Zemědělství ČR

Zemědělství v ČR
Zemědělství je nedílnou součástí hospodářství. Jeho důležitost není pouze ve výrobě potravin a ostatních zemědělských produktů, ale má také velký význam pro zachování kulturní krajiny a v rámci ekologického přístupu k životnímu prostředí.
V České republice se pěstují všechny plodiny charakteristické pro zeměpisnou a klimatickou polohu země. Jsou to všechny hlavní druhy obilovin (pšenice, ječmen, žito, oves a kukuřice), cukrová řepa na výrobu cukru, brambory, olejniny (řepka), len, chmel, ovoce, zelenina a vinná réva. V živočišné výrobě se v České republice chová hlavně skot (pro mléka a maso), prasata, drůbež. V České republice je velmi rozsáhlá síť chovných rybníků, v kterých se chová především kapr, který je tradičním českým štědrovečerním pokrmem.
Vývoj zemědělství České republiky po roce 1989
Zemědělství v České republice patřilo k silně preferovaným odvětvím.Přechod k tržnímu hospodářství znamenal výrazný tlak na přizpůsobení se zemědělství novým ekonomickým podmínkám a odbytovým možnostem z hlediska jejich rozměru, struktury a výkonnosti. Na konci roku 1989 neexistoval v dřívějším Československu soukromý sektor, dvě třetiny zemědělské půdy obhospodařovala jednotná zemědělská družstva a jedna třetina státní půdy patřila státním statkům. Průměrná výměra zemědělské půdy u družstev dosahovala 2 563 ha a u statků 6 259 ha. Do konce roku 1990 vzniklo v České republice 3205 podniků soukromě hospodařících rolníků - fyzických osob, ty však obhospodařovaly pouze necelé 1 % zemědělské půdy.
V dosavadním reformním období došlo v zemědělství České republiky k podstatným změnám v jeho podnikatelské struktuře. Po pádu socialistického zřízení v roce 1989 došlo ke zvýšení podílu samostatně hospodařících rolníků a dalších individuálních zemědělských podnikatelů. Současně se změny projevují v pokračujícím poklesu významu družstev, která nyní obhospodařují asi čtvrtinu zemědělské půdy.
Celková výměra zemědělského půdního fondu České republiky je 4 269 tis. Ha (54,1% celkové rozlohy státu). Její největší část připadá na půdu ornou, i když její rozloha klesá. Na druhé straně se zvětšuje plocha trvalých travních porostů.Na základě průzkumu půd a podle kritérií Evropské unie byla převážná část zemědělské půdy v České republice zařazena do méně příznivých oblastí a oblastí s ekologickým omezením.
Společným cílem pro tyto oblasti je zajistit takový rozvoj multifunkčního zemědělství, který by uvedl do souladu produkční a mimoprodukční funkce zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství se zřetelem na charakter přírodních a sociálně-ekonomických podmínek. Dále by měl přispět k obnovení rovnováhy mezi objemem produkce a kapacitou trhu, k ekologické, kulturní a architektonické ochraně venkovského prostoru.
Ekologické zemědělství
Nedílnou součástí agrární politiky České republiky je ekologické zemědělství. V roce 2004 hospodařilo ekologicky 836 farem na výměře 263,3 tis. ha.Jde o perspektivní způsob hospodaření, který vytváří nový trh s produkty ekologického zemědělství, včetně nových pracovních příležitostí, a přispívá k rozvoji a údržbě venkovské krajiny a k ochraně všech složek životního prostředí.