělávání se významným způsobem podílí i systém veřejných knihoven, které se staly centry informačních služeb a celoživotního vzdělávání veřejnosti.

Nejvýznamnějším zdravotnickým zařízením Libereckého kraje je Nemocnice v Liberci, která má krajskou působnost v základních a specializovaných oborech, a v některých vysoce specializovaných oborech (např. neurochirurgie a traumatologie) působí i přes hranice Libereckého kraje. Vysoce specializovaným zařízením s nadregionální působností je Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou.

Základní zdravotní péče je poskytována sítí ambulantních zařízení a stabilizovanou sítí nemocnic včetně léčeben pro dlouhodobě nemocné a ostatních odborných lékařských ústavů. Na území kraje působí 10 nemocnic - Česká Lípa (dvě), Liberec, Frýdlant, Jablonec n.N., Tanvald, Semily, Turnov a Jilemnice, 5 léčeben pro dlouhodobě nemocné - Nový Bor, Jablonné v Podještědí, Jablonec n. N., Liberec a Lomnice nad Popelkou a 3 samostatné polikliniky - Jablonec n.N., Tanvald a Železný Brod.

Na území Libereckého kraje je provozována poměrně hustá a stabilní železniční síť. Územím kraje prochází 9 celostátních (314,2 km) a 8 regionálních tratí (141,2 km). Celková délka tratí činí 455,4 km. Při rozloze území 3 163 km2 je hustota železniční sítě 0,144 km tratě/km2, což přesahuje o 8 % celostátní průměr. V průběhu minulých let bylo úsilí Českých drah směrováno na udržení provozu na stávající železniční síti při snižujících se přepravních nákladech. Mechanickým snižováním počtu vlakových kilometrů došlo k podstatnému zhoršení obsluhy v osobní dopravě, zejména ve volných dnech a výraznému přesunu kapacit nákladní dopravy ze železniční na silniční.

Území Libereckého kraje leží mezi dvěma dálničními tahy D8 a D11.

Hlavní dopravní osu území tvoří rychlostní silnice R10 Praha - Turnov a dále R35 do Liberce ve čtyřpruhovém uspořádání. Trasa zajišťuje kvalitní spojení regionu s centrem státu.

V automobilové dopravě byl v posledních deseti letech zaznamenán výrazný nárůst počtu osobních automobilů a jejich výkonů na úkor využívání veřejné dopravy. Na území Libereckého kraje dosáhl stupeň motorizace cca 1:3, což se blíží republikovému průměru 1:2,98.

Nákladní doprava zaznamenala velký nárůst s negativním dopadem na komunikační síť (přetěžování komunikací). V posledních letech dochází k obnově vozového parku, a tím k postupnému omezování škodlivých vlivů na životní prostředí.
Vlivem ekonomických a společenských změn v minulém období došlo v některých okresech (výjimku tvoří Česká Lípa) k výraznému poklesu přepravy osob veřejnou autobusovou a městskou hromadnou dopravou. Teprve od roku 1998 dochází k mírnému nárůstu poptávky a rozšiřování spojů.

Na území Libereckého kraje se nacházejí 4 letiště:
1. Letiště Liberec poloha tohoto letiště je velmi výhodná především z hlediska širšího regionálního významu, nejen pro Severní Čechy, ale i příhraniční oblasti SRN a Polska.

2. Letiště v Hodkovicích n/M. a v České Lípě - Lada mají statut veřejného vnitrostátního letiště s celoročním provozem a je zde provozováno létání motorovými a bezmotorovými sportovními letadly včetně parašutismu.

3. O využití bývalého vojenského letiště v Hradčanech není dosud rozhodnuto. Problematika provozu a značné finanční náklady na jeho rekonstrukci a přestavbu zřejmě neumožní jeho využívání v plném rozsahu ani v budoucnosti.

4. Je zde i letiště Sosnová - Ramš, které je dosud provozováno jako agroletiště.

Veřejnými vodovody je zásobováno 83% obyvatel, což je mírně pod republikovým průměrem (86%). Skupinovým vodovodem jsou zásobeny podstatné části libereckého i jabloneckého okresu:

Liberec a okolí z pramenišť podzemní vody Dolánky, Libíč, Machnín a z hlavního povrchového zdroje oblasti nádrže Josefův Důl na Kamenici prostřednictvím úpravny vody v Bedřichově, Jablonecko z povrchového zdroje nádrže Souš prostřednictvím úpravny.

