Versailles

Původně stál ve Versailles, 24 km JZ od Paříže lovecký zámeček, zbudovaný Ludvíkem XIII. Ludvík XIV. zde chtěl usídlit dvůr, proto nařídil hned na počátku své vlády rekonstrukci celého sídla. Do vlády Ludvíka XIV. bylo versailleské sídlo pouze přechodným útočištěm skromných rozměrů, průčelí bylo dlouhé pouhých 24 metrů. Tento panovník dal celému panství novou podobu.

Stavba začala roku 1668. Z úzké vyvýšeniny, na které stála původní budova, se stala široká terasa a na ní byl postaven nový zámek o délce více jak 500 metrů. Návrší kolem bylo srovnáno se zemí a na vysušených bažinách vznikl park. Král osobně dohlížel na provádění prací, které trvaly až do konce jeho vlády. Architekt Louis Le Vau postavil první část velkolepé stavby, po jeho smrti pokračoval v díle jeho nástupce Jules Hardouin-Mansart. Ten vybudoval na místě terasy proslavenou Zrcadlovou galerii, o jejíž výzdobu se zasloužil malíř Charles Le Burn, přistavěl Jižní a Severní křídlo sloužící k ubytování vlády a dvořanů. Tyto úpravy byly dovršeny stavbou kaple, Oranžérie a Velkého Trianonu. Současně s tím vyprojektoval André Le Notre rozlehlý park podle nových zásad perspektivy, které daly vzniknout stylu francouzské zahrady. Mezi bazénky, téměř 1400 fontánami vzájemně propojenými kanály a geometrickými záhony vystupují sochy vytvořené nejslavnějšími sochaři té doby. Za vlády Ludvíka XV. došlo k úpravám velkých sálů, byla dostavěna Opera a Malý Trianon. Po Ludvíku XV. zde sídlili Ludvík XVI. A jeho žena Marie Antoinetta.

V roce 1789 doléhaly do Versailles první záchvěvy revoluce. Pařížané si sem přišli pro krále a jeho rodinu a pro zámek nastala doba úpadku a zapomnění. Ve snaze o jeho oživení zde dal Ludvík Filip zbudovat muzeum věnované „slávě Francie“. To zámek opět pozvedlo do síně slávy a stal se ve své době jedním z nejvyhledávanějších míst pro zahraniční turisty a tím je určitě dodnes. Pro celou Evropu je Versailles vzorem umělecké dokonalosti a symbolem nádhery a velkoleposti.