Zámek Orlík nad Vltavou

Zámek Orlík nad Vltavou
První písemné zmínky o Orlíku pocházejí z let 1230-1251,z doby vlády Filipa Václava I., kdy je v archivních zprávách zmiňováno clo na Vltavě u Orlíka, který byl v té době jen dřevěným hrádkem, postaveným na strmé skále jako orlí hnízdo (název plyne z pověsti,kterou jsem napsala do práce „Pověst z místa, kde jsem byla o prázdninách-Orlík nad Vltavou“) , další zprávy z let 1287-88 dokazují, že Orlík patřil ke královským državám Václava II. (Správcem země byl tehdy za nezletilého panovníka Záviš z Falknštejna),jako půrkrabí na Orlíku je v té době uváděn Zdislav ze Šternberka. Na rozhraní 13. a 14. století prošel Orlík přestavbou na kamenný gotický hrad, který sloužil jako opěrný bod a správní centrum královské moci. V rukou českých králů zůstal Orlík až do roku 1357, kdy jej dle dochované listiny Karel IV. udělil v ušlechtilé manství svému kancléři Dětřichu z Portic (s podmínkou vydržovat na hradě královskou posádku). Tento dar byl zřejmě uznáním za nemalé osobní zásluhy Dětřicha o císařskou korunovaci Karla IV. v Římě. Dětřich z Portic však vzápětí postoupil Orlík svému synovci, který byl královským purkrabím na pražském Vyšehradě -prameny však neuvádějí, proč se Dětřich Orlíka tak záhy zbavil. Roku 1369 věnoval Karel IV. Orlík dalšímu ze svých dvořanů, a to Hyncíku Pluhovi z Rabštejna, který v roce 1395 vyměnil Orlík s mimořádně podnikavým Zikmundem Hulerem za jeho majetky na Chebsku. Huler, ač měšťanského původu, patřil k největším oblíbencům Karlova nástupce krále Václava IV.,který jej pověřil úřadem podkomořího a člena královské rady. U Hulera na Orlíku Václav IV. velmi rád pobýval, rád zde lovil a vyřizoval zde-byť s krajní nechutí ( to ale nejen na Orlíku:) i některé panovnické povinnosti. Roku 1405 byl Zikmund Huler obviněn z padělání zápisů v zemských deskách a když nebyl schopen prokázat svou nevinnu, (aniž král učinil jakékoli kroky pro jeho záchranu) byl následně téhož roku na staroměstské radnici potupně sťat.

O dva roky později, roku 1407, prodal Zikmundův bratr Ondřej Orlík Petru Zmrzlíkovi ze Svojšína.Rovněž nový majitel Orlíka patřil k nejvyšším zemským úředníkům - byl nejvyšším mincmistrem království. V okruhu krále patřil Petr Zmrzlík k straníkům Jana Husa(také jemu a jeho manželce Anně poslal Hus z Kostnice v červnu 1415 své poslední pozdravy). Rovněž Petrovi synové Václav a Jan patřili k husitům - jejich hostem na Orlíku býval i Jan Žižka, který odtud v roce 1422 odeslal list Domažlickým. V roce 1457 nastoupil dědictví Jaroslav Zmrzlík, podporující Jiřího z Poděbrad za jeho bojů s panskou a katolickou Zelenohorskou jednotou. Orlík se tak dostal do přední bojové linie, neboť nedaleký Zvíkov byl v držení Rožmberků (příslušníků Zelenohorské jednoty/, takže časté boje se odehrávaly i mezi oběma těmito hrady. Poslední Zmrzlík Václav se poté, co Orlík v roce 1508 podlehl zničujícímu požáru, odstěhoval na Lnáře, a v roce 1514 prodal Orlické panství Kryštofovi ze Švamberka, který byl již tehdy i majitelem Zvíkova. Orlík se tak stal sídlem hospodářské správy panství orlicko-zvíkovského. Z tohoto důvodu byl i Orlík v letech 1514-20 důkladně opraven, mimo jiné i zvýšen o patro. Po smrti Petra Voka /1611/ se stali orličtí Švamberkové dědici rozsáhlého rožmberského majetku a tím i jedním z nejbohatších rodů v zemi. Jan Jiří Švamberk přesídlil do Třeboně a na Orlíku zůstala jen panská správa (tak tomu bylo až do roku 1802, kdy se Orlík stal sídlem schwarzenbergské sekundogenitury).

Zakladatel orlické schwarzenbergské dynastie, maršál Karel Filip, byl osobností světového formátu - na své řádné historické zhodnocení však stále čeká. Proslavil se nejen jako schopný diplomat , kdy jako velitel koaliční armády porazil v tzv. bitvě národů Napoleona. Za maršála prošel Orlík významnými změnami - prvořadě byl zvýšen o celé patro, Obohaceny byly mimořádně i komnaty zámku - ze své diplomatické mise v Paříži si maršál přivezl empirový nábytek, který musel dříve zakoupit jako součást vybavení rakouské ambasády. Díky této skutečnosti se Orlík může pochlubit (a to bez přehánění) nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími zámeckými empirovými interiéry v této republice. Pronikavě se v uvedené době začalo měnit i bezprostřední okolí zámku, kde pod přímou patronací manželky Karla Filipa, kněžny Anny, byly položeny základy dnešního parku (Osobnost kněžny Anny by si ostatně sama zasloužila pojednání - bez jejího vlivu a přispění by například Adalbert Stiffter zřejmě nezačal svou spisovatelskou dráhu). V době maršálově Orlík také často vítal významné hosty - například císaře Františka I, či ruského cara Alexandra. Dědicem a pokračovatelem schwarzenbergské tradice na Orlíku se stal druhorozený syn maršála, Karel II., který, stejně jako oba jeho bratři, podstatnou část svého života věnoval vojenské službě císařskému domu. I on zastával vysoké funkce - byl vrchním vojenským zbrojmistrem, ale jeden čas také rakouským místodržícím - napřed v Miláně, později v Sedmihradsku. Dalším v řadě orlických osobností rodu byl Karel III. Schwarzenberg, který se plně věnoval hospodářství a otázkám kulturním a politickým. Další dva pokračovatelé schwarzenbergské linie na Orlíku měli v osudu vepsaný předčasný skon. Karel IV., politicky činný na půdě parlamentní, zemřel na následky otravy krve, která vzešla z drobného poranění. Jeho syn, mladý Karel V., zemřel zakrátko po svém otci na následky úplavice, kterou byl postižen na počátku I. světové války na bojišti v Bosně.
Karel VI., otec současného majitele, brzy vynikl jako znalec historie a heraldiky. Jeho práce "Česká heraldika" dosud patří mezi základní studijní literaturu tohoto oboru. Orlík, jak již bylo řečeno, musel opustit po dvakráte. Poprvé za německé okupace pro svůj zjevný odpor k velkoněmecké říši, podruhé, definitivně, po únorovém převratu v roce 1948. Jeho prvorozený syn Karel VII., který po sametové revoluci zastával funkci kancléře prezidenta Havla, rodový majetek zrestituoval v roce 1992 a pečuje o něj dosud..
Zámek, dříve vysoko strmící nad údolím Vltavy, obklopují od šedesátých let ze tří stran vody přehradní nádrže, která patří k největším u nás. Po vodě lze cestovat parníkem,kterým se pak také dá pohodlně dojet na Zvíkov.