Národní park Krkonoše

KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK
Rozloha: 631km2 (452km2 je na české straně, 177km2 na straně polské)
Krkonoše jsou nejvyšší a nejznámější pohoří v České republice. Rozkládají se v severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Česká část je rozlehlejší a členitější oproti polské. Nachází se zde nejvyšší hora České republiky - Sněžka (1602 m.n.m.). Pro své mimořádné přírodní bohatství bylo území Krkonoš vyhlášeno národním parkem.

16. 1. 1959 došlo nejprve ke zřízení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor a 17. 5. 1963 byla česká strana Krkonoš slavnostně prohlášena prvním českým národním parkem.
1978 - Správa KRNAP se stala členem Světové unie ochrany přírody
1984 - na generálním shromáždění IUCN v Madridu jsou Krkonoše zařazeny mezi 12 nejohroženějších NP světa,
1992 - Krkonoše zařazeny do světové sítě biosférických rezervací UNESCO

2003 - KRNAP oslavil 40.výročí svého založení.

Rozdělení do zón
I.zóna+ II.zóna: Zákaz - pohybu mimo vyznačené turistické a lyžarské trasy, sběru lesních plodin, lezení po skalách, odchytávání živočichů, volné pobíhání psů, rozdělávání ohně, táboření, organizace hromadných sportovních akcí, provozování vodních sportů
III.zóna: přístup bez omezení, povolení táboření na místech k tomu určených

Geologie
Počátek geologické historie Krkonoš bývá pokládán do konce starohor před asi 700 miliony let. Tehdy došlo k pohybu zemských ker, hercynské vrásnění, a původní mořské usazeniny byly přeměněny na nejstarší krkonošské krystalické břidlice. Krkonoše dostaly svůj nynější tvar až ve třetihorách.

Vegetace v Krkonoších je členěna do čtyřech pásů:
1. submontánní {podhorský} (400 až 800 m n.m.) – spíše listnaté lesy, které byly ale většinou vykáceny a nahrazeny smrkovými monokulturami
2. montánní {horský} (800 až 1200 m n.m.) – horské smrčiny, dnes poškozovány vlivem průmyslových imisí(chemické škodliviny, kouř)
3. subalpínský (1200 až 1450 m n.m.) - v tomto stupni, na náhorních plošinách a v jejich okolí, se koncentrují nejcennější ekosystémy Krkonoš: klečové porosty, přirozené i druhotné smilkové louky a severská rašeliniště
4. alpínský (1450 až 1602 m n.m.) – patří sem nejvyšší vrcholky Krkonoš (Sněžka 1602, Studniční a Luční hora, Kotel, Vysoké kolo). Je zde bylinná vegetace,lišejníky a mechorosty


Vodstvo
Řeky: pramení zde Úpa, Labe(Labská louka), Mumlava, Jizerka
Vodopády: nejvyšší je Pančavský (140 m), Horní úpský (120 m), Pudlavský (90 m) a Labský (45 m)
Jezera: Na české straně je jen malé Mechové jezírko ledovcového původu, které se nachází v údolí Kotelského potoka pod kotelskými jámami (nachází v I. zóně). Potom jsou ještě jezírka v rašeliništích tzv. rašelinná oka. Nejvíce se vyskytují hlavně v Úpském a Pančavském rašeliništi. Na polské straně jsou dvě velká jezera, takéledovcového původu – Wielki a Maly Staw (rybník).


Krkonošské jámy
- prudké skalnaté srázy
- je jich 15
Nejznámější jsou: Úpské jámy, Studniční jámy, Jámy Rybníků, Kotelní jámy, Labské jámy.
- největší jsou Sněžné jámy na polské straně


Podnebí:
Pro Krkonoše jsou typické drsné horské podnební poměry. Jsou též velmi bohaté na srážky, především sněhové a dokáží se velmi rychle měnit. Na vrcholových partiích leží souvislá sněhová pokrývky 70 - 180 dní v roce. Průměrná roční teplota je +6°C až 0°C.


Turistika:
Díky svým krásám a sněhovým podmínkám se Krkonoše staly jedním z nejvyhledávanějších míst rekreace v České republice. V letním období se jedná především o pěší a cykloturistiku. Turisté mohou využít dobře propracovaný systém značených tras a množství horských bud. V zimním období poskytují Krkonoše ideální podmínky pro lyžaře. Nachází se zde mnoho center se skvěle upravovanými lyžařskými vleky a sjezdovkami, ale i desítky až stovky kilometrů běžeckých tras.



Špindlerův mlýn:
Je nejvýznamnějším zimním střediskem v České republice.
Celý areál se skládá z několika středisek. Nejznámější z nich jsou: Svatý Petr, Medvědín(sjezd) Horní Mísečky(běžecké tratě). V blízkosti tohoto města je také velice známá bobová dráha.

Janské lázně:
Jsou světoznámým lázeňským městem a současně druhým nejlépe hodnoceným lyžařským střediskem v České republice. Leží pod černou horou(1299 m). Díky nově vybudovaným lanovkám, vlekům i běžeckým lyžařským tratím se město stalo špičkovým sportovním a rekreačním střediskem a ideálním východiskem do nejvyšších českých hor Krkonoš jak v zimě pro lyžaře, tak v létě pro cyklisty i pěší turisty.



Vrchlabí:
Je zde hodně pamětihodností jako třeba: Augistiánský klášter, děkanský chrám sv. Vavřince a Krkonošské muzeum ve kterém je stálá expozice, nazvaná Kámen a život, která je díky moderní technice obohacována o zvuky zvířat a přírodních živlů. Tato výstava má na člověka působit jako by se procházel přímo v přírodě a proto se náštěvníci mohou ocitnout v modelu jeskyně nebo v hornické štole nebo se prochází horským potůčkem, který je oživený rybami a rostlinami. Výstava zachycuje život krkonošského lidu v poválečném období, kdy probíhá velký rozvoj hutnictví, sklářství a lesního hospodářství, vědeckého poznání a turistiky a část výkladu je věnována krkonošskému pánu hor – Krakonošovi.



Pec pod Sněžkou:
V zimě je to významný lyžařský areál. V létě se jedná o pěší turistiku nebo cykloturistiku. Nejčastějším cílem turistů je Farma Sesna, kde probíhá výroba mléčných produktů.

Sněžka:
Nejstarší budova na snežce je rotundová kaple sv. Vavřince. V roce 1790 navštívil Sněžku Johann Wolfgang Geothe.