Okresy Česká Lípa a Semily vodárenskými soustavami z mnoha kapacitních pramenišť, největší je Česká Lípa - jih a Nudvojovice u Turnova

Území Libereckého kraje je plynofikováno zemním plynem z Úžína a Hospozína ze západu a do okresu Semily z východních Čech. Obě soustavy jsou propojeny. Provozovateli jsou Severočeská plynárenská a.s. a Východočeská plynárenská a.s.
Na zemní plyn je v území napojeno 30% obyvatel a spotřeba dosahuje 180m3 obyv./rok.

V Liberci je základním zdrojem teplárna. Jablonecká soustava obsahuje 3 samostatné zdroje. V ostatních místech jsou zdroje vázány na soustředěnou bytovou výstavbu a velké průmyslové závody. Palivová základna velkých zdrojů byla převedena v posledních letech vesměs z tuhých paliv na zemní plyn.

Využití netradičních technologií a obnovitelných zdrojů v energetickém zásobování (biomasa, zásobníkové systémy, sluneční, větrná a geotermální energie) je v území minimální, přestože nabídka systémů na trhu se vyvíjí slibně.

Území kraje, díky odlišnému historickému vývoji některých jeho částí, disponuje jak velmi příznivými, tak i málo příznivými podmínkami pro zemědělskou a lesnickou výrobu, myslivost a rybářství. Vytváří se rozdíly mezi jednotlivými okresy. Tyto činnosti mají v tomto regionu dlouholetou tradici a v současné době také významnou pozici v rámci regionálního i celorepublikového hospodářství. Z celoevropského hlediska hodnocení patří zemědělství kraje k podhorskému až horskému typu, díky průměrné nadmořské výšce, přírodním a klimatickým podmínkám.

V evidovaných zemědělských pozemků došlo v posledních letech ke značným změnám, úbytek orné půdy o 4 275 ha, naproti tomu došlo k přírůstku výměry trvalých travních porostů o 4474 ha.

Evidovaný stav je však dnes značně odlišný od skutečného stavu využívání zemědělských pozemků, kdy zvláště od roku 1989 zde došlo ke značným změnám ve struktuře jednotlivých druhů pozemků, ale i k poklesu výměry zemědělské půdy i počtu zemědělských objektů a k nárůstu ladem ležící a nevyužívané půdy. Tyto změny tedy spočívají v posunu části původní orné půdy do ploch trvalých travních porostů, luk a pastvin, kdy tato kvalitativní změna proběhla jak cíleně, tak i nekontrolovaně. Díky značnému snížení živočišné výroby, kdy se v některých částech jedná o její úplnou likvidaci, dochází i k nárůstu nevyužívaných trvalých travních porostů i zatravněné orné půdy ležící ladem.

K charakteristickým rysům nejen v Libereckém kraji patří drahý materiál do zemědělského hospodaření, způsobené vyloučení odlišných přírodně klimatických podmínek srovnatelných s podmínkami zemí EU, zvláště dávkami všech druhů hnojiv (průmyslových i statkových), jejich používání však kleslo od roku 1989 na 1/3, kdy došlo k dosud nebývalému jevu, že ČR má dnes nižší dávky hnojiv než průměr zemí EU.

Pro současnost je charakteristické zemědělské podnikáni na pronajaté půdě, kdy značná část zemědělské půdy je ve vlastnictví fyzických osob (v ČR 80 %, což je oproti zemím EU více než dvojnásobek. Převážnou část orné půdy v kraji obhospodařují zemědělská družstva a obchodní společnosti, v menší míře i soukromě hospodařící rolníci. Specifikou pro Ralsko v okrese Česká Lípa, (z nepatrné části i Frýdlantsko) je existence bývalého Vojenského výcvikového prostoru, který je v majetku státu a v části okresu Česká Lípa i Rozpočtové organizace PRIVUM, kde v rámci možností hospodaří podnik Vojenských lesů a statků.

V rostlinné výrobě převažují běžné obiloviny, z technických plodin řepka, len téměř vymizel, pěstování konzumní zeleniny, kukuřice na zrno i na siláž.

Výnosy obilovin, olejnin a brambor jsou v této části ČR v průměrné úrovni, ale vzhledem k možnostem zemí EU jsou díky nákladovostí nižší. Z obilovin se v kraji pěstuje hlavně pšenice a ječmen, méně žito, největší nárůst osevní plochy i produkce je evidován u ozimého ječmene, u jarní pšenice i ovsa. V Libereckým kraji se pěstuje skot, prasata, drůbež, nosnice, ovce.

