STAVBA STONEHENGE

Kultovní místo a nebo astronomická observatoř?
Stonehenge
Na jihu Velké Británie, nedaleko Salisbury, se už 5000 let týči největší megalitický monument v Evropě. Stonehenge fascinuje a vzrušuje archeology, astronomy a esoteriky. Jedinečný svou koncepcí dodnes nevydal všechna svoje tajemství. Byl to chrám, pohřební komplex nebo observatoř určená na astronomické měření?
Dnes víme, že Kelti nebyli staviteli Stonehenge, vždy před ním měli velký respekt.První text, který se přesně zmiňuje o tomto místě, najdeme v História regnum Britanniaeod Geoffreya de Monmoutha (1136), jednoho z autorů cyklu o Artušovi. Stonehenge je podle něj výtvorem Druida Merlina, který prostřednictvím magie sem přenesl balvany až z Irska. Potom využil "vitální síly" místa, aby přivolal zjevení draka, a právě tady všichni angličtí šlechtici skládali přísahu králi Artušovi. Britští autoři John Aubrey a William Stukeley koncem 17. a začátkem 18. století významně přispěli k vykreslení Stonehenge jako druidského chrámu a nejvyššího místa keltské kultury. Ale i tak není pochyb, že místo využívali Druidi na své obřady, těžké megality tam byli dávnopřed příchodem Keltů do Británie. Záhady Stonehenge tak nadále nepřestávají provokovat naši představivost i vědeckého ducha.

Fantastičtí stavitelé
Stavba se budovala ve čtyřech fázích od r. 2800 př. n. L, přičemž byly použité kameny
různého původu. Některé pocházely z Avenbury, dvacet kilometrů na severozápad, jiné z pohoří Prescelly ve Wallesu, více jak 200 kilometrů od Stonehenge, a z Milford Havenu, vzdáleného až 250 km! "Modré kamene" (ryolity, měďnaté břidlice) dodané na stavbu začátkem doby bronzové (2. tisíce př. n. 1.) pocházely z Irska. Každý monolit vážil více než 50 tun a celek několik tisíc tun: jak mohli kmeny z konce neolitu, které tvořilo jen několik stovek lidí, přemísťovat takový náklad s tak primitivními prostředky?A proč vyhledávali v takové dálce bloky z rozličných skal? Komplex Stonehenge byl vybudovaný podle neobyčejně přesného projektu. Kruhovitý příkop široký 4 m a hluboký 1,50 m tvořil první prstenec o průměru 1OO metrů.
Uvnitř, na svahu byl druhý kruh naznačený 56 jámami, známý pod názvem " Aubreyho jamy",podle jména jednoho
z prvních badatelů na tomto místě (1650). Další dvasoustředné kruhy odkrývají každý 30 a 29jam: ve kterých jsou spálené lidské kosti. Za niminásleduje monumentální část díla: dva kruhy vztýčených balvanů spojených překlady obklopují další dvě řady ve tvaru podkovy. Pět vztýčených kamenů stojí o samotě: dva v zóně Aubryho jámy ("vztýčené kameny" určené k přemísťování), jeden je venku, v aleji vedoucí k památníku ("kámen pata" pojmenovanýpodle svého tvaru), výše zmíněné dva tvoří obětní kámen při vstupu a oltář uprostřed.

Teorie observatoře
Množství nalezených lidských pozůstatků naznačuje, že toto místo celé století sloužilo k pohřbívání. A přece vše nasvědčuje tomu, že to nebylo jeho původní poslání. Po roce 1961 plán tohoto komplexu přezkoumali vědci jako Gerald Hawkins profesor astronomie na univerzitě v Cambridgi, a Fred Hoyle, odborník na astrofyziku v Kalifornském technologickém institutu. Tvrdil, že pozorovatel stojící uprostřed stavby vnímá megality seřazené v řadách jako astronomické fenomény. Kruhy jam odpovídají jednoduchému systému obrovské kalkulačky, primitivní, ale překvapivě přesné. Prstenec Aubryho jam se vztahuje na cyklus zatmění Měsíce: Hawkins dokonce dokazuje, že přemístěním šesti kamenů z jedné jámy každý rok může předpovědět všecky lunární události na velmi dlouhé období. Naopak, rozličné úhly mezi osamocenými balvany by mělo konkretizovat slunovraty, rovnodennosti, východy a západy Slunce a Měsíce. Hawkinsovi a Hoyleovi úvahy, prokázané po astronomické stránce, jsou přece jen kritizované archeology. To, že komplex se stavěl několik století, podle nich vyvrací teorii, že šlo o observatorium. Ale proč by se nemohl takovýto objekt zdokonalovat v průběhu století? Navíc, symbolika kruhu (Slunce) a podkovy (Měsíc) svědčí ve prospěch astronomů. Zdá se, že už dnes už mezi zjištěnými fakty archeologů a astronomů není takový rozpor, a mnozí se shodují, že přesnost s jakou byly megality rozmístěny je příliš velká na to, aby mohla byť výsledkem obyčejné náhody.

Unikátní seskupení
Megalitických staveb je mnoho po
celé Evropě (Iberský poloostrov, Vestfálsko,
Hesensko, Pařížská pánev, Provensálsko,
Bretonsko...), většina z nich složila jako
pohřebiště.V Antequerre (Andalusie)
anebo v Castelet(Provensálsko),
tunely a doly ukrývají jedno nebo i několik
pohřebních místností.
A přece tak jako Carnak i Stonehenge
se vymyká pravidlům. Žádná chodba,
žádná pohřební místnost: stavba určitě
složila něčemu jinému. Kromě hypotézy
astronomické observatoře nabízí
též nejrozmanitější vysvětlení.
Stonehenge by mohlo být obrovským
generátorem energie, "nemeton" (posvátné
místo), jak tvrdí zastánci druidské
tradice. Při každém slunovratu Druidi vytvořili
okolo stavby lidský řetěz, aby zachytili
tuto energii a nabili se jí podle
rituálu uměle obnoveného v 19. století.
Přistávací plocha pro UFO? Tuto hypotézu
prosazují největší odvážlivci.
Postavení kamenů by mohlo odpovídat
Osvětlené startovací ploše určené
na to, aby byla viditelná z vesmíru. Proč
ne, říkají inženýři z NASA... když si
představímelétající talíře z opracovaného
kamene pokrytého zvířecí kůží!
Dílo Hyperborejců?

Stonehengské balvany jsou tak
těžké, že je mohli zdvihnout snad
jen obři, kteří vyhynuli v dávných
dobách. Tradice spojuje tyto mýtické
obry se stejně legendárními
lidmi: Hyperborejci.
Podle řecké mytologie Hyperborejci,
kteří uctívali boha Apolóna,
žili na severu Evropy.
Historik Diodoros Sicílsky (1. stol.
Př. n. l..) popisuje dokonce místo,
které by mohlo být Stonehenge:
"Na ostrově je nádherná Apolónova
síň a pověstný chrám... ti, co
se o něj starají jsou, Boreadi (...). Bůh
navštěvuje ostrov každých 19 let,
v období, kdy se hvězdy vracejí
na to stejné místo na obloze."
Podle všeho Hyperborejci
byli ve skutečnosti Iberové, protože
právě v Portugalsku byli objeveny
první megalitické seskupení. Po dobu
migrace se tento lid roztrousil
po celém pobřeží (Gaskoňský
záliv, Bretonsko) až po Irsko a Anglii,
kde poprvé vybudovali
fantastický kruhový komplex balvanů