Lesy, jako obnovitelný přírodní zdroj, základní nenahraditelná složka životního prostředí, i součást kulturního a přírodního dědictví, jsou v kraji rozšířeny především v historických oblastech daných klimatickými i geomorfologickými podmínkami - zaujímají zde značnou část jeho výměry.

Odolnost lesů v kraji vůči negativním činitelům a jejich ekologická stabilita je značně snížená, díky polohám Jizerských a Lužických hor, ale i Krkonoš, i vzhledem k nepříznivé převládající aktuální druhové struktuře. Důsledkem tohoto stavu je vysoký podíl těžeb, které v jednotlivých mikroregionech značně kolísají (dáno polohou, klimatickými podmínkami a dřevinnou strukturou), úzce souvisí s výskytem různých kalamit, jejichž výskyt nelze prakticky předem ovlivňovat, avšak některými preventivními opatřeními lze zmenšovat jejich rozsah.

Obor Rybářství lze rozdělit na rybolov a rybníkářství. Význam je dán existencí vodních ploch, jejich zarybněním daným i přírodními podmínkami, a ve způsobu jejich využívání. K nejvýznamnějším oblastem patří okres Česká Lípa - rybniční soustava Hamerská, Dokeská a Holanská. Rybolov je řízen příslušnými referáty úřady a organizacemi Rybářského svazu.
Větší ekonomický význam v kraji již má rybníkářství realizované na vodních plochách ve vlastnictví, či v pronájmu podniku Rybářství Doksy, spol. s r.o., a Rybářství sever, s.r.o. Kunratice.

Liberecký kraj v období před 2. světovou válkou byl jedním z významných průmyslových center celé republiky. To platí především pro Tanvald - Jablonec nad Nisou - Liberec - Hrádek nad Nisou. Nejvýznamnějším výrobním odvětvím byl textilní průmysl, po 2. světové válce začal textilní průmysl ztrácet na významu a dopředu se dostávala odvětví těžkého průmyslu, zejména strojírenství a těžba uranových rud. Nedotčená zůstala tradice sklářství (Železnobrodsko, Novoborsko) a výroby bižuterie (Jablonecko).

Nyní v Libereckém kraji dominují v průmyslu strojírenství, sklářství a tetilní výroba, které procházejí výraznou změnou.

Z libereckých průmyslových podniků vynikají strojírenské, specializované na výrobu přístrojů, řídících systémů, textilních strojů a automobilových dílů, a textilní s výrobou vlněných látek, bytovích textilií a koberců.

Jablonec nad Nisou proslavila automobilka LIAZ, která se přeorientovala na výrobu autobrzd.

V Českě Lípě se vyráběli železniční vagony, dílenské a elektrické nářadí. Tradiční textilní závody pracují v Varnsdorfu. Rovněž tradiční sklářskou výrobou jsou známy Nový Bor, Železny Brod, Kamenický šenov a Harrachov, výrobu zdravotnického a spotřebního zboží z prřírodního latexu Hrádek nad Nisou.

Rozvoji kraje napomáhá Euroregion NISA-sdružení příhraničních obcí a měst z Polska, Německa a České republiky.

V Libereckém kraji je mnoho památek, hradů, zámků, zřícenin (Benešov nad Ploučnicí, Bezděz, Bernštejn, Bradlec, Frýdlant, Frýdštejn, Grabštejn, Houska, Hrubá Skála, Hrubý Rohozec, Lemberk, Sloup, Sychrov, Trosky, Valdštejn, Vranov, Zákupy, Zbiroh.), rekreačních středisek a penzionů (v agroturistice ranč Malevil, penzion Ort, Selský dvůr, Mira, Bořice atd.)

Český ráj - národní význam s dominující letní sezónou. Tato oblast usiluje o zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO do kategorie přírodních památek. Významnou částí se rozkládá na území CHKO Český ráj. Je výjimečný koncentrací přírodních zajímavostí a historických památek na malém území. Oblast je tradičně spojena s horolezectvím, pěší turistikou a cykloturistikou. Do budoucna se chce profilovat vedle již zmíněných forem turistiky jako místo venkovské turistiky a řemeslné tradice (zpracování drahých kamenů, výroba šperků). Český ráj zasahuje na jihu do kraje Středočeského a do Královéhradeckého na východě. Střediska cestovního ruchu - Turnov, Malá Skála.